Mobilní telefon (Ilustrační foto) Zdroj: CNN Prima NEWS
Lidé se zřejmě budou moci od příštího roku prokazovat, prozatím českým úřadům a institucím, digitální podobou osobních dokladů místo fyzických. Zavedení elektronických stejnopisů průkazů ve středu schválila Sněmovna ve vládní novele zákona o právu na digitální služby. Digitální opisy budou podle předlohy dobrovolné, fyzické nenahradí. Nebude je možné použít ani pro dálkové prokazování totožnosti. Předloha nyní zamíří k posouzení do Senátu.
Spuštění projektu digitálních dokladů by podle vlády mělo státní správu vyjít zhruba na půl miliardy korun. Roční provozní náklady odhaduje kabinet na 50 milionů korun. Podle opozičního hnutí ANO se ale počáteční náklady pro všechny instituce vyšplhají na půldruhé miliardy korun.
ČTĚTE TAKÉ: Zaříznutí dohodářů se odkládá. Po varování expertů chce vláda narovnat paskvil i u benefitů
K prokazování digitálním dokladem bude podle novely nutná aplikace v mobilním telefonu, kterou vypracuje Digitální informační agentura. Vývoj jde podle vicepremiéra pro digitalizaci Ivana Bartoše (Piráti) zdárně dopředu, v prosinci se podle něj spustí testovací provoz a chystají se školení k využívání eDokladu. Poslanec ANO Robert Králíček ale soudí, že eDoklad je jen viditelnou propagací informační agentury a Bartoše a mělo by se počkat na chystané evropské řešení. Vrácení novely do druhého čtení však neprosadil.
Bartoš: IT není jenom pro chlapečky. Bez umělé inteligence zůstaneme montovnou, dodal Pavel
Aby se Česko mohlo stát lídrem v digitalizaci, musí do oboru IT dostat více žen. Při zahájení druhého ročníku Týdne pro digitální Česko to uvedl vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti). Prezident Petr Pavel připomněl, že má Česká republika v zavádění digitalizace stále mezery a zdůraznil nutnost vzdělávání, „abychom přestali být montovnou Evropy“.
Aplikace pro ověřování budou moci podle schválené Bartošovy úpravy poskytovat s ohledem na své potřeby také jiné státní instituce, například policie a celní správa, které k tomu dostanou od agentury akreditaci. Podle Bartoše to pomůže při zavádění unijní elektronické peněženky. Pro ni bude podle něho mnoho částí aplikace použitelných.
Lidé podle předlohy prostřednictvím aplikace pošlou požadavek na identifikaci, prokážou se přitom bankovní identitou nebo jiným způsobem elektronického ověření totožnosti. Aplikace vygeneruje kód, který si ověřující úřad, například policie nebo pošta, zkontroluje ve vlastní čtecí aplikaci.
Novela předpokládá, že digitální stejnopis bude mít stejné právní účinky jako originální doklad. Nebude možné ho vystavit bez existence fyzického průkazu a nebudou v něm obsaženy žádné údaje nad rámec fyzického dokladu. Lidé si budou moct sami vybrat, zda se budou prokazovat běžným dokladem, nebo digitálně. Státní správa bude mít povinnost přijímat obě varianty průkazů. Digitální doklady ale nebude možné využívat k cestám do zahraničí, v takovém případě bude nadále nutný standardní občanský průkaz. Za zneužití digitálního dokladu bude podle předlohy hrozit pokuta až 10 tisíc korun.
Povinnost přijímat digitální verze průkazů má nabíhat postupně. Od začátku roku by je měly přijímat orgány ústřední státní správy, od července kraje nebo policie. Podle Bartoše by policie mohla dobrovolně akceptovat eDoklad už v březnu nebo v dubnu. V roce 2025 by se povinnost měla rozšířit na všechny zbývající správní orgány, včetně zastupitelských úřadů.
Novela podle vlády přispěje k digitalizaci veřejného sektoru. Kabinet v návrhu poukazuje na to, že digitální stejnopisy už se běžně užívají v soukromé sféře, zmiňuje jako příklad digitální verze fyzických platebních karet.
