Maďarští novináři varují před zásahy vlády do jejich práce, odhalil exkluzivní průzkum CNN Prima News

„Maďarská vláda a její spřátelená propagandistická média již zahájila kampaň proti nezávislým sdělovacím prostředkům,“ uvádí v exkluzivním průzkumu pro CNN Prima News maďarská novinářka Dóra Diseriová. A její kolegyně Kornélia R. Kissová doplňuje: „Státní zástupce má možnost paralyzovat redakce ze dne na den, v případě podezření může zabavit důkazy. To může znamenat nejen počítače, ale dokonce i servery vydavatelství.“

Kromě maďarských novinářů proti zákonu vystoupili i představitelé EU, USA či nevládních organizací. „Máme obavy, že při aplikaci toho zákona bude kontrola vlády ze strany parlamentu a médií omezena,“ nechala se slyšet česká eurokomisařka Věra Jourová, která má v komisi na starosti i dohled nad dodržováním principů demokracie a právního státu. