Rozpad maďarské mediální scény pokračuje. Největší tamní internetové médium Index pod politickým tlakem opustilo téměř 80 redaktorů. Novináři mohou být potrestáni pětiletým vězením za šíření „fake news“. V Budapešti demonstrovaly tisíce lidí za svobodu tisku. Mediální analytici očekávají, že s příchodem ekonomické krize se situace ještě zhorší.
V současnosti je nyní podle analytického webu Mertek Media Monitoring Group bezmála 80 procent maďarských médií pod kontrolou státu či oligarchů a přátel z řad premiéra Viktora Orbána. Způsobila to obrovská fúze veškerých soukromých provládních médií pod Středoevropskou tiskovou a mediální nadaci v roce 2018.
Čtyři stovky médií tehdy odevzdaly Orbánovi svá aktiva zdarma, což premiér označil za národní zájem. Naopak maďarská mediální analytička Ágnes Urbán označila rok 2018 za konec mediálního trhu v Maďarsku.
„Maďarský politolog Peter Bajomi Lazar používá termín ‚party colonisation of media‘ (stranická kolonizace médií, pozn. red.). Myslím si, že je to přesné, politická strana Fidesz postupně kolonizuje celou mediální scénu,“ řekla pro CNN Prima NEWS Monika Metyková, slovenská Maďarka vyučující mediální komunikaci a žurnalistiku v britském Sussexu.
Éra největšího webu skončila slzami
Nyní zažila tamní nezávislá mediální scéna další ránu – odešla prakticky celá redakce Indexu, nejčtenějšího maďarského webu. Informace z něj čerpalo bezmála šest milionů lidí včetně Orbánových voličů, přestože šlo o opoziční médium, které odkrylo několik premiérových kauz. Zabývalo se například zásahy Ruska do tamní politiky.
"My, dziennikarze Indexu, uważamy naszą pracę za coś więcej niż tylko pracę" - napisał na Facebooku jeden z reporterów.
— Katarzyna Włodkowska (@k_wlodkowska) July 24, 2020
Na Węgrzech władza przejęła właśnie ostatni duży, niezależny portal https://t.co/jQPxib5I2r. Atmosfera w redakcji przejmująca. pic.twitter.com/ZejRkoxs7o
„Zatímco na obzoru je globální ekonomická krize, v Maďarsku jsou v nebezpečí života nezávislá média,“ napsala v březnu tohoto roku analytička Urbán. Její obavy se potvrdily, neboť vydavatel Indexu se rozhodl odvolat šéfredaktora Szabollcse Dulla. Právě proto se osmdesát redaktorů z devadesáti rozhodlo médium opustit, což znamená v podstatě jeho zánik v dosavadní podobě. Na podporu svobody tisku proběhla minulý pátek v Budapešti demonstrace.
Ačkoliv portálu fungujícímu od roku 1995 vytrvale rostla čtenost, potýkal se několik let s finančními problémy. Vstupovaly do něj proto stále další investoři, někteří úzce propojení s premiérem a jeho stranou Fidesz. Redakce cítila rostoucí politický tlak, před nímž se ji Dulla snažil chránit. Letos v březnu navíc koupil poloviční podíl ve firmě, která prodává v Indexu inzerci, Miklós Vasily, podnikatel s úzkými vazbami na Viktora Orbána. Přesto toto médium stále produkovalo kvalitní a nezávislý obsah.
Jirák: Maďarský scénář Česku nehrozí
Kvůli sílícímu politickému tlaku odcházeli novináři z redakce Indexu již dříve, část z nich založila web 444.hu. Existence takových médií je však nyní ve velkém ohrožení. „Kvůli finančním problémům domácností se ocitnou zbývající nezávislá média v závažné krizi tím spíš, že většinou za nimi nestojí vlastník s velkým kapitálem,“ uvedla Urbán.
Stejnou obavu vyjádřila i Monika Metyková, slovenská Maďarka vyučující mediální komunikaci a žurnalistiku v Sussexu. „Mám velkou obavu, že finanční krize, která bude provázet pandemii, nastolí podobné podmínky jako v roce 2008. Média budou obzvlášť těžce zasažena a nastanou vlastnické změny, které budou propojeny se snahou ovlivňovat politické dění,“ řekla pro CNN Prima NEWS. „Myslím si, že to hrozí v celém regionu,“ dodala.
