Konsolidační balíček a vládní škrty
Vládní konsolidační balíček míří k prezidentově podpisu i s několika procesními chybami. Na ty už od poloviny roku upozorňují daňoví poradci, podle kterých je největší potíž ve změnách u dohod o pracovní činnosti a u benefitů. Poslanci ani senátoři pro změny většinově nehlasovali, horní komora však přijala usnesení, v nichž vyzývá k nápravě chyb.
Vláda Petra Fialy (ODS) uvalila v konsolidačním balíčku sociální pojištění na pracovníky na dohodu. První limit pro jeho nehrazení je nastaven jako doposud, Pokud někdo pracuje pro jednoho zaměstnavatele, výše jeho příjmu nesmí překročit hranici 25 procent průměrné mzdy, což vychází na 10 081 korun. Nově je zaveden druhý limit, který se týká souběhu více dohod. Příjem z nich by neměl překročit 40 procent průměrné mzdy. V tom případě by pracovník mohl vydělat nejvýše 16 130 korun, aby neodváděl pojistné. Nad touto hranicí by navíc musel sociální a zdravotní pojištění hradit jak on, tak zaměstnavatel.
ČTĚTE TAKÉ: Senát schválil konsolidační balíček. Řada hlavně daňových změn má vládě přinést 150 miliard
Problém je zejména u druhého limitu. Podle Komory daňových poradců totiž vyvstává otázka, jestli dohoda má, či nemá podléhat zákonnému pojistnému. Zda bude překročen druhý limit, se totiž zaměstnavatel dozví až mnoho dnů či týdnů poté, co vyplatí odměnu za provedení práce.
Práce z domova pro rodiče i změny pro dohodáře. Co všechno může přinést novela zákoníku?
Po skončení připomínkového řízení je aktuálně předmětem projednávání vlády návrh důležité novely zákoníku práce, která má být přijata a nabýt účinnosti nejspíše v druhé polovině roku 2023. Výjimku tvoří ustanovení zavádějící s plánovanou účinností od 1. ledna 2024 nárok na dovolenou pro „dohodáře“, tj. osoby pracující na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP, DPČ).
Poslanci ani senátoři ale chybu neopravili. Avšak v horní komoře přijali usnesení, které má nesrovnalost do budoucna vyřešit. Vyzývá v něm příslušná ministerstva ke sledování a vyhodnocování dopadů přijatých pravidel pro dohody o provedení práce a případnému přijetí opravných opatření.
I když se může na první pohled jednat o byrokratickou a nicneříkající větu, daňový expert Jiří Nesrovnal si myslí opak. „Naštěstí došlo k odkladu účinnosti na 1. července 2024. Dává mi to tedy naději, že se změny u dohod o provedení práce mohou upravit. Vyplývá to i z jednání, která vedeme. Zákonodárci nám slíbili, že zkusí připravit dopředu projednanou variantu, jež by šla cestou pozměňovacího návrhu do novely nemocenského pojištění,“ řekl Nesrovnal pro CNN Prima NEWS.
Podle něj je ale potřeba se podívat i na další části konsolidačního balíčku. „Kromě zásahu do dohod jsme upozorňovali i na problémy ve zdanění zaměstnaneckých benefitů, zejména u stravování, a u benefitů, jako jsou například lístky na basketbal. Nejedná se totiž o zjednodušení systému zdanění, ale naopak o jeho zkomplikování. I zde ale existuje příslib ministerstva financí, že to bude řešit výkladovým pokynem,“ dodal Nesrovnal.
Proti se postavil také Svaz průmyslu
Na změny velmi tvrdě tlačili i zástupci zaměstnavatelů, kteří si administrativní potíže uvědomovali. „Zásadním způsobem je podlomena právní jistota při vzniku pracovněprávního vztahu. Zaměstnavatel, přestože ví, na jaký rozsah práce a za jakou odměnu uzavírá danou dohodu o provedení práce se zaměstnancem, není schopen jakkoliv ovlivnit, zda vznikne, či nevznikne pojistný. Zaměstnavateli vzniká pojistná povinnost až zpětně, a to mnohdy v době, kdy už právní vztah založený dohodou o provedení práce nebude existovat,“ uvedl k návrhu Svaz průmyslu.
Podle něj by bylo nejlepší, kdyby se dohody o provedení práce z konsolidačního balíčku vyjmuly. To se však nestalo a na nápravu bude mít vláda půl roku.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Konsolidační balíček zřejmě poškodí hospody. Podívejte se na reportáž
