Sebevražda stojí za každým stým úmrtím, přesto ji provází společenská stigmatizace. Ačkoliv dle předběžných dat nedošlo v uplynulém roce v Česku k významnému nárůstu případů, kdy si někdo sáhl dobrovolně na život, případy nejen z poslední doby připomínají fakt, že se stále jedná o velmi aktuální téma. Smutná čísla lze přitom významně snížit především nabídkou relevantních informací a efektivní pomoci. Kam se v případě problémů obrátit? Redakce CNN Prima NEWS připravila přehled dostupných poraden, organizací a skupin, které mohou představovat mezník mezi životem a smrtí.
U příležitosti Světového dne prevence sebevražd, který každoročně připadá na 10. září, připomíná Národní ústav duševního zdraví (NUDZ), kolik lidí si v posledních letech dobrovolně v Česku sáhne na život.
ČTĚTE TAKÉ: Úmrtí psychologa Ptáčka zasáhlo radní Prahy 1. Sdílela dojemný vzkaz po sebevraždě dcery
„Celkový počet sebevražd za rok 2022 byl 1302 (průměrně 3,5 případů na den), z toho 1031 mužů (79 procent, průměrně 2,8 případů na den) a 271 žen (21 procent, průměrně 0,7 případů na den). Míra sebevražednosti činí 12 případů na 100 000 obyvatel. Na jednu sebevraždu ženy připadají téměř čtyři sebevraždy muže (3,96), sebevraždy představují 1,08 procenta ze všech smrtí (u mužů 1,68 % a u žen 0,46 %),“ zdůraznil Nicolas Say, výzkumník NUDZ.
Sebevraždy
Každoročně si na celém světě vezme život 700 000 lidí. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) to představuje více než polovinu všech násilných úmrtí. Odhaduje se, že na každou dokonanou sebevraždu připadá 15 až 20 pokusů. Pokus o sebevraždu výrazně zvyšuje riziko, že si daný člověk pokusí vzít život znovu. Z hlediska způsobu provedení sebevraždy je dlouhodobě nejčastější oběšení, a to u obou pohlaví. Ve věku 15–24 let je sebevražda příčinou více než čtvrtiny všech úmrtí. Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že si v roce 2022 v Česku vzalo život 1 302 osob.
Dle předběžných dat za rok 2023 vyplývá, že se situace stabilizovala a „data o počtu sebevražd nevykazují oproti roku 2022 významný nárůst“, doplnila psycholožka Roksana Táborská. Co je však nadále problémem, je vysoká míra stigmatizace a omezená návaznost péče.
Pro období 2024 až 2026 má, jak NUDZ připomíná, světový den tříleté téma „Změna narativu“. Letošní výzva k akci nese název „Začněme mluvit!“ a usiluje o změnu vnímání sebevražd a o posun od kultury ticha a stigmatizace k otevřenosti, pochopení a podpoře.
U příležitosti tohoto osvětového dne si skupina prevence a výzkumu sebevražd NUDZ připravila hned několik akcí. „Konference ‚Hledání světla v temnotě‘ bude v prostorách Národního zemědělského muzea hostit odborníky z oblasti školství, statistiky nebo vězeňství, proběhne také panelová diskuse se zaměřením na prevenci sebevražednosti v oblasti zdravotnictví a sociálních služeb. Účast na konferenci je zdarma,“ uvedl Alexandr Kasal, vedoucí pracovní skupiny.
„O dva dny později se bude konat akce Svíčka pro pozůstalé. Jedná se o pochod a zapálení svíčky, na kterém se sejdou lidé pozůstalí po sebevraždě. Letos poprvé tato akce proběhne kromě Prahy také v Brně,“ pokračoval Kasal. Informace o těchto a dalších akcích zájemci naleznou na www.sebevrazdy.cz.
Pomoc může přijít okamžitě
Jak vyplynulo z vůbec prvního Reportu k problematice prevence sebevražd s názvem „Hledání světla v temnotě“, za nímž stojí NUDZ ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví ČR a Ústavem zdravotnických informací a statistiky, míra sebevražednosti od roku 2019 mírně narůstá.
Ze zveřejněných dat dále vyplynulo, že nejčastější metodou pro dobrovolný odchod ze světa je dlouhodobě oběšení – bez ohledu na věk a pohlaví. Při pohledu na data z roku 2022 se pro tento způsob smrti rozhodlo 551 mužů a 94 žen. S výrazným odstupem bylo druhým nejčastějším způsobem sebevraždy zastřelení (192 mužů a dvě ženy). Na třetím místě se pak umístil skok z výšky.
Jako rizikové se ukazuje období bezprostředně po odchodu z psychiatrické hospitalizace, kdy míra sebevražednosti v roce 2020 významně narostla a od té doby zůstává stabilní. Zpráva dále uvádí, že vysoké procento lidí hospitalizovaných pro záměrné sebepoškození nemá do 30 dní od ukončení hospitalizace ambulantní kontrolu u psychiatra, což naznačuje nedostatečnou návaznost služeb.
