Mykolog Libor Tmej
V posledních dnech se naplno rozjela houbařská sezona. Podle mykologa Libora Tmeje bude letos obzvláště vydatná, protože bylo deštivo, houby mají dost vláhy a zároveň je teplo. Podle ekonoma Lukáše Kovandy by si letos houbaři mohli z lesů odnést houby až v hodnotě 4,5 miliardy korun.
Rekordní sezona z hlediska tuzemských houbařů byla v roce 2013, kdy nasbírali 33 tisíc tun hub. Kdyby si stejný objem měli koupit lidé na trhu či v obchodě, stálo by to podle Kovandy 5,4 miliardy korun. Naopak velmi neúrodný byl předloňský rok, kdy téměř nepršelo a bylo nevídané teplo. Češi v roce 2018 nasbírali pouze 16,5 tisíce tun hub, které by měly podle ekonoma hodnotu pouze 2,9 miliardy korun.
V čem je podle vás letošní houbová sezona tak výjimečná?
Jednoznačně díky dešťům a vláze. Půdní profil se naplnil až do metru, což je nesmírně důležité pro podhoubí, které mohlo po letech zregenerovat, načerpat dostatek sil a začít tvořit houby, vlastní plodnice. Tedy to, co praktické houbaře zajímá nejvíce. I teplo je důležité, protože bude iniciovat růst hub. Myslím, že je dostatek vláhy, takže ani nějaký přísušek už houby neohrozí, ty zkrátka budou. Letošní sezona bude po mnoha letech výborná, bude patřit k těm, na které se bude vzpomínat, ale to předjímám.
Houby rostou téměř všude, od nížin po pahorkatiny. Podhorské a horské lesy nejvíce plodí až na podzim
Mohly deště ovlivnit růst hub i negativně?
Nemohly. Jedině snad v nějakých záplavových územích, kde se podhoubí mohlo třeba částečně poškodit tím, že se udusilo. Ale to je spíš otázka lužních lesů, které jsou na záplavy velmi dobře adaptované. Tam rostou většinou na kmenech nebo na padlém dřevě, takže i tam je to naprosto v pořádku. Nadmíra vláhy ale určitě houby nepoškodila, spíše naopak.
Kde v současné době rostou houby nejvíce?
Obecně spíše v listnatých a smíšených lesích, ale i na zahradách nebo v parcích. Nedají se říct konkrétní místa v republice, je to téměř všude od nížin po pahorkatinu. Rozhodně ale ještě nerostou ve vyšších polohách, nad 800 metrů nad mořem a výš. Podhorské a horské lesy nejvíce plodí až na podzim.
V posledních dnech mohou lidé v lesích najít klasické letní houby, do toho i pozdě letní, co si pod tím představit?
Pokud jde třeba o hřibovité, tak je to hlavně hřib dubový, hřib kovář, hřib koloděj, různé kruhy křemenáčů, kozáků. K tomu se přidávají holubinky, třeba holubinka namodralá, doutnáková a některé jedlé žampióny, třeba polní, ovčí, velkovýtrusý a podobně.
Rozumná cena u hřibovitých hub je do 150–180 korun maximálně. Nevím, kdo za ně dá 500–700 korun, když si je může nasbírat v lese
Jaká je podle vás optimální cena hub? V Praze vídáme ceny i kolem 500–700 korun za kilo hříbků.
To snad není možné. Myslím, že to můžeme nazvat zlodějnou. Já být kupujícím, tak takové ceny bych naprosto neakceptoval. Myslím, že rozumná cena u hřibovitých hub je do 150–180 korun maximálně, ale to je můj subjektivní pohled. Nevím, kdo za ně dá 500–700 korun, když si je může nasbírat v lese. I ten, kdo nezná houby, si je může nechat ověřit v mykologických poradnách. V Chocni na zámku máme například poradnu pro Pardubický kraj, jsme tam bezplatně každé pondělí od 15 do 17 hodin. Takže i když si houbaři nejsou jistí, mohou se tímto způsobem bezplatně poradit.
Někteří lidé považují tuto cenu za adekvátní. Uvádějí důvody, že dojet do lesa něco stojí, stráví tam určitý čas, poté je musí ještě prodat, s čímž souvisí náklady s prodejem a podobně.
Je to různé. Já jsem z východních Čech, v Praze jsou jiné platy, lidé jsou na tom finančně třeba lépe, tak si prodejce může dovolit takovou cenu nasadit. Je to vždy otázka nabídky a poptávky. Kdyby houby neprodali, nebudou je za takovou cenu nabízet. Ale já jsem opravdu v šoku.
Ve východních Čechách je tedy běžná cena za kilo hub kolem 150 korun?
To si spíš myslím. Záleží na jakosti. Jestli jsou to mladé, kvalitní, pevné hříbky na zavařování s jakostí 1A, tak ty by se mohly podávat i za 300 korun. Ale takové ty běžné houby s běžnou velikostí bych viděl za cenu maximálně 200 korun.
Dá se tedy podle vás na houbách založit byznys?
Myslím, že by to byl hodně nestálý byznys. Hlavní sběrači hub pro střední a západní Evropu jsou Rumuni, Makedonci nebo Ukrajinci, z těchto zemí míří hřibovité houby a lišky na západ. U nás se prodávají houby spíše na tržnicích nebo v západním pohraničí při silnicích, ale je to hodně sezonní. Prodávající navíc musí mít osvědčení ze znalosti kodexových hub, musí být prověřen krajskou hygienou ze znalosti a mít na to živnost. Myslím, že zbohatnout se na houbách nedá.
A znáte někoho, kdo se soustředí během houbařské sezony opravdu jen na sběr a prodej hub?
Mezi mými přáteli a kolegy jsou v podstatě mykologové, my houby sbíráme pro sběr a pro praktické použití minimálně. Ale spíše třeba v Hradci Králové nebo v Pardubicích na tržnicích je lidé občas prodávají jako vedlejší produkt k zelenině. Ale spíše houby pěstované, jako je hlíva, žampión a podobně.
