Léčba s pomocí AI v praxi: Než skončí CT mozku, lékař ví, jestli jde o mrtvici

Tým docenta Ondřeje Volného a prof. Bara, přednosty Neurologické kliniky FN Ostrava, ve spolupráci s národní výzkumnou iktovou sítí Stroczech (spadající pod národní výzkumnou infrastrukturu CZECRIN) aktuálně ve dvacítce vybraných iktových center v Česku (např. v Ostravě, Karviné, Brně, Praze nebo Českých Budějovicích) instaluje software, který má pomáhat zachraňovat životy i zdraví pacientů postižených cévní mozkovou příhodou. Jak sám neurolog říká, jedná se o přelom na poli léčby cévní mozkové příhody, lidově řečeno mrtvice.

„Jsme na začátku něčeho velkého, co možná v blízké budoucnosti opravdu změní ráz nejen českého zdravotnictví.“
–⁠ Doc. MUDr. Ondřej Volný, Ph.D., FESO, český neurolog

Jasná diagnóza ještě než skončí vyšetření

Oním kladným hrdinou je software společnosti Brainomix, úspěšného oxfordského startupu. Ten automaticky vyhodnocuje CT snímky mozků pacientů, u nichž existuje podezření na cévní mozkovou příhodu, což si systém nesčetněkrát vyzkoušel během testovacího provozu.

V praxi pak pomoc AI vypadá následovně: Po příjezdu do nemocnice je pacient vyšetřen neurologem, dále co nejdříve následuje CT vyšetření, které ve velmi krátké době provede angiografii –⁠ zobrazí mozek a jeho cévy. Právě tyto snímky obdrží i umělá inteligence, která je dokáže takřka obratem zpracovat, popsat a následně svůj závěr odeslat do nemocničního systému (tzv. systém PACS) a tedy i neurologům.

Každá minuta se počítá

„Umělá inteligence je opravdu rychlá, ve většině případů mám zpracované snímky z CT ve svém mobilu či emailu ještě dříve, než se pacient vrátí z CT zpět na urgentní příjem, kde už pro něj máme připravenu infúzi s léčbou (tzv. systémová trombolýza),“ líčí docent Ondřej Volný a pokračuje:

„Představte si, že umělá inteligence vám ukáže, zda se jedná o CMP, nebo ne. Automaticky zhodnotí např. objem postižené tkáně na CT, automaticky odhalí uzávěr mozkové tepny, nově dokáže odhalit i krvácení do mozku a změřit jeho objem. Pomáhá nám neurologům i radiologům, navíc na rozdíl od lékařů (lidí) není unavená ani ve 3 hodiny ráno.“

Snímky s hodnocením umělé inteligence putují do chytrých telefonů nejen lékařů, ale celého týmu, který o pacienta pečuje. Výsledkem efektivní komunikace je úspora času, kterého v případě mrtvice nikdy není dost. „Ještě v době, kdy pacient podstupuje zobrazení mozku, je připravena účinná léčba, tzv. systémová trombolýza, kterou pacient dostává do 20 min od příjezdu do nemocnice. Čím dřívě pacient léčbu dostane, tím větší jsou jeho šance, že se vrátí zpět do svého původního stavu.“

Pokud ovšem vyšetření CT angiografie odhalí uzávěr velké mozkové tepny (trombus), je nutné pacienta co nejrychleji převézt na katetrizační sál, kde mu ho lékaři za pomoci speciální katétru odstraní. Za ideální čas odborníci označují 60 minut od příjezdu do nemocnice. V takovém případě je velká pravděpodobnost, že bude pacient po zprůchodnění mozkové tepny zcela v pořádku a bez zdravotních následků, kterými bývají oslabení končetin, poruchy řeči atd.

Lékaři ovšem pacienta sledují dál. Po třech měsících se musí dostavit na kontrolu, někteří pak po roce absolvují druhou. A i přitom bude zřejmě pomáhat umělá inteligence. „Je pravděpodobné, že v budoucnu nám bude pomáhat například s kompletací výsledků doplněných vyšetření (EKG Holter, dlouhodobé sledování krevního tlaku, krevního cukru, hladiny cholesterolu apod.) a upozorňovat na zjištěné odchylky,“ objasňuje neurolog.

