S návratem dětí do lavic pravidelně přibývá i případů kyberšikany, která roste zejména v průběhu školního roku. Riziko digitálního napadení se navíc v posledních letech zvyšuje s tím, jak již i děti mladšího školního věku vlastní telefon či jiné chytré zařízení. Jak vyplývá z průzkumů, nějakou zkušenost s kyberšikanou má každé páté dítě. Co si pod pojmem kyberšikany může člověk představit, jak se bránit a čemu se na internetu vyvarovat? To pro CNN Prima NEWS přiblížila expertka Marie Jaroň Bedrošová.
„Jako kyberšikanu označujeme chování, které záměrně ubližuje druhému člověku a děje se opakovaně nebo dlouhodobě prostřednictvím internetu a digitálních technologií. Často se děje v rámci nějakých kolektivů, třeba ve škole nebo třídě,“ vysvětlila pro CNN Prima NEWS Marie Jaroň Bedrošová z týmu Interdisciplinárního výzkumu internetu a společnosti na Masarykově univerzitě.
ČTĚTE TAKÉ: Kdo je šéf Telegramu, kterého drží Francie? Zatčení Durova je problém i pro ruskou armádu
Podotkla, že kyberšikana je typická tím, že je v ní určitá mocenská nerovnováha mezi útočníkem a obětí. „Což znamená třeba to, že útočník je anonymní a oběť není, nebo že útočník má vyšší digitální dovednosti než oběť. Oběť se díky tomu nemůže snadno bránit,“ pokračovala.
Jak se kyberšikana projevuje?
Kyberšikana může mít podle Jaroň Bedrošové různé projevy:
- opakované obtěžování pomocí zpráv
- vyhrožování, šíření pomluv a lží nebo ponižujících fotek a videí bez souhlasu oběti
- vytváření falešných profilů či zneužití identity
- záměrné vyloučení z on-line skupin a izolování z kolektivu
Dále se může jednat o vydírání, zastrašování, výsměch, psychickou manipulaci nebo stalking. „Pokud se jedná o ojedinělý incident, většinou nemluvíme o kyberšikaně, ale o on-line agresi nebo obtěžování. To také může mít negativní dopady na oběti, ale většinou bývají menší než u kyberšikany, která se děje opakovaně,“ vysvětlila expertka.
Doplnila, že mezi nejčastější projevy kyberšikany se řadí verbální útoky, tedy urážlivé nebo ponižující zprávy či komentáře na sociálních sítích. Další častou formou je také vyloučení z on-line kolektivu.
Nepříjemnou zkušenost má každé páté dítě
Podle loňských údajů, které vyplynuly z průzkumu výzkumné agentury NMS Market Research pro společnost O2, má zkušenost s kyberšikanou každé páté dítě. Ve školní třídě o 30 dětech tak lze nalézt v průměru šest dětí s touto nepříjemnou zkušeností.
Čím jsou děti starší, tím častěji na tento jev – tedy kyberšikanu – narazily. Ve 14 až 15 letech má tuto negativní zkušenost dle výsledků průzkumu již 35 procent dospívajících, dívky pak častěji než chlapci.
Z průzkumu dále vyplynulo, že téměř čtyři z deseti dětí jsou na internetu v kontaktu s někým, koho vůbec neznají, osobně se nepoznaly a pouze si společně dopisují. Výzkum dále odhalil, že rizikově se na internetu chová zhruba 170 tisíc českých dětí.
Obdobné výsledky přinesla i studie evropské pobočky Světové zdravotnické organizace (WHO), jež byla publikována letos na konci března. Vyplynulo, že přibližně každé šesté dítě ve věku zhruba od 11 do 15 let má zkušenosti s kyberšikanou. Šetření zahrnuje děti v pubertě ze 44 zemí a regionů.
Zkušenosti s kyberšikanou jsou dle této studie mezi pohlavími velmi vyrovnané, celkem 15 procent chlapců a 16 procent dívek uvedlo, že ji zažilo. Přibližně 12 procent dětí ve starším školním věku také přiznalo, že na internetu šikanuje ostatní, jsou to častěji chlapci (14 %) než dívky (9 %).
Odborníci obecně upozorňují, že se kyberšikana dotýká také velmi malých dětí, včetně těch, které ještě navštěvují mateřskou školu. „I mladší děti se mohou stát obětí kyberšikany, ale je to méně běžné, protože výzkumy ukazují, že zkušenost s kyberšikanou roste s věkem a týká se častěji adolescentů než mladších dětí,“ podotkla Jaroň Bedrošová. Jedním z možných důvodů, proč se obětí mohou stát i například prvňáčci, je koronavirová pandemie, kdy děti trávily velkou část času u počítače.
Nebuďte agresivní, problém nahlašte
Obětí kyberšikany se může stát kdokoliv. „Existují však faktory, které riziko zvyšují. Kyberšikana je často navázána na off-line prostředí a vrstevnické kolektivy. Takže děti a dospívající, kteří se nějak liší od svých vrstevníků – například vzhledem, svými zájmy, sexuální orientací, zázemím – mohou být snadnějším terčem kyberšikany. A často bohužel dochází k překryvu ‚tradiční‘ off-line šikany a kyberšikany,“ vysvětlila odbornice.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Kocáb promluvil o drsné šikaně. Říkali mi kostelní kryso, jednou mi dokonce šmirglovali hlavu do krve, vzpomínal
Pokud se dítě stane obětí kyberšikany, mnohdy se bojí o svých problémech hovořit. Rodiče by měli zpozornět v případě, kdy se u dítěte objeví změny v chování.
