Alarmující data: Deváťáci v Česku trpí depresí a úzkostí, třetině by prospěla odborná pomoc
Výběr redakce
Úzkost, deprese a zhoršený wellbeing. To vše ve velké míře prožívají čeští deváťáci. Jak vyplynulo ze studie vědců Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) ve spolupráci s Českou školní inspekcí, třetině žáků devátých tříd by prospěla odborná pomoc. Psychické problémy navíc častěji provázejí dívky, a to až dvojnásobně. Ředitel NUDZ Petr Winkler v pořadu K věci na CNN Prima NEWS vysvětlil, čemu v dnešní době mladí musejí čelit.
Studie, která by poskytovala ucelenější obraz o duševním zdraví dětí, dosud v Česku chyběla. Proto odborníci z NUDZ ve spolupráci s Českou školní inspekcí provedli unikátní pilotní Národní monitoring duševního zdraví žáků na základních školách v České republice. Výsledky, které byly zveřejněny na Světový den duševního zdraví, jsou však alarmující.
ČTĚTE TAKÉ: Jiří Wimmer bavil lidi, sám trpěl. Třikrát se pokusil o sebevraždu, rozdrtil ho autobus
Jak podotkl koordinátor a analytik monitoringu z NUDZ Matěj Kučera, více než 50 procent žáků devátých tříd v České republice projevuje známky zhoršeného wellbeingu. „Ten je zásadní, neboť odráží kvalitu života, kterou v současné chvíli subjektivně prožíváme, a do určité míry nám pomáhá zvládat zátěžové situace, které život přináší. Náhlé náročné situace, stres, potíže v práci, škole, partnerském vztahu nebo ztráta blízké osoby mohou narušovat naše duševní zdraví,“ sdělil.
Jaké jsou výsledky?
- 30 procent dotázaných deváťáků projevuje znaky středně těžké až těžké úzkosti
- 40 procent dotázaných žáků navíc reportuje známky středně těžké až těžké deprese
- takřka třetině deváťáků by prospělo vyhledání odborné pomoci
- ve všech oblastech duševního zdraví jsou více zasaženy dívky: oproti chlapcům jich depresivními a úzkostnými příznaky trpí více než dvojnásobek
„Převedeme-li to na průměrnou třídu o dvaceti žácích, tak jich zhruba šest vykazuje příznaky úzkosti a osm příznaky středně těžké až těžké deprese. Dalších pět vykazuje příznaky deprese mírné,“ popisuje Matěj Kučera.
Navazuje na téma
Ředitel Národního ústavu duševního zdraví Petr Winkler vysvětlil, že většina duševních onemocnění vzniká v dětství a adolescenci. „Představují tak nejen období zvýšeného rizika, ale především období, které je enormně důležité pro systematickou, cílenou a na evidenci založenou prevenci a včasnou intervenci. Při chronickém nedostatku dětských psychologů a psychiatrů, který není možné ani při nejlepší vůli a vysokých investicích vyřešit v horizontu několika let, se musíme zaměřit právě na preventivní složku systému péče o duševní zdraví,“ zdůraznil.
V pořadu K věci následně doplnil, že nejde s přesností říci, zda se v Česku jedná o nechvalně vzrůstající trend. „U nás se jednalo o první šetření. Nicméně ze světa víme, že v důsledku covidu opravdu vzrostl počet duševních onemocnění a problémů v oblasti duševního zdraví u dětí a adolescentů,“ podotkl Winkler.
Koronavirová pandemie však není jediným důvodem, proč běžných duševních onemocnění přibývá. „U mladých lidí vnímám obrovský nárůst psychosociálních stresorů. Žijí v pozdně informační společnosti, která je vysoce individualizovaná – obrovský tlak na jednotlivce, jak má vypadat, co má dělat, čeho má dosáhnout, aby byl považován za úspěšného. V souhře s ostatními faktory, jako byl covid nebo nyní válka na Ukrajině, se vše podepisuje nejen na dospělých, ale i na dětech,“ pokračoval.
Deprese versus úzkost
Následně Winkler vysvětlil, jaký je rozdíl mezi dvěma hlavními duševními onemocněními, kterými podle studie trpí značná část deváťáků.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Matka mladíka, který si vzal život: Ztratila jsem část sebe, je to bolest. Miluju tě, Kájo
„Deprese je pokles nálady, chuti do života, která se projevuje sníženým zájmem o své okolí, o sociální kontakt, koníčky a tak dále, kdežto úzkost je opravdu charakterizovaná obavami, které se mohou projevovat také fyzicky – může docházet i k úzkostným záchvatům,“ vylíčil.
Navazuje na téma
Sběr dat se uskutečnil letos v květnu a červnu ve všech krajích u více než šesti tisíc žáků devátých tříd, monitoring byl z praktických důvodů připojen ke každoročnímu testování žáků v předmětech povinné výuky a omezen na devátý ročník, aby bylo možné otestovat funkčnost celého procesu. Respondenty byli pouze žáci škol, kde se vyučuje v českém jazyce.
Význam podpory duševního zdraví u dětí a mladých lidí si uvědomuje také Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. „Již ve Strategii 2030+ i dalších strategických dokumentech resortu jsme položili základy intenzivní podpoře duševního zdraví formou různých aktivit a intervencí, jako je rozvoj školních poradenských pracovišť, akcent na preventivní aktivity ve školách a podporu nespecifické primární prevence nebo celkově holistický přístup k podpoře bezpečného, zdravého a vstřícného prostředí ve školách a školských zařízeních,“ uvedl státní tajemník na ministerstvu školství Ondřej Andrys.
ČTĚTE TAKÉ: CNN: Pozor na hranolky a další smažená jídla. Navozují deprese a úzkosti, zjistili vědci
Součástí podpory duševního zdraví je podle Andryse také důraz na rozvoj pravidelných pohybových aktivit dětí, žáků a studentů, jež jsou pro celkovou fyzickou i duševní odolnost mladých lidí naprosto zásadní. Ministerstvo na oblast podpory duševního zdraví pamatuje také různými finančními nástroji, ať už jde o národní dotační programy, nebo o možnosti nabízené Operačním programem Jan Amos Komenský.
Vystudovala obchodní akademii se zaměřením na cestovní ruch. První novinářské zkušenosti získala na Vyšší odborné škole publicistiky, kde přispívala do studentského magazínu Generace20. K redakci CNN Prima NEWS se připojila zprvu jako stážistka, posléze jako redaktorka v roce 2020. Díky své práci se snaží významněji propojovat dobročinnost s mediálním prostředím. Mezi její záliby patří čtení do brzkých ranních hodin, multitasking, cestování a čas trávený se zvířaty a přáteli.
