Měníme seznam cílů, hrozí Rusko Evropě kvůli Macronovu jadernému deštníku. Týká se to i Česka?
Moskva ve čtvrtek varovala, že jakákoliv evropská země, která by na svém území umožnila rozmístění francouzských letadel schopných nést jaderné zbraně, by se v případě konfliktu stala cílem útoku ruské armády. Píše o tom agentura Reuters. Francouzský prezident Emmanuel Macron před časem oznámil plán na rozšíření jaderného arzenálu své země a řekl, že Francie by mohla umožnit evropským partnerům, aby dočasně hostili taková francouzská letadla. O potenciální účasti na iniciativě mluvil i český premiér Andrej Babiš (ANO).
Možnost zapojení Česka do Macronovy iniciativy zmiňoval Babiš už v minulosti na sociálních sítích. V pondělí doplnil, že projekt je teprve na začátku a vyžádá si čas. Česko podle něj není malá země a může v obdobných projektech hrát roli.
ČTĚTE TAKÉ: Ruské hrozby českým zbrojovkám? Hloupá politika, ale trochu si to pácháme sami, řekl Ševčík
Podle náměstka ruského ministra zahraničí Alexandra Gruška tvoří Macronova iniciativa část „nekontrolovaného navyšování“ jaderného potenciálu zemí NATO, což podle něj představuje strategickou hrozbu pro Rusko. Moskvu prý možnost rozmístění francouzských letounů vybavených jadernými zbraněmi v evropských zemích znepokojuje.
Macron řekl, že Francie o takových dohodách jedná s Británií, Německem, Polskem, Nizozemskem, Belgií, Řeckem, Švédskem a Dánskem.
„Naše armáda bude samozřejmě nucena věnovat této věci pozornost v souvislosti s aktualizací seznamu prioritních cílů pro případ velkého konfliktu,“ řekl Gruško v rozhovoru s ruskými médii. „Ve výsledku místo posílení obrany spojeneckých zemí, jak tvrdí Paříž, bude bezpečnost těchto států oslabena,“ uvedl také náměstek ruského ministra zahraničí.
Iniciativa vznikla v reakci na Trumpa
Reuters píše, že Macronova iniciativa je součástí snahy evropských členů NATO o převzetí větší odpovědnosti za vlastní obranu. Souvisí s opakovanou kritikou na adresu aliance ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa i s jeho hrozbami týkajícími se převzetí Grónska, které patří k Dánsku, jednomu ze členů NATO.
Čtěte také
Letos v únoru vypršela platnost poslední smlouvy, která omezovala velikost ruského a amerického strategického jaderného arzenálu. Vzniklo tak vakuum v globální kontrole zbraní, uvádí Reuters. V mezinárodních vztazích přitom panuje největší napětí za celé dekády v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a válkou Spojených států a Izraele proti Íránu. Gruško řekl, že při jakýchkoliv budoucích rozhovorech o jaderných zbraních bude nutné brát v úvahu celkové kapacity NATO, tedy jaderný arzenál Spojených států, Británie i Francie.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Babiš bude s Pavlem jednat o účasti na summitu NATO. Složení delegace ale nepovažuje za téma
