První jaderná elektrárna v Bělorusku, jejíž provoz v sobotu slavnostně zahájil prezident Alexandr Lukašenko, musela být hned následující den odstavena. Některé zařízení bude muset být vyměněno, uvedla agentura AP s odvoláním na místní úřady.
Elektrárnu u města Astravec poblíž hranic s Litvou postavila ruská státní firma Rosatom za ruský úvěr ve výši deseti miliard dolarů (asi 224 miliard korun). „Je to historický okamžik, naše země se stává jadernou mocností,“ prohlásil Lukašenko při spuštění. Bělorusko podle něj potřebuje ještě jednu jadernou elektrárnu, aby se zbavilo energetické závislosti na uhlí, ropě a plynu.
Ovšem hned další den přestala první běloruská jaderná elektrárna vyrábět elektřinu, potvrdil Oleg Sobolov, který působí jako konzultant odboru jaderné a radiační bezpečnosti na běloruském ministerstvu pro mimořádné situace. „Turbína je zastavena. V jaderné elektrárně se nyní elektřina nevyrábí, ale nemá to vliv na jadernou a radiační bezpečnost,“ řekl AP.
Problém podle něj nepředstavoval ohrožení ani pro Bělorusko, ani pro sousední Litvu, jejíž představitelé se dlouhodobě stavějí proti jaderné elektrárně, vzdálené necelých 50 kilometrů od litevského hlavního města Vilniusu. Litevci tvrdí, že stavbu provázely nehody, krádeže materiálu a špatné zacházení s pracovníky.
Některá zařízení dodaly české firmy
Ruská státní společnost Rosatom, která elektrárnu postavila, litevské výhrady odmítla a uvedla, že konstrukce odpovídá nejvyšším mezinárodním standardům. Potvrdila to podle Rosatomu také Mezinárodní agentura pro atomovou energii. Část zařízení dodaly české firmy, mimo jiné armatury, čerpadla nebo potrubí.
Po plánovaném dokončení v roce 2022 má mít Astravec dva reaktorové bloky, každý o výkonu 1200 megawattů. V sobotu jeden reaktor běžel na třetinový výkon.
Běloruské ministerstvo energetiky v prohlášení uvedlo, že při testech byla zjištěna „potřeba vyměnit určitá měřicí zařízení“. Z vyjádření ovšem není jasné, co takovou potřebu vyvolalo a jak dlouho výměna potrvá.
Litevské úřady rozdávaly tablety s jódem
Bělorusko v roce 1986 vážně postihla jaderná katastrofa v nedalekém ukrajinském Černobylu. Toto bolestivé dědictví podnítilo opozici proti stavbě jaderných elektráren v Bělorusku.
Litva v roce 2009 uzavřela svou jedinou jadernou elektrárnu, postavenou ještě za sovětské éry. V posledních týdnech rozdávaly litevské úřady zdarma tablety s jódem obyvatelům žijícím poblíž hranic s Běloruskem.
Bělorusko začalo pouštět elektřinu z elektrárny do sítě na počátku uplynulého týdne, což přimělo Litvu, aby zastavila dovoz elektřiny z Běloruska.
Spuštění elektrárny přišlo v době, kdy Běloruskem otřásají masivní protesty a stávky. Ty vyvolaly na začátku srpna prezidentské volby, které opozice považuje za zfalšované. Lukašenko, který je u moci od roku 1994, obvinění odmítá, stejně jako výzvy opozice k odstoupení.
