Krize duševního zdraví: Každý třetí deváťák trpí, chybí pomoc. Hůř jsou na tom jen děti z války
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Studie odhalují zhoršující se duševní zdraví dospívajících.
Čeští adolescenti se cítí hůře než většina Evropanů.
Alarmující data z NUDZ ukazují na vysoký výskyt úzkostí a depresí u českých deváťáků.
Téměř třetina z nich potřebuje odbornou pomoc, ta je však těžko dostupná.
Dívky vykazují horší duševní zdraví než chlapci, s vyšší mírou úzkosti a deprese.
ilustrační snímek Zdroj: Getty Images
Duševní zdraví českých dospívajících patří k nejhorším v Evropě. Dobře se cítí jen 46 procent českých adolescentů ve věku 15 až 16 let, hůře jsou na tom pouze jejich vrstevníci z Ukrajiny. Ještě závažnější data přináší Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ), podle kterého známky střední až těžké deprese vykazuje 27 procent chlapců a 55 procent dívek v deváté třídě. Situaci zároveň zhoršuje kyberšikana. Odhaluje to průzkum agentury Ipsos, T-Mobile a organizace In IUSTITIA, podle kterého se s nějakou formou kyberšikany setkalo 85 procent mladých Čechů – a dvě třetiny pak byly přímo její obětí.
Duševní zdraví dospívajících se podle aktuálních dat celosvětově výrazně zhoršuje. Rozsáhlý výzkum Agentury Evropské unie pro drogy (EUDA) například poprvé zjišťoval i takzvaný well-being, tedy psychickou pohodu jedinců. Zúčastnilo se jej přes 114 tisíc Evropanů ve věku 15 až 16 let – dobře se podle něj cítí jen 59 procent evropských adolescentů.
Mladí Češi a druhý nejhorší well-being v Evropě
Při detailnějším pohledu se samotné Česko v oblasti duševní pohody umisťuje takřka na chvostu Evropy. „Dobře se cítí jen 46 procent Čechů ve věku 15 až 16 let. Hůře na tom jsou jen Ukrajinci s 43procentním podílem dospívajících s dobrým well-beingem. Na druhé straně ‚nejšťastnější dospívání‘ mají převážně obyvatelé severských zemí. V Dánsku, na Islandu a Faerských ostrovech duševní pohodu uvedlo více než 70 procent dotázaných,“ přiblížil Milan Mařík, analytik portálu Evropa v datech.
ČTĚTE TAKÉ: Agresivita nezletilých stoupá. Nebezpečí na internetu číhá v komnatách ozvěny, říká odbornice
Nepříznivou situaci v Česku potvrzují i další výzkumy. Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) v poslední obsáhlé zprávě z roku 2023 označil situaci v Česku za „alarmující a vyžadující řadu opatření“. Vycházel ze svého Národního monitoringu duševního zdraví dětí a adolescentů. Dle této studie má nízký well-being 54 procent deváťáků. Naopak dobře se cítí pouze 18 procent žáků devátých tříd. Ze zprávy mimo jiné vyplynulo:
30 procent dotázaných deváťáků projevuje znaky středně těžké až těžké úzkosti
40 procent dotázaných žáků navíc reportuje známky středně těžké až těžké deprese
takřka třetině deváťáků by prospělo vyhledání odborné pomoci
Přibývá osamělosti i psychosomatických obtíží
K výraznému zhoršení situace v poslední době dochází z několika důvodů. „Výzkumy i zkušenosti odborníků ukazují, že duševní zdraví dospívajících se v posledních desetiletích skutečně mění a je jiné. Důvody nejsou jednoduché, ale kombinují se faktory jako zrychlené tempo života, větší tlak na výkon, neustálá on-line přítomnost a také nejistota ohledně budoucnosti,“ líčila Magdalena Lukasová, vedoucí pracovní skupiny Výzkumu duševního zdraví dětí a adolescentů v NUDZ.
Čtěte také
Zhoršení well-beingu potvrzuje i Petr Macek z Katedry psychologie Masarykovy univerzity: „V mezinárodních i českých datech je patrné, že mezi roky 2018 a 2022 došlo k výraznému zhoršení ukazatelů psychické pohody patnáctiletých – více adolescentů uvádí osamělost, časté psychosomatické obtíže a nižší životní spokojenost.“
K nepříznivé situaci přispívá i aktuální nejen světové dění. „U mladých se často mluví například o environmentálním stresu. Velkou roli hraje i pro řadu lidí obtížná ekonomická situace a zuřící globální konflikt,“ podotkla Barbora Pšenicová, ředitelka organizace Nevypusť duši.
