Léčí zranění, podvýživu i nemoci: Jak se britská organizace stala nadějí pro egyptské koně
Organizace se snaží pomáhat nejen koním, ale i oslům a dalším zvířatům. Zdroj: PFK
Všechno začalo případem Prince Fluffy Kareem, šedého hřebce, kterého se v červnu 2011 podařilo zachránit před jistou smrtí kvůli extrémní podvýživě a babezióze. Až do té doby sloužil jako „nákladní“ kůň převážející zboží i lidi v okolí egyptských pyramid. Jen sotva mohl tento hrdý kůň tušit, že se stane impulzem k založení organizace, která šíří osvětu o podmínkách „pracovních“ koní v Egyptě.
Všechno začalo případem Prince Fluffy Kareem, šedého hřebce, kterého se v červnu 2011 podařilo zachránit před jistou smrtí kvůli extrémní podvýživě a babezióze. Až do té doby sloužil jako „nákladní“ kůň převážející zboží i lidi v okolí egyptských pyramid. Jen sotva mohl tento hrdý kůň tušit, že se stane impulzem k založení organizace, která šíří osvětu o podmínkách „pracovních“ koní v Egyptě.
Na jeho počest vznikla britská organizace působící v egyptském Kairu nesoucí jeho jméno. Je právě jednou z těch, které se snaží zlepšit životní podmínky koní, velbloudů a oslů, kteří jsou zde využíváni v turistickém průmyslu i obchodu – vozí turisty i místní na projížďky okolo pyramid a přilehlou pouští, ale táhnou i vozíky s produkty na prodej.
Malá neziskovka poskytuje zvířatům veterinární péči, vybavení i jídlo.
Mnoho z těchto zvířat je v otřesném stavu, a to hned z několika důvodů. Většina „majitelů“ patří mezi nižší sociální třídu. Často začínají pracovat již jako děti, podobně jako jejich zvířata. Mohou si proto dovolit jen ta, která jsou z nějakého důvodu levná – jsou podvyživená, zraněná či nemocná. Tito lidé často neživí jen svou rodinu, ale i mnoho dalších příbuzných. Na kvalitní stravu či veterinární péči pro zvířata tak často nezbývají peníze.
Kareem, první zachráněný koník. Zdroj: PFK
Díky Prince Fluffy Kareem se jim dostane obojího. Mnoho koňů a oslů sem přichází s těžkými zraněními a podvýživou. Časté jsou rány od provazů či kousance, jelikož koně nemají vlastní boxy, ale často nocují svázáni k sobě. Někteří přicházejí s nemocemi, které tak tak zvládnou v péči zdejších veterinářů, natož v chudých rodinách. Velkým problémem je i „tradiční“ léčba, která je z velké části založena na mýtech a pověrách a zvířatům spíše ještě více ubližuje.
Díky rozhodnutí zachránit malé selátko Arnošta jsem mohla stát při zrodu jednoho z největších azylů pro „hospodářská“ zvířata u nás, Azylové farmy Jarikhanda, a pomáhat v jejím rozvoji a záchraně dalších zvířat, která většina lidí považuje jen za stroje na maso, mléko či vejce.
