Houbaří už 30 let a prodejem hub se živí. Martin Mňuk tvrdí, že jejich cena je dnes na maximu a kilo hřibů se dá prodat až za 700 korun. Těch kvalitních je totiž podle něj nyní v Česku málo, často jsou červivé, měkké nebo plesnivé.
Mykolog Libor Tmej tvrdí, že adekvátní cena za kilo hříbků je 150 až 180 korun. Vy jste se ale proti takové ceně ohradil. Za kolik tedy hřiby prodáváte?
V současné době je cena hub nejvyšší, jaká může být, protože kvalitních hub je v Česku málo. Nejdražší jsou hřiby, kilo hřibů se dá s přehledem prodat za 600 až 700 korun. Často je vykupuji od ostatních houbařů, takže koncová cena je dvakrát až třikrát vyšší. Jako prodejce houby musím koupit, započítat všechny náklady a vynaloženou práci.
Když tedy houby jako prodejce vykupujete, co s nimi ještě děláte?
Lidé si myslí, že já mám houby zadarmo, že je jen tak vezmu a hned je prodám. Ale záleží vždy na obchodníkovi, jak je zkontroluje. Já kontroluji houbu po houbě sám, i když třeba věřím, že člověk, který mi houby prodá, je léty prověřený, znám ho osobně a vím, že by si nedovolil přinést něco špatného. Občas ještě nějaké houby dočišťuji, půlím nebo selektuji tak, aby jakost odpovídala ceně. Nedovolím si prodat hřiby, které jsou červivé nebo plesnivé.
Za 600 až 700 korun houby normálně kupují spíše provozovatelé restaurací, nebo i normální spotřebitelé?
Dá se říct, že obojí. Ceny pro restaurace odpovídají cenám na trzích, ale záleží na mnoha faktorech. Samozřejmě houby člověk může koupit i za stovku od svého kamaráda, který je bez osvědčení. Ale také je může koupit za 600 s osvědčením. Každopádně člověk, který nemá osvědčení, nesmí podle zákona uvádět houby do oběhu.
Houby a lesní plody jsou sezonní, takže si člověk přes sezonu musí vydělat tolik, aby v zimě nemusel pracovat. Nebo aby do další sezony zase v klidu po finanční stránce přežil
Dá se prodejem hub uživit?
V Česku jsme limitováni tím, že tu nerostou až tak drahé houby. Ale jinak se prodejem hub uživit dá, pokud prodáváte sušené i čerstvé, které vykupujete od houbařů, nebo mražené z velkoobchodů. Ty je nakupují po celé Evropě. Také by prodejce měl mít nějaké sezónní produkty jako třeba borůvky, brusinky, medvědí česnek a podobně, aby jeho podnikání nebylo závislé jen na tom, že jde do lesa a nasbírá houby, protože taková cesta nefunguje. Může se stát, že měsíc neporostou a bude tím pádem bez výdělku.
Je to tedy profese, která vás uživí celoročně?
Houby a lesní plody jsou sezonní, takže si člověk přes sezonu musí vydělat tolik, aby v zimě nemusel pracovat. Nebo aby do další sezony zase v klidu po finanční stránce přežil. Ale sušené nebo mražené houby se prodávají celoročně a bude to tak fungovat, dokud je budou restaurace prodávat. To se nezmění, vždy se budou dělat kulajdy nebo jídla z lišek a hřibů. Restaurace s houbami dělají letní menu, houby zkrátka do české gastronomie patří, protože jsou lokálním produktem.
Prodáváte tedy sušené a mražené houby dráž?
Spíš je to tak, že sušené jsou o dost levnější než ty čerstvé. Když nasuším kilo čerstvých hub, mám z nich 100 gramů, takže deset procent. Potřebuji tedy nasušit 10 kilo čerstvých hub, abych měl jedno kilo sušených. Jejich koncová cena se pohybuje kolem 1 500 korun, takže si místo 300 korun za kilo čerstvých vydělám jen 150, minimálně tedy o půlku méně.
Houby vykupujete od ostatních houbařů, chodíte je do lesa ještě sbírat i sám?
Často sbírám houby obden, někdy i více dní v kuse, ale každý den se to nedá. Objíždím celou Českou republiku, takže v hlavní sezoně najedu týdně 2 000 až 2 500 kilometrů a za den v lese nachodím tak 20 kilometrů. Mým hlavním zdrojem peněz a obchodu jsou ale výkupy od jiných houbařů. Poslední dva roky nesbírám houby na kvantitu, ale spíše na kvalitu, takže si v lese vybírám a minimalizuji odpad, říkám tomu „šetrné a udržitelné komerční houbaření“.
Co si pod tímto pojmem konkrétněji představit?
Že dělám vše na místě a z lesa neberu nic, co bych nepoužil. V sezoně nasbírám kolem čtyř kil kvalitních hub za den. Hřiby nakrajuji na místě, pokud jsou červivé, ani je nevytrhávám ze země. Když vidím, že je houba starší, přecházím ji. Je však možné, že houby, které nechám v lese, z devadesáti procent sebere někdo jiný. S tím ale už nic neudělám.
S houbařením pro zisk jste začal před necelými šesti lety, jak tedy vaše práce vypadala dříve?
Dřív jsem sbíral hodně na kvantitu a nejsem na to vůbec hrdý. Na vrcholu houbařské sezony jsem sám nasbíral třeba i 40 kilo denně. Třeba pět hodin jsem je doma zpracovával a skoro půlku z nich vyhodil, ale to je prasárna. Navíc to nebylo produktivní ani časově, ani co se týče výdělku a vynaložené práce. Postupně jsem změnil názor a už se mi takový styl nelíbí.
Aktuálně jsou houby strašně červivé, hodně plesnivé, měkké a nekvalitní. Na některých místech je červivost až 95 procent
Říkal jste, že kvalitních hub je v současné době málo, čím to je? Pan Tmej tvrdil, že na letošní houbařskou sezonu se bude dlouho vzpomínat.
Byl bych rád, kdyby se na ni dlouho vzpomínalo, ale zatím to tak nevypadá. Podle mě je to způsobené velkými výkyvy počasí. Buď byly extrémní srážky, nebo hodně teplé dny, to houby nemají rády. Vyrostou, pak hodně zmoknou a zplesniví. Aktuálně jsou houby strašně červivé, hodně plesnivé, měkké a nekvalitní. Opticky se může zdát, že jich je v lesích normální množství, ale kvalitativně je to hodně podprůměrné. Na některých místech je červivost až 95 procent. Ale třeba v horských oblastech červivost klesá pod 50, někdy i 30 procent, to jsou světlé výjimky. Myslím, že kvalitní houby budou až tak v druhé půlce července.
Kde tedy podle vaší zkušenosti aktuálně rostou houby nejvíce?
V současné době nejvíce rostou spíš v horských a podhorských oblastech a na jižní Moravě. To je zajímavé, poslední roky tam byla sucha, ale v současné době je tam konstantní počasí, déšť a teploty jsou v rovnováze. Kolega Tmej říkal, že v oblastech nad 800 metrů nad mořem rostou houby až na podzim. Ale je to naopak, teď je tam hub nejvíce, navíc jsou kvalitní. V noci je tam nižší teplota, tak nejsou tolik červivé. Hodně záleží na tom, jaká místa houbař v daných lokalitách má. Myslím si, že kdyby šel teď nějaký amatérský houbař jen tak do lesa bez znalosti lokality, úspěšný příliš nebude, tolik hub není.
A které houby v současné době v lesích nacházíte nejvíce?
Nejvíce teď rostou křemenáče, to je houba, která bývá hodně odolná a málo červivá. Zase se pojí s horskými oblastmi, rostou hodně v kopcích. Také rostou lišky, hřiby smrkové, které jsou ovšem opravdu hodně červivé. A v nižších polohách spíše v listnatých lesích rostou hřiby dubové, kozáci habroví a hřiby plstnaté. A to hlavně na jižní Moravě, v Polabí a podobně.