Letos jsme vydělávali na stát nejdéle za posledních dvacet let, spočítal Liberální institut

Den daňové svobody představuje pomyslnou hranici, jež rozděluje kalendářní rok do dvou období – v části roku do Dne daňové svobody je třeba vydělat na pokrytí výdajů státních a veřejných institucí. Toto virtuální období 100% zdanění končí Dnem daňové svobody, od kterého vyděláváme sami pro sebe a o vydělaných penězích si rozhodujeme podle vlastního uvážení. Za každých 20 tisíc Kč, které nám letos zůstanou na vlastní spotřebu, stát přerozdělí dalších 18 270 Kč.

Bezprecedentní situace kvůli pandemii

„Současná situace je vskutku bezprecedentní. Nabízí se srovnání s rokem 2010, ve kterém českou ekonomiku nejvíce zasáhla předchozí ekonomická recese. Přestože oproti loňsku jsme si pohoršili o téměř celý měsíc, oproti krizovému roku 2010 jde pouze o týdenní zhoršení,“ říkají odborníci institutu.

„Vláda Andreje Babiše zažila předloni daňově nejsvobodnější rok, o což se nijak nezasloužila, letos zažije daňově nejméně svobodný rok, o což se taktéž nijak nezasloužila. Koronavirovou pandemii nelze dávat vládě za vinu. Liberální institut by v každém jiném roce horoval za to, že se Den daňové svobody má posunout blíže k začátku roku. Letos je naše pozice jiná: Letos je rok, kdy má stát oprávněně zvednout výdaje, což posouvá v naší metrice Den daňové svobody blíže ke konci roku,“ komentuje letošní termín ředitel Liberálního institutu Martin Pánek.

Liberální institut pro výpočet Dne daňové svobody používá metodiku zaměřenou na výdajovou stranu veřejných financí. Jsou to totiž právě výdaje, které je nutné financovat daňovými příjmy a které, v případě deficitních rozpočtů, determinují i nutnost splácet v budoucnu.

Vláda loni nevyužila šanci vytvořit rezervu, připomíná ekonom

Švejnar: Česká ekonomika letos propadne o 7,5 až 8 procent HDP

Peníze

„Propad české ekonomiky v letošním roce bude vyšší, než se všeobecně odhaduje, a bude činit sedm a půl až osm procent hrubého domácího produktu (HDP),“ očekává Jan Švejnar, šéf Ekonomického poradního týmu při Ústředním krizovém štábu a ředitel IDEA při CERGE-EI. Pokles může být podle něj ještě hlubší v případě, že přijde druhá vlna pandemie koronaviru a omezení ekonomické aktivity. „Pak by propad mohl jít do dvojciferných čísel,“ dodal.

„Zažíváme jedno z nejdelších období hospodářského růstu, jaké pamatujeme,“ komentoval institut loňský Den daňové svobody. „Vláda bohužel toto období prosperity nevyužila k tomu, aby se připravila na recesi, která nutně musela jednou přijít – byť nikdo nemohl samozřejmě očekávat, o jak závažnou a unikátní krizi půjde. Reformy veřejných financí jsme se v minulých letech nedočkali. Finanční rezerva, kterou by vláda bývala mohla díky roky trvajícímu hospodářskému růstu vytvářet, pokud by aktivně usilovala o přebytkové rozpočty, by se nám nyní velmi hodila na podporu bezprecedentně zastavené ekonomiky,“ komentuje vládní hospodaření hlavní ekonom Liberálního institutu Jiří Nohejl.

„V tomto roce bychom vládu nekritizovali, ani kdyby byl Den daňové svobody na konci července. Letos je nutné z veřejných rozpočtů financovat dodatečné výdaje ve zdravotnictví a pomoci jednotlivcům i podnikům. Kritiku si však vláda zaslouží za antiekonomické a škodlivé nápady, jako jsou cenové stropy roušek a testů, jež vedli k jejich akutnímu nedostatku, záchrany podniků kamarádů vlády nebo nesmyslná byrokracie, kdy rodiče museli dostat od školy potvrzení, že vláda skutečně školu zavřela. Nekoncepční, zbytečně tvrdé a příliš dlouho trvající uzavření některých služeb výrazně utlumilo ekonomickou aktivitu, což posunulo Den daňové svobody o několik týdnů dále,“ vysvětluje Pánek.