V Česku žalostně chybí odborná pomoc
Výzkumníci z NUDZ se zaměřili i na příznaky depresí a úzkostí, a právě zde výsledky poukazují na závažnost situace. Třetina žáků totiž vykazuje známky střední až těžké úzkosti. Se středními až těžkými depresemi se pak potýká 41 procent deváťáků. Jinými slovy: zhruba každý třetí žák by potřeboval odbornou pomoc. Té se jim ale často nedostává.
Česko se dlouhodobě potýká s chronickým nedostatkem dětských psychologů a psychiatrů, což může mít pro děti závažné dopady i v dospělosti.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Mladá generace je unavenější než čtyřicátníci, na vině je stres. Experti popsali, kde se bere
Školy v tomto směru mají do značné míry svázané ruce, a to rovněž kvůli nedostatku personálu. Jak vysvětlila Magdalena Černá z Centra Locika: „Psychologická a terapeutická péče pro děti je dlouhodobě nedostupná, přetížená a roztříštěná. Školy často nemají kapacity včas a citlivě reagovat. Náš systém reaguje, až když je ‚pozdě‘ – kdy už dítě potřebuje dlouhodobou klinickou pomoc. Přitom by často stačila včasná podpora, vztah, rozhovor.“
Psychické zdraví se výrazně liší dle pohlaví
Zatímco s nízkým well-beingem se potýká podle NUDZ 41 procent deváťáků-chlapců, u dívek ve stejném věku je situace podstatně horší. Špatně se jich cítí 66 procent. Ještě větší rozdíl panuje u středních a těžkých depresí, jejichž symptomy vykazuje 55 procent dívek oproti 27 procentům chlapců.
Čtěte také
Příčin, proč u dívek můžeme sledovat výrazně horší duševní zdraví, je celá řada. „Dívky na rozdíl od chlapců častěji prožívají samotu a snížené sebevědomí. Ve větší míře zažívají také tlak na vzhled a výkon, více se srovnávají s ostatními a více přemýšlejí o svých emocích. Dalším faktorem jsou také biologické a hormonální změny, které způsobují, že dívky mají vyšší míru empatie a citlivosti,“ líčila Lukasová a dodala, že chlapci na druhou stranu vykazují vyšší pravděpodobnost sebevražedného chování. Současně však může data ovlivnit také to, že dívky o své nepohodě více mluví a jsou otevřenější.
Zkušenosti s kyberšikanou má většina dospívajících
Celou situaci zhoršuje také kyberšikana, která je v době on-line technologií na vzestupu, což podle Černé výrazně umocňuje dopady stávajících problémů: „Sociální sítě působí jako silný urychlovač – pozitivních i negativních emocí. U dospívajících mohou významně ovlivnit pocit vlastní hodnoty, porovnávání se s ostatními, sebedůvěru i míru přijetí.“
Jak vyplývá z průzkumu agentury Ipsos ve spolupráci s T-Mobile a organizací In IUSTITIA, mladí lidé se s kyberšikanou potkávají velmi často. „Průzkum ukázal, že 85 procent Čechů ve věku 11 až 21 let bylo za poslední rok vystaveno nějakému typu šikany v on-line prostředí, přičemž 67 procent adolescentů jí čelilo přímo,“ sdělila Simona Dřízhalová, expertka na udržitelnost ve společnosti T-Mobile a dodala: „Umocněno je to tím, že mladí tráví v on-line prostředí obrovské množství času. Jen sociální sítě na denní bázi používá v této věkové skupině 82 procent Čechů.“
Čtěte také
Nejčastěji se jedná o urážení, šíření pomluv či posměch kvůli obezitě – přibližně čtvrtina mladých a dospívajících deklaruje, že tuto formu kyberšikany vidí minimálně jednou týdně. V případě přímého kontaktu se šikanou se s urážkami na svou osobu setkává týdně šest procent Čechů ve věku 11 až 21 let.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Vyhořelí rodiče a digitálně závislé děti. Experti radí, na co si dát pozor a jak situaci řešit
Vystudovala obchodní akademii se zaměřením na cestovní ruch. První novinářské zkušenosti získala na Vyšší odborné škole publicistiky, kde přispívala do studentského magazínu Generace20. K redakci CNN Prima NEWS se připojila zprvu jako stážistka, posléze jako redaktorka v roce 2020. Díky své práci se snaží významněji propojovat dobročinnost s mediálním prostředím. Mezi její záliby patří čtení do brzkých ranních hodin, multitasking, cestování a čas trávený se zvířaty a přáteli.
