Koronavirus může poškodit srdce, varují čeští kardiologové. Za pravdu jim daly studie

Kardiologové upozorňují na to, že lidé, kteří prodělali onemocnění COVID-19, a kvůli vážnějšímu průběhu skončili v nemocni, mohou mít poškozené srdce. Řada zahraničních studií prokázala u těchto pacientů změny na srdci.

Změny na srdci u pacientů s COVID-19 prostřednictvím magnetické rezonance byly prokázané u 78 % nemocných

Předseda České kardiologické společnosti a přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, profesor Aleš Linhart konkretizuje, že: „Podle nedávné studie z Německa, která sledovala změny na srdci u pacientů s COVID-19 prostřednictvím magnetické rezonance, byly prokázané změny u 78 % nemocných. Data, která máme z Číny, jsou ale trochu jiná a kolísají mez 20 a 60 %.“ Dodává, že vše závisí na technice, která byla použita. Některé metody jsou citlivější a jiné méně. „Všichni se ale shodneme na tom, že pokud se objeví laboratorní nebo klinické známky poškození srdce pacienta s COVID-19, jeho prognóza není dobrá,“ říká kardiolog.

Kromě zánětu srdečního svalu způsobuje změny na cévách

Podle předsedy odborné společnosti Linharta koronavirus zatíží celý organismus člověka, tedy i jeho srdce. Virus je ale zákeřný v tom, že poškozuje tkáně také napřímo. „Kromě zánětu srdečního svalu způsobuje změny na cévách, především v podobě zvýšené prostupnosti kapilár a vzniku krevních sraženin v různých částech oběhu. I to se může podílet na vyšším počtu úmrtí u pacientů, kteří měli těžší průběh nemoci,“ vysvětluje. Poukazuje také na to, že pro lidi, kteří mají problémy se srdcem, může být koronavirus velice nebezpečný.

Specialisté se shodují, že určitou formu kardiovaskulárního onemocnění má přibližně polovina pacientů s těžkým průběhem nákazy. „COVID-19 představuje u lidí, kteří mají těžký průběh, zánětlivý stav a navíc výrazně poškozuje plíce. To vše klade vysoké nároky na oběh a může vést až k nedostatečné dodávce kyslíku pro srdeční sval,“ doplňuje přední český kardiolog. V současné době je příliš brzy soudit, zda budou změny vyvolané novým typem koronaviru trvalé. Více informací by mohly přinést registry covidových pacientů, po kterých volají nejen kardiologové, ale i další specialisté. Choroba může poškodit nejen srdce a plíce, ale také další orgány.

Současná data bohužel ukazují, že přímé poškození srdce může vést k úmrtí pacienta. Proto lze polemizovat o tvrzení, že kardiaci neumírají na koronavirus, ale s koronavirem

Jak by se tedy měli zachovat lidé s onemocněním srdce? Česká kardiologická společnost doporučuje, aby především nevysazovali zavedenou léčbu a byli v kontaktu se svým lékařem. Měli by také dbát na zvýšenou opatrnost, dodržovat všechna opatření a vyhýbat se místům, kde je vyšší riziko nákazy. „Současná data bohužel ukazují, že přímé poškození srdce může vést k úmrtí pacienta. Proto lze polemizovat o tvrzení, že kardiaci neumírají na koronavirus, ale s koronavirem,“ dodává profesor Linhart.

Pane profesore, jaké jsou vaše zkušenosti s pacienty – kardiaky, kteří prodělali koronavirus?
Naše zkušenosti jsou relativně malé, a to díky tomu, že na jaře se povedlo epidemii dobře zvládnout a těžce nemocných vyžadujících hospitalizaci bylo málo. Nyní ale již máme i mladé nemocné, kteří mají známky zánětu srdečního svalu jako hlavní projev koronavirové infekce.

Máte už nějaké statistiky?
Statistiky, kolik lidí má srdeční změny po koronaviru, zatím nejsou. Jarní vlna byla minimální a z té podzimní budeme mít data nejdříve příští rok.

Ještě se zeptám, ovlivňuje současná pandemie chuť lidí chodit k lékaři na preventivní prohlídky? A může také stres přispívat například k vyššímu nárůstu infarktů?
Bohužel ano. Nemocní lidé se opět zdráhají jít k lékaři. A to je velká chyba. Riziko nákazy v ordinacích není velké a neměli bychom pro obavy zanedbávat ani prevenci, ani léčbu. Odhadnout, nakolik stres ze současné situace ovlivní riziko kardiovaskulárních chorob, je nyní rovněž nemožné. Data z terénu vždy máme až se zpožděním, takže moudřejší budeme bohužel nejdříve příští rok.