Lidé s pozitivním testem na koronavirus by měli dostávat jednorázovou finanční podporu, navrhují vědci z iniciativ Contain COVID-19 a Sníh. Zájem a dostupnost testování by podle nich mohly zlepšit také příjemnější způsoby odběru, například kloktáním ze slin, a testy v lékárnách, firmách nebo školách, které by stát podpořil z rozpočtu. Vědci to doporučili mezi dalšími postupy, jak nyní šíření nákazy utlumit. Varovali před čtvrtou vlnou epidemie, kterou by mohla způsobit nová mutace viru.
Česko je v současnosti podle vědců pravděpodobně těsně za vrcholem třetí vlny epidemie koronaviru, nemocnice jsou přetížené a část obyvatel nedostatečně spolupracuje na protiepidemických opatřeních, testování a hledání kontaktů nakažených. Zásadní je nyní dostatečně potlačit denní přírůstek nových případů nákazy, aby se co nejvíce oddálil a ztlumil možný nástup čtvrté vlny, uvedli. Čtvrtou vlnu očekávají kvůli šíření takzvané britské mutace koronaviru, která je nakažlivější než jeho nynější běžná varianta.
Cesta z lockdownu v nedohlednu. Přichází nový PES a přísnější opatření
Cesta z lockdownu a pátého stupně, který Česko svazuje už od 27. prosince, je zatím v nedohlednu. Ministerstvo zdravotnictví totiž upravilo systém PES a výrazně zpřísnilo některé parametry. Tím nejzásadnějším je počet hospitalizovaných osob, pokud se nedostaneme pod hranici 4000 lidí v nemocnicích, z pátého stupně bychom se neměli hnout.
„Velkým problémem je nízká motivace části veřejnosti nechat se testovat a nastoupit do izolace či karantény. Doporučujeme tuto motivaci podpořit jednorázovým příspěvkem každému nalezenému nakaženému,“ uvedli. Pracovní skupina vědců doporučuje také zlepšit dostupnost testů PCR každému, kdo pociťuje příznaky koronaviru nebo měl rizikový kontakt. „Testy a izolace prokázaných nakažených je řádově levnější cesta, jak zmenšovat velikost epidemie, než plošná opatření. I přes start antigenního testování potenciál testování dosud není v Česku plně využit,“ doplnila.
V Česku je podle vědců možné zvýšit počet testů PCR několikanásobně na 200 tisíc za den a antigenních testů také mnohonásobně. Testů PCR je v Česku v poslední době provedeno denně většinou kolem 30 tisíc, antigenních testů mezi 20 a 30 tisíci, vyplývá z dat ministerstva zdravotnictví. Lidé by se podle pracovní skupiny měli k testu PCR dostat i v případě „problematického postupu praktických lékařů nebo hygienických stanic“, pomohla by centralizovaná telefonní linka. Lékárny nebo samosprávy by mohly zpřístupnit testování lidem v odlehlejších oblastech, navrhují.
Mutace koronaviru může převládnout už v únoru
Nejbližší vývoj epidemie v Česku podle vědců závisí vedle kapacit testování a spolupráce veřejnosti také na rychlosti vakcinace a úrovni vládních protiepidemických opatření, která se řídí tabulkou systému PES. Její novou podobu chce v pátek vládě představit ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). „Není jasné, zda úpravy tabulky opatření PES počítají s novou mutací. Z mediálních výstupů se zdá, že v centru pozornosti je snaha úrovně 4 a 5 zmírnit. Pro případ rozšíření nové mutace je ale naopak vhodné připravit úroveň PES 6 a zpřísnění PES 4 a PES 5,“ uvedli vědci. V Česku nyní platí nejpřísnější, pátý stupeň systému PES.
Stát by se měl podle vědců také soustředit na zjišťování výskytu mutací koronaviru v Česku, což umějí i některé akademické a soukromé laboratoře. Bude tak možné lépe odhadnout, kdy nová mutace u nakažených převládne. „V okamžiku, kdy podíl nové mutace překročí zhruba 30 procent, je riziko čtvrté vlny bezprostřední. Orientačně lze odhadnout, že nová mutace by se mohla stát v Česku dominantní v nejhorším případě již kolem poloviny února 2021, v optimistickém scénáři v březnu 2021,“ dodali.
Pod doporučeními jsou podepsaní lékaři, imunologové, infektologové, biochemici, virologové, demografové a další vědci. Konkrétně je to Dagmar Dzúrová, Marián Hajdúch, Zdeněk Hel, Anna Helová, Klára Hulíková Tesárková, Jan Konvalinka, Ladislav Machala, Jan Kulveit, René Levínský, Daniel D. Novotný, Milan Raška a Ruth Tachezy.