V chilské nemocnici využívají terapeutických psů při léčbě dětí. Čtyřnozí „doktoři“ svou přítomností pomáhají dětem vypořádat se s pocity strachu, stresu a znepokojení. Jejich pomoci ale často využívají i dospělí pracovníci nemocnice.
V nemocnici v chilském Santiagu mají někteří lékaři čtyři nohy, srst a ocas. Řeč je o terapeutických psech, kteří dětem pomáhají odreagovat se před operací, ale jsou k ruce také zaměstnancům nemocnice, které pandemie vyčerpává a potřebují snížit hladinu stresu.
„Všimli jsme si, že u více než 90 procent dětí terapeutičtí psi pomáhají snížit pocity strachu a znepokojení. Dítě, které pláče, bojí se nebo je hladové, protože před operací často hodiny nejí, se po čase stráveném se štěňátky cítí lépe,“ uvedla pediatrička Yolanda Poulinová.
Canisterapie u dětí často začíná už před jejich nástupem do nemocnice a končí po úplném uzdravení. Mezi pacienty patří třeba ti, kteří se léčí s duševními problémy či mají potíže se zuby, nebo lidé po úrazech. „Vidět, jak se dětem rozzáří obličej, vážně stojí za to. Pozorovat propojení psa a dítěte vás naplní krásnými pocity,“ popsala terapeutka Fernanda Romerová.
Zlatí retrívři a labradoři jsou díky své dobré povaze terapeutickými psy nejčastěji. Od štěňat jsou vychováváni v nemocničním prostředí, aby si zvykli na hluk přístrojů a personálu. Nic je tak nerozptyluje a mohou se naplno soustředit na své dětské pacienty.
„Myslím, že kamkoli přivedete psa, a nemusí jít jen o nemocnici, okamžitě se tam změní nálada a lidé jsou méně vystresovaní a více radostní,“ doplnila další terapeutka Nicole Faustová. Proto přítomnost čtyřnohých pomocníků oceňuje i personál nemocnice. K dispozici jich má osm, mezi nimi i černého labradora Morona.