V oblasti prevence a postvence sebevražednosti se však angažuje mnoho organizací, které průběžně rozšiřují své aktivity. Kam se mohou nejen ti, kteří procházejí těžkým obdobím a uvažují o tom, že si sáhnou na život, obrátit?
- Linka bezpečí
Linka je určena pro děti a studenty do 26 let. Funguje nonstop, je anonymní a zdarma. Na webu Linky bezpečí je k dispozici chat – denně v čase od 9. do 13. a od 15. do 19. hodiny. Nonstop mohou lidé volat na linku 116 111. Stejně tak je možné napsat e-mail, odpověď přijde do tří pracovních dnů.
- Dětské krizové centrum (DKC)
Centrum pomáhá dětem, které mají problém ve škole nebo doma. Funguje nonstop a je anonymní. Dotyčný může přijít také osobně (sám nebo s někým, komu věří), a to do krizového centra v Praze 12. Je potřeba si jen dopředu zavolat – 777 715 215 či 241 484 149 – a domluvit se na čase. Tato čísla slouží i jako linka důvěry. I v DKC mohou lidé využít anonymní chat.
- Linka pro rodinu a školu
Je určena dětem v těžkých situacích, se kterými si nevědí rady. Linka pomáhá i rodičům a dospělým okolo dítěte v těžkých situacích, například při konfliktech, rozchodu, pohřešování či jiných potížích. Linka pomoci funguje anonymně, zdarma a nonstop na čísle 116 000 či on-line každý všední den od 15. do 18. hodiny; víkendy a státní svátky od 10. do 13. hodiny.
- Nepanikař
Aplikace Nepanikař poskytuje zdarma rychlou první psychologickou pomoc. Obsahuje moduly: deprese, úzkost/panika, sebepoškozování, myšlenky na sebevraždu, moje záznamy, poruchy příjmu potravy a kontakty na odbornou pomoc. Na webu je také on-line chatová poradna, která funguje od pondělí do pátku v čase od 16. do 22. hodiny. Délka chatu je maximálně 60 minut. Lidé v těžké situaci mohou využít také e-mail, který funguje nonstop. Odpověď přijde nejpozději do sedmi dní.
Na webu je k dispozici rovněž Mapa pomoci, díky níž lidé v nouzi mohou ve svém kraji nalézt další kontakty na odborníky a linky, kde jim dokážou pomoci.
- Česká asociace pracovišť linek důvěry, z. s. (ČAPLD)
Seznam linek důvěry aktuálně sdružených v České asociaci pracovišť linek důvěry. Po rozkliknutí odkazu si můžete vybrat vhodnou linku podle cílové skupiny nebo zaměření na jednotlivá témata. Některá pracoviště nabízejí také možnost chatu či e-mailu.
- Terapeutická linka Sluchátko, z. ú.
Terapeutická linka funguje anonymně a nabízí terapeutický nebo poradenský hovor (až 50 minut). Služba na lince 212 812 540 je poskytována zdarma (platí se jen poplatky operátorovi). Volat můžete od pondělí do čtvrtka v čase od 9. do 20. hodiny a v pátek od 9. do 18. hodiny.
- Linka první psychické pomoci
Krizová linka pro dospělé, která pomáhá najít východisko ze situací, jež momentálně nejsou lidé schopni zvládat sami. Funguje nonstop, anonymně a zdarma na lince 116 123. Využít můžete také chatovou poradnu.
ČTĚTE TAKÉ: Jak zemřel psycholog Ptáček? Policisté nařídili pitvu a prozradili, s jakou pracují verzí
- Modrá linka
Modrá linka je pro všechny, kteří se ocitli v náročné životní situaci. Funguje nonstop a je anonymní. Za hovory na čísla 608 902 410 či 731 197 477 se platí podle vašeho tarifu. Využít můžete také chatovou poradnu či anonymní schránku důvěry.
- Nevypusť duši
Web Nevypusť duši je pro každého, komu zrovna není dobře a neví, kam se obrátit. E-mailová poradna slouží pro lidi, které trápí stres ve škole, nepohoda v rodině, negativní myšlenky či strach o blízké.
Další odkazy a kontakty na jednotlivé poradny či krizová centra, například ve větších městech, naleznete přehledně na webu Sebevraždy, za nímž stojí pracovní skupina Prevence a výzkum sebevražd v Národním ústavu duševního zdraví.
Seznam krizových center, která poskytují neodkladnou psychiatrickou péči po dobu 24 hodin sedm dní v týdnu, pak naleznete i například zde. Vždy když se budete cítit špatně, neváhejte obrátit se i na své blízké, rodinu či přátele.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Krkavčí matka zavraždila v Širokém Dole své čtyři děti. Nic si nepamatuji, tvrdí dodnes