Maďarští novináři varují před zásahy vlády do jejich práce, odhalil exkluzivní průzkum CNN Prima News
Maďarští novináři reagovali tvrdě na březnové hlasování tamního parlamentu, který schválil zákon posilující pravomoci vlády Viktora Orbána. Ta teď nově může řídit stát v době nouzového stavu pomocí dekretů bez schválení parlamentem. K tomu má Orbán ještě větší kontrolu nad obsahem médií, protože v zákoně je i bod o zpřísnění trestního zákoníku pro ty, kteří šíří „nepravdivé informace“ nebo „tvrzení, která by mohla zabránit ukončení epidemie“. Ty je možné odsoudit až na pět let do vězení.
Teoretik médií Jan Jirák z Univerzity Karlovy naopak věří, že krize médií v takové míře jako v Maďarsku, u nás nehrozí. „Rozhodně jsem přesvědčen, že maďarský scénář není v českých podmínkách reálný,“ řekl.
Národ na prvním místě
Viktor Orbán utáhl šrouby už v počátcích koronavirové krize dříve, než začaly působit její ekonomické dopady. „Za pád Maďarska o 16 příček během dvou let (v indexu svobody tisku, pozn. redakce) je zodpovědný premiér Viktor Orbán, který využil koronavirové krize k tomu, aby ještě více okleštil svobodu médií. ‚Koronavirové právo‘ mimo jiné umožňuje trestat šíření fake news až pětiletým vězením,“ uvedli Reportéři bez hranic. Maďarsko v jejich žebříčku vytrvale padá, v současnosti je na 87. příčce ze 180 zemí.
Problém s koronavirovým právem je ten, že za fake news Orbán od počátku pandemie označuje právě informace z nezávislých médií, jako jsou 444.hu, 24.hu, k nimž dříve patřil i Index. Provládní média, kterých je drtivá většina, problém od začátku bagatelizovala.
Z významného ruského deníku odchází pět zástupců šéfredaktora
Všech pět zástupců šéfredaktora jednoho z nejvýznamnějších ruských ekonomických listů Vedomosti podalo výpověď na protest proti jmenování Andreje Šmarova šéfredaktorem deníku, informovaly tiskové agentury i sám deník. Se Šmarovem, kterého nyní nový vlastník potvrdil ve funkci, vedla redakce v uplynulých měsících tvrdý spor kvůli cenzurním zásahům, které sám Šmarov podle novinářů redakci vysvětloval jako pokyny z Kremlu.
V provládním deníku Demokrata se psalo o tom, že koronavirová pandemie je pouhá propaganda. Později se „Orbánova“ média zaměřila na nákazu několika íránských studentů v Maďarsku a snažila se zaškatulkovat pandemii jako problém migrace.
Právě nacionalistický ráz je jedním z faktorů, které podle profesora Jiráka výrazně ovlivňují tamní mediální situaci. „V maďarském prostředí hraje daleko větší roli silná národní identita, která se promítá do politického i kulturního života společnosti. Větší váhu v takové situaci mají argumenty opírající se o nadřazenost národní kolektivity a její případné ohrožení,“ řekl teoretik médií pro CNN Prima NEWS. „Proto také zůstala již v 90. letech maďarská média více spojena s politikou a mají blíže k souběžné existenci politiky a médií,“ doplnil.
Monika Metyková připomíná, že ekonomická krize v roce 2008 vytvořila prostor pro rozsáhlé změny ve struktuře médií nejen v Maďarsku, ale i v Česku. „Kvůli finanční krizi zahraniční majitele, kteří měli zájem především o profit, začínají prodělávat a rozhodnou se komerční média prodat. Toto otevírá cestu pro místní oligarchy, kteří mají často zájem nejen o profit, ale také své politické cíle,“ vysvětluje.
V Maďarsku však sehrála významnou roli osoba Viktora Orbána. „To, co vidíme dnes, je výsledkem dlouhého procesu, v některých fázích zasahuje Evropská unie nebo rada Evropy, ale v podstatě má Orbán s dvoutřetinovou většinou volné ruce a změny, které zavádí, jsou v souladu se zákonem,“ říká Metyková.
Pandemie zániku redakcí
Zánik redakce Indexu není v Maďarsku ojedinělým případem. V roce 2016 za záhadných okolností skončil levicový deník Népszabadság, jeden z hlavních opozičních tištěných médií. Autority tvrdily, že k němu došlo z ekonomických důvodů, novináři, kteří pro něj psali, jsou však přesvědčení, že šlo o politický krok. Deník byl kritický k Orbánově vládě a krátce před svým uzavřením informoval o údajné korupci kabinetu.
O svou existenci bojovalo také Klub Rádio. To ztratilo v roce 2011 licenci za nevyjasněných okolností. Po dvou letech těžkých bojů ji však získalo zpět a zatím stále vysílá.
