K VĚCI, Petr Winkler - 10.10. v 12:30
Úzkost, deprese a zhoršený wellbeing. To vše ve velké míře prožívají čeští deváťáci. Jak vyplynulo ze studie vědců Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) ve spolupráci s Českou školní inspekcí, třetině žáků devátých tříd by prospěla odborná pomoc. Psychické problémy navíc častěji provázejí dívky, a to až dvojnásobně. Ředitel NUDZ Petr Winkler v pořadu K věci na CNN Prima NEWS vysvětlil, čemu v dnešní době mladí musejí čelit.
Studie, která by poskytovala ucelenější obraz o duševním zdraví dětí, dosud v Česku chyběla. Proto odborníci z NUDZ ve spolupráci s Českou školní inspekcí provedli unikátní pilotní Národní monitoring duševního zdraví žáků na základních školách v České republice. Výsledky, které byly zveřejněny na Světový den duševního zdraví, jsou však alarmující.
ČTĚTE TAKÉ: Jiří Wimmer bavil lidi, sám trpěl. Třikrát se pokusil o sebevraždu, rozdrtil ho autobus
Jak podotkl koordinátor a analytik monitoringu z NUDZ Matěj Kučera, více než 50 procent žáků devátých tříd v České republice projevuje známky zhoršeného wellbeingu. „Ten je zásadní, neboť odráží kvalitu života, kterou v současné chvíli subjektivně prožíváme, a do určité míry nám pomáhá zvládat zátěžové situace, které život přináší. Náhlé náročné situace, stres, potíže v práci, škole, partnerském vztahu nebo ztráta blízké osoby mohou narušovat naše duševní zdraví,“ sdělil.
Jaké jsou výsledky?
- 30 procent dotázaných deváťáků projevuje znaky středně těžké až těžké úzkosti
- 40 procent dotázaných žáků navíc reportuje známky středně těžké až těžké deprese
- takřka třetině deváťáků by prospělo vyhledání odborné pomoci
- ve všech oblastech duševního zdraví jsou více zasaženy dívky: oproti chlapcům jich depresivními a úzkostnými příznaky trpí více než dvojnásobek
„Převedeme-li to na průměrnou třídu o dvaceti žácích, tak jich zhruba šest vykazuje příznaky úzkosti a osm příznaky středně těžké až těžké deprese. Dalších pět vykazuje příznaky deprese mírné,“ popisuje Matěj Kučera.
Ředitel Národního ústavu duševního zdraví Petr Winkler vysvětlil, že většina duševních onemocnění vzniká v dětství a adolescenci. „Představují tak nejen období zvýšeného rizika, ale především období, které je enormně důležité pro systematickou, cílenou a na evidenci založenou prevenci a včasnou intervenci. Při chronickém nedostatku dětských psychologů a psychiatrů, který není možné ani při nejlepší vůli a vysokých investicích vyřešit v horizontu několika let, se musíme zaměřit právě na preventivní složku systému péče o duševní zdraví,“ zdůraznil.
V pořadu K věci následně doplnil, že nejde s přesností říci, zda se v Česku jedná o nechvalně vzrůstající trend. „U nás se jednalo o první šetření. Nicméně ze světa víme, že v důsledku covidu opravdu vzrostl počet duševních onemocnění a problémů v oblasti duševního zdraví u dětí a adolescentů,“ podotkl Winkler.
Koronavirová pandemie však není jediným důvodem, proč běžných duševních onemocnění přibývá. „U mladých lidí vnímám obrovský nárůst psychosociálních stresorů. Žijí v pozdně informační společnosti, která je vysoce individualizovaná – obrovský tlak na jednotlivce, jak má vypadat, co má dělat, čeho má dosáhnout, aby byl považován za úspěšného. V souhře s ostatními faktory, jako byl covid nebo nyní válka na Ukrajině, se vše podepisuje nejen na dospělých, ale i na dětech,“ pokračoval.
Deprese versus úzkost
Následně Winkler vysvětlil, jaký je rozdíl mezi dvěma hlavními duševními onemocněními, kterými podle studie trpí značná část deváťáků.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Matka mladíka, který si vzal život: Ztratila jsem část sebe, je to bolest. Miluju tě, Kájo
„Deprese je pokles nálady, chuti do života, která se projevuje sníženým zájmem o své okolí, o sociální kontakt, koníčky a tak dále, kdežto úzkost je opravdu charakterizovaná obavami, které se mohou projevovat také fyzicky – může docházet i k úzkostným záchvatům,“ vylíčil.
Sběr dat se uskutečnil letos v květnu a červnu ve všech krajích u více než šesti tisíc žáků devátých tříd, monitoring byl z praktických důvodů připojen ke každoročnímu testování žáků v předmětech povinné výuky a omezen na devátý ročník, aby bylo možné otestovat funkčnost celého procesu. Respondenty byli pouze žáci škol, kde se vyučuje v českém jazyce.
Význam podpory duševního zdraví u dětí a mladých lidí si uvědomuje také Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. „Již ve Strategii 2030+ i dalších strategických dokumentech resortu jsme položili základy intenzivní podpoře duševního zdraví formou různých aktivit a intervencí, jako je rozvoj školních poradenských pracovišť, akcent na preventivní aktivity ve školách a podporu nespecifické primární prevence nebo celkově holistický přístup k podpoře bezpečného, zdravého a vstřícného prostředí ve školách a školských zařízeních,“ uvedl státní tajemník na ministerstvu školství Ondřej Andrys.
ČTĚTE TAKÉ: CNN: Pozor na hranolky a další smažená jídla. Navozují deprese a úzkosti, zjistili vědci
Součástí podpory duševního zdraví je podle Andryse také důraz na rozvoj pravidelných pohybových aktivit dětí, žáků a studentů, jež jsou pro celkovou fyzickou i duševní odolnost mladých lidí naprosto zásadní. Ministerstvo na oblast podpory duševního zdraví pamatuje také různými finančními nástroji, ať už jde o národní dotační programy, nebo o možnosti nabízené Operačním programem Jan Amos Komenský.
