Vladimir Putin stojí v čele Ruska už dvacet let. V čem spočívá jeho kouzlo?
Vladimir Putin se stal poprvé prezidentem Ruské federace 7. května 2000. Během 20 let své vlády válčil na několika frontách, uspořádal olympiádu a přežil i pět pokusů o atentát.
Právě se schylovalo k druhé čečenské válce, když byl neznámý bývalý agent KGB Vladimir Vladimirovič Putin v srpnu 1999 jmenován ruským premiérem. Úměrně s tím, jak válka na Kavkaze poutala pozornost Moskvy i Západu, Putinovo renomé rostlo. Na konci téhož roku se prezident Boris Jelcin postaral o to, aby se Putin stal jeho nástupcem, když nečekaně odstoupil. Putin se tak ve svých 47 letech automaticky stal úřadujícím prezidentem.
Putin jako zachránce Ruska
Anonymní technokrat, který zastaví plenění ekonomiky a po éře Jelcinova živelného způsobu vládnutí projeví sílu a rozhodnost. Tak v té době viděli Putina Rusové, kteří v 90. letech často tragicky chudli a se skřípěním zubů pozorovali vzestup oligarchů typu Michaila Chodorkovského a Borise Berezovského.
Navazuje na téma

„V době, kdy Jelcin jmenoval Putina svým nástupcem, požadovali Rusové stabilitu a hledali drsňáka, který se postaví zločincům a západním vlivům, o nichž jim bylo řečeno, že poškozují jejich stát a důchody,“ popisuje šachový velmistr Garri Kasparov ve své knize Zima přichází okolnosti Putinova mocenského vzestupu.
V každém případě Putin zvítězil v mimořádných prezidentských volbách 26. března 2000 ziskem 53,4 procenta hlasů a 7. května téhož roku byl slavnostně uveden do funkce ruského prezidenta. V té době nikdo netušil, na jak dlouho bude Putin pánem Kremlu.
Putin jako bývalý špion
Zatímco válku v Čečensku proměnil Putin i přes masivní nasazení vojenské techniky a brutální postup proti čečenským povstalcům i tamním civilistům ve svůj triumf, musel tři měsíce po své inauguraci řešit úplně jiný problém. V Barentsově moři se 12. srpna 2000 potopila jaderná ponorka Kursk a všichni muži na palubě zahynuli. Jenže ne okamžitě – část posádky ještě několik dnů žila ve vraku ponorky a v hloubce 100 metrů čekala na záchranu, která nepřišla.
Proč? Ruské velení vytrvale odmítalo nabídky západních zemí na pomoc a snažilo se situaci řešit svými chatrnými prostředky. Putin navíc situaci komentoval teprve čtyři dny po katastrofě. Důsledkem byla nejen bouře nevole v Rusku, ale také Putinovo rozhodnutí nenechat se už nikdy vmanévrovat do pro něj nevýhodné situace.
To bylo ostatně v souladu s jeho předchozími zkušenostmi v KGB, které získal v bývalé Německé demokratické republice. Právě zde, v Drážďanech, ve druhé polovině 80. let agent sovětské tajné služby KGB zakládal rodinu, šetřil na auto a snil o kariéře elitního špiona. Pád Berlínské zdi a následné zhroucení východního bloku na podzim 1989 ale Putina z jeho snění rychle vytrhly. Viděl a pochopil, jakou sílu má dav a jak slabý je stát v rukou nerozhodného vůdce.
Putin jako milovník sportu a válečný vůdce
Možnosti Vladimira Putina v roli prezidenta se diametrálně lišily od možností Vladimira Putina v roli agenta KGB. Jestliže se v Drážďanech v roce 1989 marně dožadoval nasazení tehdy ještě sovětských tanků proti demonstrantům, jako vládce Kremlu mohl na svou podporu vyčlenit mnohem větší a sofistikovanější prostředky.
Navazuje na téma

Navazuje na téma
Před pětasedmdesáti lety se potkali Američané a Sověti na Labi.
Kromě vytrvalého podporování své osobní popularity a obratného potlačování role svobodných médií v Rusku mezi ně patří i uspořádání XXII. zimních olympijských her v Soči v roce 2014. Mezinárodní olympijský výbor přiklepnul Rusku organizaci těchto her už v roce 2007, a i když „zimní olympiáda v subtropech“ přišla Rusko na 51 miliard dolarů, politicky šlo o jednoznačný úspěch.
Několik týdnů po skončení olympiády se pak Putin dočkal svého zřejmě největšího politického a vojenského triumfu v podobě obsazení Krymu. Přestože platnost referendum o připojené této oblasti k Rusku uznal jen málokdo, získalo Rusko bezbolestně téměř 27 000 km2 a především životně důležitý přístav Sevastopol.
Pro Putina šlo o potvrzení znovunabyté prezidentské moci, kterou na čtyři roky (2008–12) předal svému příteli Dmitriji Medveděvovi. Od roku 2012 je Putin opět prezidentem a bude jím až do roku 2024.
Putin jako terč atentátníků
I kdyby se Putin naivně udržoval v představách o své absolutní popularitě (což nedělá), nemůže pominout fakt, že se nejméně pětkrát stal cílem pokusu o atentát. Sám to přiznal americkému režisérovi Oliveru Stoneovi, který s ním v roce 2017 natáčel sérii rozhovorů Svět podle Putina. Dokonce se o své ochraně radil s dlouholetým kubánským vůdcem Fidelem Castrem, kterého se pokusili zabít více než padesátkrát.
Od Castra Putin dostal i jednoduché doporučení. „Víš, proč jsem pořád naživu?“ ptal se kubánský vůdce Putina. „Protože jsem se o vlastní bezpečnost vždy staral sám.“ Putin sám své štěstí v případě neúspěšných atentátů komentoval rčením, že „komu je souzeno viset, ten se neutopí“. Stojí za to podotknout, že Fidel Castro se dožil 90 let a zemřel v listopadu 2016.

Hádka ve studiu: Dvořák křičel na Zaorálka, vytkl mu zbabělost. Ten zmínil nezastavitelné Rusko

PŘEHLEDNĚ: Území, konec války nebo Nobelovka. Co Trump a Putin čekají od společné schůzky?

Korecký: Balaštíková poškodí ANO víc, než se zdálo. Kauza „zastřelený pes“ dopadne i na volby

Merz: Přejeme Trumpovi při setkání s Putinem úspěch, musí ale zachovat zájmy EU a Ukrajiny

KOMENTÁŘ: Nejdřív Babiš, teď Balaštíková. Nahrávka ji svléká do naha, ANO si nakálelo do úst

Ministerstvo šetří hygienu, skrze níž měla Balaštíková „zaklekávat“ na firmu. Co hrozí ředitelce?

Katastrofa pro Putina nebo konec suverénní Ukrajiny: Pět scénářů konce války podle CNN

Bendl k Balaštíkové: Přešla na červenou, Babiš ji přejel. Poslankyni hrozí z ostudy kabát

S Putinem budu mít na Aljašce jasno do dvou minut, řekl Trump. Připustil diplomatickou facku