Bitcoin: Nejčastější otázky. Čím je krytý? Dá se ukrást?

Kryptoseriál: Nejčastější otázky o Bitcoinu. Říkali, že není krytý a dá se ukrást

Kryptoměna Bitcoin existuje už 12 let, a ačkoli nadále prokazuje svou stabilitu, řada lidí se její důvěryhodnost snaží napadnout stokrát omílanými argumenty. Ve druhém díle našeho miniseriálu o Bitcoinu odpovídáme na nejčastější dotazy, které člověka při prvním kontaktu s tímto fenoménem napadnou.

Jelikož nápad Bitcoinu nevzešel od státu ani žádné renomované instituce, ale z hlav nadšených kryptografů (vznik a základní principy Bitcoinu jsme popisovali v prvním díle našeho kryptoseriálu), je pochopitelné, že jsou k němu lidé skeptičtí. Řadu populárních argumentů, které využívají odpůrci Bitcoinu, lze přitom při znalosti faktů snadno vyvrátit.

Proč mám věřit penězům, které jsou virtuální?

Zde možná přijde šok. My už virtuální peníze dávno všichni používáme. Jen zhruba sedm procent objemu světových měn existuje v papírové (hmatatelné) podobě, zbytek všech peněz je uložen v digitálním prostoru. A tomuto zaběhlému systému lidé věří každý den, když si nakupují přes internet oblečení nebo v obchodě vyřknou legendární spojení „Zaplatím kartou“.

Navíc myšlenka, že banky neustále stráží peníze všech lidí a jsou lusknutím prstu schopné je vydat v papírové podobě, je mylná. Zůstatek na vašem kontě totiž není nic jiného než dluh banky vůči vám. Peněžní ústav disponuje jen zlomkem vaší částky na účtu, zbytek sám investuje a obchoduje s ním. Banka tak spoléhá na to, že nepřijde chvíle, kdy budou chtít všichni v jeden moment své peníze zpět, a že objem příkazů „dovnitř“ a „ven“ z banky bude nadále cirkulovat. Bitcoin tento problém řeší absolutní kontrolou jedince nad jeho zdroji.

Ale jak mohu důvěřovat kryptoměně, která není ničím krytá?

Šok podruhé. Od pádu zlatého standardu v USA, kdy americká vláda ručila za každý dolar určitým dílkem zlata, kterým reálně disponovala, uplynuly už desítky let. A jelikož už ani tuzemské bankovky nejsou kryté prací československého lidu, jak tvrdil komunistický režim, jsou finanční prostředky v peněženkách každého člověka na světě kryté jediným způsobem – důvěrou.

Důvěrou v myšlenku, že peníze, které dnes vydělám, ode mě zítra někdo jiný vymění za hmotnou věc. Důvěrou ve vlády a centrální banky, které v době neudržitelného tisknutí peněz jistě vědí, co dělají. Financí je na světě zkrátka příliš a jejich hodnota už se nedá vyvážit uncí zlata ani hromádkou rubínů. Pokud tedy člověk přistoupil na nekryté koruny nebo eura, neměl by mu dělat problém nekrytý Bitcoin.

A co když vypnou elektrický proud, na co mi bude internetová měna?

Ve chvíli, kdy by Česko, potažmo celý svět zasáhl blackout, by se člověk ani nedostal na bankovní pobočku, ani by se nepřihlásil do internetového bankovnictví. Je pravděpodobné, že by se společnost v takové chvíli v lepším případě vrátila k barterovému obchodu, v horším případě by nastal naprostý chaos. Závislost na elektrickém proudu a internetovém připojení je svázána nejen s Bitcoinem, ale s jakoukoli jinou měnou světa.

Když je Bitcoin na internetu, dá se snadno ukrást, nebo ne?

To je poněkud složitější. Bitcoin má v současnosti obrovskou hodnotu a je pravda, že hackeři a jiní kriminálníci se ho snaží nekalými prostředky ukrást každý den. Bitcoinová síť ale počítá s určitou pokročilou znalostí uživatele, který se může vůči těmto útokům snadno a efektivně bránit.

V bitcoinovém pravěku měli lidé své kryptoměny klidně jen ve složce na počítači nebo na flash disku, což, pravda, nebylo příliš bezpečné. I nyní dělá řada lidí tu chybu, že si nechává své Bitcoiny u externího zdroje na internetu, kde hrozí, že padnou do rukou hackerů či samotného vlastníka webu.

Když se ale uživatel správně zařídí a své prostředky uloží do virtuální peněženky (existují off-linové i on-linové úschovny, více si o nich řekneme v některém z dalších dílů našeho seriálu), žádné nebezpečí mu nehrozí.

Bitcoin se prý dá nekonečně dělit, tak proč říkáte, že je vzácný?

Bitcoinů nikdy nebude více než 21 milionů, ale jako každá jiná měna se dá dělit. V současnosti je nejmenší jednotkou jeden satoshi (pojmenován po vynálezci Bitcoinu), který představuje 0,00000001 Bitcoinu. Teoreticky jde ale i satoshi rozdělit na další části.

Je to stejné jako s krájením pizzy. Nebo když společnost využívá bankovky o hodnotě tisíc, pět set a dvě stě korun a rozhodne se kvůli větší přehlednosti ještě pro stokoruny. Není v tom žádný inflační podfuk, ale jednoduchá matematika. Bitcoin je pořád stejně vzácný.

V příštím díle našeho kryptoseriálu se poprvé podíváme na cenu Bitcoinu a na to, co ji ovlivňuje. Tento článek plní funkci informační osvěty, nikoli investiční rady.