Francouzský prezident Emmanuel Macron by ve druhém kole prezidentských voleb porazil Marine Le Penovou jen s 52 procenty ku 48 procentům. Uvádí to průzkum společnosti Harris Interactive. Podle něj má krajně pravicová politička velkou šanci stát se příští prezidentkou Francie.
Čtyřprocentní rozdíl, který oba politiky podle průzkumu dělí, se pohybuje v rámci statistické chyby, upozornil deník Le Parisien. Kdyby se tedy druhé kolo prezidentských voleb konalo nyní, Le Penová by měla slušnou šanci Macrona porazit.
„Se 48procentní podporou ve druhém kole Marine Le Penová potvrzuje, že je připravena v roce 2022 kandidovat,“ napsal na svém Twitteru první místopředseda Národního shromáždění a člen krajně pravicové Národní fronty, jíž Le Penová předsedá, Jordan Bardella. „Nechť se spojí všechna energie a dobrá vůle k našemu vítězství,“ dodal.
V předchozím průzkumu, který simuloval první kolo prezidentských voleb, Le Penová dokonce zvítězila. Volilo by ji až 27 procent dotazovaných, kdežto současného prezidenta Macrona maximálně 24 procent účastníků. Voliči, kteří v roce 2017 hodili svůj hlas kandidátovi Françoisi Fillonovi, který nakonec skončil až třetí, podpořili v hypotetickém prvním kole Marine Le Penovou jen 9 až 12 procenty hlasů, ve druhém kole to byla jedna třetina.
Z výsledků je zřejmé, že podpora Emmanuela Macrona nyní klesá. V minulém průzkumu z července 2020 jej podpořilo 55 procent dotazovaných a Marine Le Penovou 45 procent. Rozdíl deseti procent se od té doby značně zúžil. Francouzská média však připomínají, že do skutečných voleb zbývá ještě 15 měsíců, a tak se může mnohé změnit.
Dvaapadesátiletá Marine Le Penová bude kandidovat na hlavu státu již potřetí. Ve volbách 2017 ji ve druhém kole porazil Emmanuel Macron se 66,1 procenta hlasů. Le Penová je předsedkyní krajně pravicové Národní fronty a taktéž předsedkyní zákonodárného Národního shromáždění. Stranu založil její otec Jean-Marie Le Pen, ve straně působí také její neteř.
Emmanuel Macron založil své hnutí La République en Marche roku 2016 a v následujícím roce za něj kandidoval v prezidentských volbách. Předtím působil jako ministr hospodářství a průmyslu. Macron tvrdí, že jeho hnutí je nadstranické a spojuje pravici a levici. Sám byl ale dříve členem Socialistické strany a pozorovatelé jeho partaj popisují jako sociálně liberální.