Kryptoseriál: Kam Bitcoin schovat? Brousí si na něj zuby hackeři i kvantový počítač

Ve chvíli, kdy člověk disponuje Bitcoinem, by měl především přistoupit na myšlenku, že se s ním operuje v decentralizované finanční síti. To znamená, že nemá žádnou vedoucí banku, instituci, člověka ani zákaznickou podporu, jak jsme psali v prvním díle našeho kryptoseriálu. V souladu s touto tezí je proto zapotřebí nesvěřovat své kryptoměny třetí straně.

Když člověk kryptoměny nakoupí, má hned několik možností, co s nimi udělat. Zaprvé je může nechat ležet na internetové platformě, kde si je obstaral, to je ale velmi riskantní. Stejně jako zapomenout kryptoměny na počítačovém disku nebo flešce. Na úložiště kryptoměn útočí hackeři s železnou pravidelností a ačkoli žádná z velkých burz za poslední dobu neeviduje žádný úspěšný vnější útok, stát se to může.

Zadruhé lze s kryptoměnami obchodovat, bez hlubší znalosti chování trhu ale nemá tato snaha daleko od gamblingu. Každodenní sledování grafů je náročná práce na plný úvazek, přestože vypadá jako cesta ke snadnému zbohatnutí.

Just got this really cool and famous Czech product 😌 #Bitcoin #trezor #wallet @Trezor pic.twitter.com/iYoRYfgZXP

— Jon Ribeiro (@jonathasrr) January 15, 2021

Edukovaný uživatel tak zpravidla po získání Bitcoinu urychleně ukládá své kryptoměny do externího úložiště. Existuje jich řada, říká se jim virtuální peněženky a dělí se na dva druhy – softwarové a hardwarové.

• Softwarové peněženky jsou speciální aplikace, které lze zadarmo či za poplatek stáhnout do počítače či mobilu. Uživatel v nich může spravovat své kryptoměny a sledovat vývoj jejich ceny. Ačkoli jsou většinou chráněny heslem nebo otiskem prstu a jsou výrazně bezpečnější než webové stránky, etalon jistoty to není.

• Hardwarové peněženky jsou fyzické kusy kryptografické techniky. Připomínají flešku, ale mají v sobě podstatně sofistikovanější hardware. Tyto peněženky se v kontextu uchovávání Bitcoinu považují za to nejlepší, co je v současnosti na trhu k dispozici. Na světě je vyrábí prakticky jen dvě firmy, jedna je z Česka (Trezor) a druhá z Francie (Ledger).

Hardwarové peněženky jsou chráněné heslem, které se skládá z 24 slov (takzvaným seedem). Kdo si tento kód nezapamatuje, nebo jej ztratí, už nikdy se ke svým Bitcoinům nedostane. I nejvýkonnější počítač by potřeboval na rozlousknutí hesla několik miliard let.

Hrozbou pro kryptoměnový svět by se teoreticky mohl stát vynález výkonného kvantového počítače (jeden skromnější už vlastní Google), který by prolomil kódování bitcoinové sítě a odhalil by i soukromá hesla (klíče). Bitcoinová technologie ale není neměnná, je proto možné, že v době existence kvantového počítače přejdou adresy bitcoinové sítě na zabezpečenější vrstvu kódu, která bude vůči výpočetní technice kvantového počítače imunní.

V prvním díle našeho kryptoseriálu jsme se zaměřili na základní principy Bitcoinu, ve druhém díle jsme vyvrátil největší mýty o této kryptoměně, ve třetím díle jsme psali o vývoji ceny, ve čtvrtém díle pak o tom, kde všude už se Bitcoinem reálně platí.

V příštím a posledním díle našeho kryptoseriálu se podíváme na budoucnost Bitcoinu a na regulace, které ho mohou ohrozit. Tento článek plní funkci informační osvěty, nikoli investiční rady.