Když byl Donald Trump v roce 2016 zvolen prezidentem USA, Marine Le Penová to uvítala. Zdroj: AP
Od dosluhujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa se opatrně distancovala i Marine Le Penová, představitelka francouzské krajní pravice. Podle ní Trump „nedostál svých slov“ a „musí přiznat porážku“. Od prezidenta se odvrátili i další evropští populisté, přízeň mu naopak zachoval brazilský prezident Jair Bolsonaro.
Předsedkyni francouzské Národní fronty a Národního shromáždění Marine Le Penové se po násilnostech, k nimž došlo minulý týden v americkém Kapitolu, již nezamlouvá srovnání s Donaldem Trumpem. Dříve se mu přitom nebránila a hlasitě jej podporovala. Dokonce vznikla koláž obličejů obou politiků s nápisem „ne vous trumpez pas“ (přesmyčka francouzského „ne vous trompez pas“ neboli nezmylte se).
Sociální síť Parler je nedostupná. Chtěl na ní působit Trump, kterého smazal Twitter
Sociální síť Parler, kterou si oblíbili američtí konzervativci, je od pondělního rána nedostupná. Informovala o tom agentura AFP s odkazem na server Down For Everyone Or Just Me, který monitoruje internetovou aktivitu. Parler čelí tlaku technologických společností, aby více moderoval příspěvky vyzývající k násilnostem. Firma Amazon o víkendu oznámila, že stránce zakáže provoz na svých serverech. O Parleru jako o své budoucí platformě uvažoval odstupující prezident USA Donald Trump poté, co jeho účet zablokovala sociální síť Twitter.
Ačkoliv politička Trumpa dříve podporovala velmi hlasitě, od minulého týdne Francouze ujišťuje, že se jím nikdy neinspirovala. „Donald Trump nikdy nebyl mým vzorem. Nehledala bych si vzor ve Spojených státech,“ řekla pro rádio RFI. Ještě několik dní předtím se přitom řadila k těm, kteří nechtěli uznat vítězství Joea Bidena v prezidentských volbách.
Trumpovo vítězství v prezidentských volbách v roce 2016 Le Penová přivítala a považovala jej za důkaz, že populista se může stát prezidentem, uvedl francouzský list La Libération. O rok později se totiž sama zúčastnila volebního klání, v němž ji současný francouzský prezident Emmanuel Macron porazil, když získal 66,1 procenta hlasů.
S visegrádskou čtyřkou se necítím sama
Po zvolení Donalda Trumpa prezidentem Le Penová oznámila, že je to pro Francii skvělá zpráva. „Když se podívám na Trumpa, na Theresu Mayovou, na Putina, na visegrádskou čtyřku, vůbec se necítím sama,“ vyjmenovávala nadšeně na televizním kanálu France 3.
Černá mračna se stahují nad Trumpem. Demokraté počítají s novou ústavní žalobou
Pokud nebude americký prezident Donald Trump odvolán na základě 25. dodatku americké ústavy, demokraté spustí ve Sněmovně reprezentantů proces nové ústavní žaloby (impeachmentu) proti dosluhující hlavě státu. V dopise svým spolustraníkům to v neděli napsala šéfka dolní komory Kongresu Nancy Pelosiová. Informovala o tom agentura Reuters. Snahu odvolat dosluhujícího prezidenta z funkce spustil středeční útok jeho příznivců na Kapitol, který si vyžádal pět obětí a několik desítek zraněných.
Nyní se ale distancuje nejen od končícího prezidenta, ale i obecně od USA. Když Emmanuel Macron vzhledem k událostem v Kapitolu podotknul, že demokracie je v ohrožení, Marine Le Penová se vůči němu ohradila s tím, že na rozdíl od Spojených států není demokracie ohrožena v žádné evropské zemi.
„Přeji si, aby Emmanuel Macron nevnášel do naší země silné politické ani etnické rozdělení ze Spojených států. Držme se dále od tohoto rozkolu, máme dost vlastních problémů a díky bohu to nejsou tyto,“ uvedla šéfka francouzského Národního shromáždění.
Le Penová však ostře odsoudila zrušení Trumpova účtu společností Twitter, stejně jako její poslanecký kolega Jean-Luc Mélanchon z další populistické strany La France insoumise (Vzpurná Francie). Tento krok by podle političky měl znepokojovat každého občana, jemuž je demokracie drahá. „Kam až povede cenzura nepopulárních názorů?“ ptá se Le Penová v twitterovém příspěvku.
Trumpa opustil i Salvini, Bolsonaro zůstal
Vícero zahraničních médií v posledních dnech poznamenalo, že po událostech v Kapitolu se od Trumpa odvrací celá řada populistických politiků, a to zejména těch evropských. Týká se to třeba Mattea Salviniho, šéfa italské krajně pravicové Ligy. Podle Salviniho „není násilí nikdy řešením“.
K nedávnému dění ve Spojených státech se vyjádřil i pravicově laděný Geert Wilders, přezdívaný „nizozemský Trump“. „Výsledek demokratických voleb bychom měli vždy respektovat, ať už jako vítězové, či jako poražení,“ poznamenal. Dokonce i český premiér Andrej Babiš odložil Trumpovu červenou kšiltovku. Rabování v Kapitolu naopak neodsoudili brazilský prezident Jair Bolsonaro, jeho polský protějšek Andrzej Duda ani maďarský premiér Viktor Orbán. Všichni se tématu vyhnuli s tím, že je to „interní problém Spojených států“.
Většina z výše jmenovaných Donalda Trumpa až donedávna podporovala, nyní ale řada z nich couvla. Podle amerického časopisu The Atlantic totiž nechtějí být ani populisté, kteří většinou pohrdají demokratickými institucemi, spojováni s pokusem o násilný puč.