Když AI vidí víc než lékaři

Úloha AI je zatím především v pomoci s urychlením diagnostiky. Přesto už v praxi Ondřeje Volného sehrála i zásadní roli při záchraně pacienta, u něhož nebyla CMP na první pohled zřejmá.

„Vzpomínám si na pacienta, u kterého AI odhalila CMP a my lékaři jsme na CT vyšetření považovali pacientův deficit jako stav imitující CMP (tzv. stroke mimics). Na základě pozitivního nálezu hodnoceného Brainomixem byl pacient léčen systémovou trombolýzou, byl uložen na jednotku intenzivní péče, ze které odcházel domů, bez neurologického deficitu,“ vybavuje si neurolog konkrétní případ.

AI jako pacientův asistent při uzdravování

Podle českého neurologa s mezinárodním renomé se brzy dočkáme reality, v níž bude umělá inteligence velmi dobře sloužit pacientům i v domácím prostředí. „Je pravděpodobné, že se brzy dočkáme aplikací, které budou pacienta motivovat ke cvičení v domácích podmínkách. Budou s ním trénovat řeč a paměť, sledovat aktivity v běžném životě. AI v mobilních zařízeních v budoucnu bude hlídat i pravidelné užívání předepsaných léků a pravidelné sledování rizikových faktorů CMP, jako jsou hladina krevního cukru či krevní tlak, nebo bude hlídat a plánovat pacientovy kontroly u lékařů,“ očekává Ondřej Volný. „Anebo budou pacienta opakovaně instruovat o rizikovosti kouření a dalších rizikových faktorech. Taková aplikace již existuje, je volně ke stažení, jmenuje se Stroke Riskometer (česky by se dala nazvat Jak blízko máte k mrtvici?). Na jejím českém překladu se podílel náš výzkumný tým v Mezinárodním centru klinického výzkumu, FN u sv. Anny v Brně a LF Masarykovy univerzity.“

Místo selfíčka snímek mozku

Je pochopitelné, že na pomoc umělé inteligence většina pacientů nemá šanci zareagovat bezprostředně během stanovování diagnózy. O tom, že kromě lékařů se na jejich včasné léčbě podílel i speciálně vyvinutý software, se obvykle dozvídají s odstupem několika dní. „AI zpracovává CT snímky pacienta do barevných názorných map, obrázků, které často jako ošetřující lékař pacientům či jejich rodinám ukazuji – samozřejmě až poté, co je pacient již ve stabilizovaném stavu a je schopen vnímat, co se mu přihodilo. Mnozí pacienti na to reagují velmi pozitivně a častokrát se dále doptávají anebo si snímky svého mozku dokonce fotí. Musíte si představit, že klasické CT mozku není nic jiného než odstíny šedi,“ uvádí Ondřej Volný.

Zázraky na počkání?

Ačkoli neurolog Ondřej Volný zdůrazňuje, že jsme ve vývoji moderních technologií –⁠ a umělé inteligence obzvlášť –⁠ teprve na začátku, už teď je jasné, že v medicíně přinášejí výrazný posun vpřed. „I v ČR máme schopné vývojáře a úspěšné start-upy, které se věnují vývoji AI v rámci automatické analýzy obrazu. Například start-up Carebot, který se věnuje automatické analýze rentgenových snímků hrudníku,“ říká a dodává: „Uvidíme, kam se posuneme za dalších pět let. V roce 2012, kdy jsem s neurologií začínal, jsem o nějaké AI a automatické analýze obrazu neměl ani tušení. A podívejte, kam jsme se posunuli v roce 2023 – AI pomáhá radiologům a neurologům hodnotit snímky CT, a to v reálném čase. A náš tým má několik vědeckých publikací na toto téma, spolupracuje se společností Brainomix a dalšími startupy a společnostmi, které se věnují vývoji AI, virtuální realitě či robotické rehabilitaci po CMP. No není to úžasné?“