Macronova ztráta parlamentní většiny? Symbolická rána, říkají komentátoři

Vládní strana La République en marche! (LREM, Republika vpřed), která v poslední době trpí vnitrostranickým rozkolem, přišla o sedm svých poslanců. Ti spolu s dalšími deseti politiky z různých uskupení založili novou stranu – Ekologie, demokracie, solidarita. Spektrum politiků, kteří do ní vstoupili, je široké. Najdeme mezi nimi například bývalou socialistickou ministryni životního prostředí Dalphine Batho. „Obecně se jedná o socialistické a ekologické křídlo LREM,“ vysvětluje švýcarská televizní a rozhlasová společnost RTS.

Podle RTS je evidentní, že nejen Macron, ale celá jeho strana ztratila určitou část příznivců, kteří ji v roce 2017 s nadšením zvolili do Národního shromáždění. Od června 2017, kdy LREM získala v Národním shromáždění absolutní většinu, ji dobrovolně opustilo 28 poslanců. „Liberální reformy, středopravicová politická ekonomika, napětí mezi vládou a syndikáty a samozřejmě životní prostředí, které není podle zastánců ekologie mezi hlavními zájmy strany, jsou jedněmi z faktorů, jež vedly k erozi strany,“ doplňuje švýcarská stanice.

Macron chce jednotu, strana se mu ale štěpí

LREM se prezentuje jako středová strana, která je schopná vyvážit své levicové a pravicové křídlo. Někteří však mají pocit, že vzhledem k posledním reformám je pravicové křídlo silnější. Zpravodajský server France Info poznamenává, že je paradoxní, že politici orientovaní více doleva než prezident Macron odcházejí ve chvíli, kdy hlava státu prosazuje sociální politiku a investuje miliardy eur, aby zmírnila dopady koronavirové pandemie.

Poslankyně Martine Wonnerová, která přešla z Macronovy LREM do nově vzniklé strany, vysvětlila zpravodajskému serveru France Info, že s kolegy stranu opustila jednoduše proto, že jim neumožňovala prosazovat hodnoty, s nimiž do partaje vstoupili. „Vytvořili jsme nové uskupení jen proto, že chceme prosazovat ekologické a demokratické hodnoty, stejně jako hodnoty solidarity. To nám nebylo, i přes sliby prezidenta, umožněno,“ řekla.

Odštěpení části Macronovy strany bude mít minimální faktický dopad, neboť s podporou 46 poslanců Mouvément démocrate (Demokratické hnutí) má LREM v 577členném Národním shromáždění stále pohodlnou většinu. Symbolický význam však má. „Ovlivní to obraz Macronova Shromáždění, a to zvláště nyní během koronavirové krize, kdy se snaží vzbuzovat dojem jednoty,“ řekl pro Le Parisien politolog Bruno Cautrès z univerzity Sciences Po.

Situace také reflektuje Macronovu vytrvale klesající oblibu. Ta podle agentury Kantar prudce klesla během února a března se začátkem koronavirové krize, a to na pouhých 24 procent. Po relativním zvládnutí situace se vrátila na 41 procent, z dlouhodobého hlediska má však klesající tendenci.

Le Penová se chytá šance

Prezidentovy ztráty v Národním shromáždění se rychle chytla jeho velká oponentka, šéfka Národní fronty Marine Le Penová, která chtěla prosadit rozpuštění dolní komory. „V řádné demokracii by v takovém případě měl znovu předstoupit před voliče, zvláště v době krize,“ myslí si politička. Přála by si, aby se v příštích volbách uplatňoval poměrný, nikoliv většinový volební systém. O rozpuštění Národního shromáždění usilovala již během krize v souvislosti s hnutím žlutých vest na podzim 2018.

Ztráta většiny v Národním shromáždění však prezidentovi podle ústavy neukládá ani povinnost odvolat ministerského předsedu Édourda Philippa, ani dolní komoru rozpustit. „Nezapomeňte, odkud jste přišli, jak jste se stali poslanci a kam rozkol povede,“ vzkázal jen odcházejícím zákonodárcům.

Většinu ztratil i Macronův předchůdce

Macron není jediným prezidentem, který během času v úřadu ztratil parlamentní většinu. Stalo se to také jeho předchůdci Françoisi Hollandeovi. Ten ztratil absolutní většinu v Národním shromážděním v roce 2015, tři roky po zvolení.

V roce 2016 ztratila parlamentní většinu také jihokorejská prezidentka Pak Kun-hje. Její konzervativní strana Saenuri se po 16 letech stala první vládnoucí partají bez parlamentní většiny.

Stejný osud letos potkal také pročínského prezidenta ostrovního státu Kiribati Tanetiho Maamaua. Rok poté, co přerušil diplomatické vztahy s Tchaj-wanem a místo toho je navázal s pevninskou Čínou, jeho strana prohrála ve volbách.