„Jde třeba o stažení se do sebe, zvýšenou úzkost, obavy z on-line aktivit, z chození do školy nebo ztrátu zájmu o oblíbené koníčky,“ líčila Jaroň Bedrošová.
Jak správně postupovat?
„Je důležité, aby se dítě svěřilo někomu, komu důvěřuje. Výzkumy ukazují, že mladší děti mají větší tendenci svěřit se rodičům, zatímco starší adolescenti se spíše svěří sourozenci nebo kamarádům,“ pokračovala Jaroň Bedrošová.
Pokud oběť ve svém okolí nikoho takového nemá, je dobré svěřit se například odborníkům na bezplatných linkách pomoci nebo v on-line poradnách, příkladem může být modralinka.cz. Stejně tak se rodiče mohou obrátit na odborníky ve škole nebo v online poradnách, pokud zjistí, že jejich dítě je obětí kyberšikany, ale neví, jak se zachovat.
„Dále je dobré nereagovat na provokace a neodpovídat agresivně, což by mohlo celou situaci vystupňovat a zhoršit. Spíše je lepší zachytit důkazy, například si uložit snímek obrazovky konverzace či ji archivovat, a útočníka zablokovat či jeho komentáře nebo příspěvky nahlásit na sociální síti,“ radila odbornice s tím, že každý incident kyberšikany je individuální. Někdy může blokace útočníka stačit, jindy nikoliv.
„Někdy je vhodné řešit situaci s pedagogy ve škole a v extrémních případech i nahlásit věc na policii. Pro oběť kyberšikany může být složité odhadnout, co je správný postup, proto je vždy dobré, aby to neřešila sama, ale svěřila se někomu, kdo jí s tím pomůže nebo poradí,“ doplnila.
Před rizikem kyberšikany se lze dokonce (při)pojistit, a to u ČSOB pojišťovny nebo UNIQA pojišťovny. První jmenovaná nabízí v rámci pojištění pomoc při poškození pověsti i kyberšikany skrze IT i právní asistenci.
„Pojištění domácnosti poskytuje pro tyto stále častěji se objevující případy speciální asistenci. Ta situaci účinně řeší a závadné informace nebo příspěvky pomáhá odstranit. Pomoc je spojená s IT podporou a rovněž právním zastoupením k ochraně osobnosti,“ popsal v dokumentu, jenž má redakce k dispozici, obdobný systém Zdeněk Hruška, manažer produktů majetku a odpovědnosti UNIQA.
ČTĚTE TAKÉ: Dítě si vysnilo kroužek, ale rodiče nemají peníze? Pomoc nabízejí pojišťovny i neziskovky
Dodal, že pachatelé kyberšikany si často neuvědomují, že k naplnění skutkové podstaty několika paragrafů trestního zákoníku stačí jeden příspěvek či komentář: „Zkušenosti ukazují, že intervence právníka je velmi účinná a útočníka od dalších aktivit odradí.“
Základem je prevence
Obecně by děti měly být obezřetné v tom, jaké informace o sobě na internetu sdílí – a s kým.
„Vhodné je si například nastavit sdílení příspěvků a fotek pouze s důvěryhodnými kontakty a ne veřejně. Nesdílet s nikým svá hesla a přístupy do svých účtů a podobně. Důležité je také umět, jak třeba blokovat nebo nahlásit útočníka,“ radila Jaroň Bedrošová.
Z průzkumu české organizace Replug me vyplývá, že nadměrné užívání digitálních technologií ohrožuje základní fyzické potřeby dospívajících: děti usínají s mobily v rukou, přičemž doporučenou délku spánku dosahuje jen necelá třetina dospívajících. Až 41 procent mladistvých zažívá výrazný pocit osamělosti a 82 procent dětí tvrdí, že si s nimi rodiče o digitálních technologiích nikdy nepovídají, nebo se to stává jen výjimečně.
Právě to – aby se rodiče s dětmi o bezpečném používání internetu a sociálních sítí pravidelně bavili – považuje Jaroň Bedrošová za velmi důležité. „Měli by diskutovat o možných rizicích a nástrahách, i když si třeba nejsou jisti, jak konkrétní problémy řešit. Klíčové je podporovat otevřenou komunikaci v rodině, aby děti věděly, že se mohou svěřit rodičům, pokud se on-line setkají s něčím negativním. Tím se zajistí, že děti nebudou čelit problémům samy,“ vysvětlila.
Zároveň je podle ní vhodné toto téma zařadit i do osnov ve školách, například do kurzů, kde se děti učí digitálním dovednostem. Jejich důležitou součástí je vědět, jak třeba nahlásit nevhodné příspěvky, na koho se obrátit, pokud se stanou obětí kyberšikany a podobně.
„Důležitou dimenzí je však také digitální etika a komunikační dovednosti, v rámci kterých se děti učí, jaké chování na internetu je špatné či jaké jsou dopady kyberšikany na oběti. Výzkumy ukazují třeba to, že podpora empatie a vcítění se do druhých snižuje kyberšikanu, stejně tak jako porozumění důsledkům, které kyberšikana pro oběti může mít,“ dodala odbornice.
ČTĚTE TAKÉ: Jak poznat falešné nahé fotky ze „svlékací aplikace“? Šest bodů, které s odhalením pomohou
Obecně se experti shodují, že čas strávený u monitorů a displejů by měli rodiče u svých dětí kontrolovat a omezovat, nelze jim však elektronické přístroje odepřít úplně.
„Musíme hledat způsob, jak děti s technologiemi učit žít a zacházet, ptát se, co a v jakém věku je vhodné i jak posilovat u rodičů jejich kompetenci v této oblasti své děti vést,“ doplnil přednosta Kliniky adiktologie 1. LF UK Michal Miovský.
