Bitcoin se nedá pochopit za den. Naneštěstí nestačí ani přečíst jeden článek na našem webu. Bitcoin se musí studovat. Měsíce a roky. A to je možná jeho největší problém. Nutno podotknout, že jeden z mála.
V čem tedy tkví kouzlo „digitálního zlata“? Velmi zjednodušeně: Bitcoin je globální internetová platební síť, ve které uživatelé využívají k transakcím stejnojmennou kryptoměnu. Hlavní devízou Bitcoinu je, že je plně decentralizovaný. To znamená, že na rozdíl od klasických měn nemá žádný středobod, žádnou centrální banku, žádnou vedoucí autoritu.
Jakoukoli ústřednu finančního systému totiž zastánci Bitcoinu považují za problém, tím spíše centrální banku. Místo, kde se koncentruje veškerá moc, místo, které každý den ovlivňuje měnovou politiku a je přitom samo o sobě zranitelné.
Bitcoin proto žádné centrum, ani v podobě instituce nebo člověka, nemá. Namísto toho spravuje celý systém síť komunikačních uzlů, které obsluhují desetitisíce obyčejných lidí, kteří se navzájem neznají a ke kterým se může kdokoli přidat. Nadšenci. Snílci. Nebo jen ti, kteří chtějí na celém systému vydělat. Na tom ve finále vůbec nezáleží.
Systém nemá žádnou zákaznickou podporu, neexistuje v něm nikdo, kdo by vám vrátil špatně zadanou transakci. Myšlenka Bitcoinu vychází z teze, že opravdu věřit může člověk jen sobě, a právě proto může být systém důvěryhodný i jako celek. Uživatel v něm má, pokud se správně zařídí, stoprocentní kontrolu nad svými aktivy.
Těžím, těžíš, těžíme
Komunikační uzly (představme si počítače, ve skutečnosti jsou to ale mnohem výkonnější speciální stroje) jsou páteří celé bitcoinové sítě. Lidem, kteří je obsluhují, se říká těžaři a mají dva důležité úkoly:
-
Kontrolují transakce. Když jakýkoli uživatel A pošle uživateli B určitý kryptoměnový obnos, těžaři ověří, zda odesílatel daným dílkem kryptoměny opravdu disponuje. Všechny transakce a pohyby kryptoměn se totiž zapisují do veřejné záznamové knihy, které se říká blockchain (tu si může každý stáhnout ZDE). V ní lze snadno vystopovat, jaké bitcoinové adrese přísluší kolik kryptoměn. Z blockchainu ale už nelze vyčíst, komu konkrétně kryptoměny patří. Síť je tak sama o sobě anonymní. Přesto je argument, že Bitcoin používají jenom kriminálnici, neuvěřitelně krátkozraký. Takový lupič, který používá k praní špinavých peněz veřejnou síť transakcí, je velmi mdlého rozumu. Úřadům by navíc stačilo přiřadit ke zločineckému živlu jen jedinou transakci v blockchainu a jeho platební historie by byla v tu ránu odhalena.
-
Druhým a pro těžaře bezpochyby lákavějším úkolem správců sítě je takzvaná těžba (výroba) Bitcoinů. Princip tohoto procesu je složitý, ve zkratce jde ale o to, že všichni těžaři mezi sebou závodí o to, kdo jako první vyřeší matematickou úlohu (těžením se tedy rozumí technické řešení příkladu). Kdo jako první oznámí výsledek, dostane nové Bitcoiny. Zdrojový kód této kryptoměny jasně definuje, v jakých intervalech budou nové Bitcoiny vypouštěny do oběhu. Každý si tak může díky předem transparentní inflační politice vypočítat, kolik bude na světě Bitcoinů například v roce 2025 v pět hodin odpoledne (pevná inflace je mimochodem důvod, proč čím dál více lidí hledá v době překotného tisknutí korun i dolarů útočiště v Bitcoinech). Konečný součet všech Bitcoinů je předem známý, nikdy jich nebude více než 21 milionů. Alespoň teoreticky. Zhruba dva až tři miliony jsou nejspíš navždy ztracené, jelikož se s nimi uživatelé na úsvitu této technologie teprve učili zacházet a postupně přicházeli na jejich hodnotu. Tím se stává kryptoměna ještě vzácnější. Doposud už těžaři vytěžili přes 18,6 milionu Bitcoinů. Pravidelný denní přírůstek nových Bitcoinů se každé čtyři roky snižuje, v současnosti se vytěží 6,25 Bitcoinu každých deset minut. Vůbec poslední Bitcoin se vytěží 7. května 2140.
Bitcoin stvořil člověk, nebo skupina lidí, jménem Satoshi Nakamoto, už v roce 2009. Tehdy vznikla kryptoměna, kterou nedefinovali politici ani byznysmeni, ale nadšení kryptografové a matematici. Bitcoin nevznikl z touhy po mamonu, ale z touhy po svobodných penězích. Jelikož hlavní pilíře Bitcoinu (jasná inflace, absolutní správa, rychlost transakcí) chápe čím dál více lidí, roste tomuto kryptoaktivu cena.
Naneštěstí přibývá i těch, kteří Bitcoin nepochopili. Existují lidé, kteří chtějí na volatilitní ceně Bitcoinu pouze vydělat, vezmou si hypotéku a pak do konce života splácejí dluhy, jelikož při prvním propadu neudrželi nervy a kryptoměny prodali. Pro takové je tento projekt pouhá ruleta.
S tím, jak Bitcoinu roste moc, vkradly se k němu do ringu jeho úhlavní nepřátelé – vlády. Křížovou výpravu proti Bitcoinu už chystá nová americká ministryně financí Janet Yellenová (aby ne, dříve šéfovala Fedu, americké centrální bance, a její starý měnový systém se jí bortí pod nohama) nebo šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová (tu zase soud před lety odsoudil za to, že zneužila pravomocí na postu francouzské ministryně financí, takže fakt, že se chce Bitcoinu podívat na zoubek, je v tomto kontextu poněkud úsměvný).
Centrální banky mezitím vyvíjejí své vlastní digitální měny (CBDC, psali jsme o nich ZDE), které jsou ve své podstatě parodií na kryptoměny, jelikož mají jasnou hlavní autoritu. A současně s tím do rozjetého vlaku Bitcoinu naskakuje čím dál více lidí a institucí.
Jak souboj centrálních bank a Bitcoinu dopadne? To nikdo neví. Vítěz ale bude jen jeden.
V příštím díle našeho kryptoseriálu zodpovíme nejčastější otázky o Bitcoinu. Tento článek plní funkci informační osvěty, nikoli investiční rady.
