
Ztráta sluchu i nehybná ruka: Klíšťová encefalitida má zrádné následky, přenašeči se probouzejí
Podle ruského filozofa a hlásné trouby propagandy Kremlu Alexandra Dugina by v Německu měla vládnout Alternativa pro Německo (AfD), ve Francii krajně pravicová lídryně Marine Le Penová se svým Národním sdružením, v Itálii by pak u moci mohla zůstat premiérka Giorgia Meloniová. Proč? „Rusům vyhovují“. Duginovi, který podstatnou část Evropy označil za bezvýznamnou, se pro jeho názory začalo přezdívat Putinův filozof. Jaký vliv reálně má, popsal spolupracovník CNN Prima NEWS žijící v Moskvě Jiří Just.
Náš slib, že ani v budoucnu nebudeme zasedat ve společné unijní frakci se zástupci německé AfD, pokládám za chybný. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl europoslanec Ivan David (SPD). Okomentoval tak slib, který opoziční hnutí dalo před volbami a který nakonec porušilo. Prohlášení Davida poukazuje na určitý rozkol v SPD, který panoval mezi ním a zbytkem vedení. „Neměli jsme být konformní s Marine Le Penovou, která se pak stejně stala součástí jiné frakce. Prostě to pokládám za chybu,“ dodal europoslanec.
Můj přítel Matteo Salvini, můj přítel Geert Wilders a moje přítelkyně Marine Le Penová. Přesně tak šéf SPD Tomio Okamura v posledních letech mluvil o svých politických partnerech z Itálie, Nizozemska či Francie. Jeho kamarádi, s nimiž chtěl změnit směřování Evropy a s nimiž se rád vyobrazoval na billboardech, ho však nechali na holičkách a připojili se k frakci Andreje Babiše (ANO). Zástupci hnutí SPD volební debakl ani ztrátu kamarádů příliš nekomentují.
Je větším zlem francouzská Nová lidová fronta složená z levicových a krajně levicových uskupení, nebo nacionalistické Národní sdružení (RN) známé jako „lepenovci“? Na tom se neshodnou členové české vládní pětikoalice. Zatímco Piráti vnímají jako problematičtější RN, zástupci Spolu upozorňují i na nebezpečí, které představuje francouzská krajní levice.
Francie není moc daleko od toho, aby si do čela dosadila nejmladšího premiéra ve svých dějinách. Vážným uchazečem o tento post je Jordan Bardella, teprve 28letý politik z krajně pravicového Národního sdružení (NS). Šéfem vlády se po víkendových volbách teoreticky může stát jinoch, který vyrůstal v osmém patře paneláku uprostřed problematické čtvrti. Hvězda sociálních sítí, miláček prvovoličů, který chce omezovat imigraci, byť má sám přistěhovalecké kořeny. Bardellovi zatím příliš neškodí ani poznámky kritiků, kteří jej označují za nastrčenou figurku dřívější stranické předsedkyně Marine Le Penové, s jejíž neteří – jen tak mimochodem – právě teď chodí.
Účasti ve druhém kole parlamentních voleb ve Francii se vzdalo 218 kandidátů, z toho 130 za levici a 82 provládních. Vyplývá to z propočtů deníku Le Monde. Kandidáti tak chtějí předejít úspěchu nacionalistického Národního sdružení (RN) a soubojům mezi názorově spřízněnými tábory. Své rozhodnutí o případném odstoupení museli oznámit do úterní 18. hodiny.
Krajně pravicová strana Národní sdružení (RN) Marine Le Penové získala v prvním kole parlamentních voleb ve Francii přibližně 34 procent hlasů, uvádějí podle tiskových agentur povolební průzkumy. Prezident Emmanuel Macron bezprostředně po uzavření volebních místností vyzval voliče, aby ve druhém kole hlasovali proti krajní pravici.
Expremiér Andrej Babiš a jeho ANO opouštějí frakci Renew Europe v Evropském parlamentu i evropskou stranu ALDE. Zda zakotví v jiné frakci nebo zkusí založit novou, je ještě ve hvězdách. Odchod ANO však kritizují jeho dosavadní partneři ve zmíněné frakci. Místopředseda Evropského parlamentu za Progresivní Slovensko Martin Hojsík pro CNN Prima NEWS uvedl, že Babiš „přiznal pravou tvář – nacionalistickou a populistickou“.
Už tento týden je na programu první kolo předčasných sněmovních voleb, které vyhlásil francouzský prezident Emmanuel Macron po debaklu v eurovolbách. Web Politico upozornil, že krajně pravicová strana Národní sdružení se tak může stát hlavní politickou frakcí ve Francii a ovlivňovat tím NATO nebo postoj k nukleárním zbraním.
Dají se po evropských volbách, v nichž posílila krajní pravice, očekávat změny ohledně Green Dealu, migrace či pomoci Ukrajině? Nejen o tom v rozhovoru pro CNN Prima NEWS promluvil Pavel Telička, který vedl český vyjednávací tým při přístupových jednáních s Evropskou unií a zastával post prvního českého eurokomisaře. Před deseti lety byl za ANO zvolen do Evropského parlamentu. S hnutím Andreje Babiše se však později názorově a ve zlém rozešel.
Čeští voliči mají sice širokou nabídku stran a politiků, které mohou volit do Evropského parlamentu, ale nemusí skončit pouze u nich. Nabízí se jim možnost dát svůj hlas i zahraničním politikům, kteří do Evropského parlamentu kandidují. Český hlas tak může dostat třeba italská premiérka Giorgia Meloniová, bývalý slovenský předseda vlády L'udovít Ódor nebo Marion Maréchalová, která je neteří francouzské opoziční lídryně Marine Le Penové. Co k tomu český volič musí učinit?
Francouzský prezident Emmanuel Macron je aktuálně jedním z nejvíce sledovaných politiků v Evropě. A také jedním z nejnepopulárnějších. Ačkoliv platí za těžkou váhu evropské politiky, je dnes ve své domovině v podstatě považován za veřejného nepřítele číslo jedna. Francouzi mu nemůžou přijít na jméno kvůli důchodové reformě. Jeho nepopularita je nyní tak výrazná, že kdyby se právě konaly prezidentské volby, tak by nad ním vyhrála i jeho dlouholetá rivalka Marine Le Penová. Kvůli kontroverzní cestě do Číny to Macron zároveň schytává i na mezinárodní scéně.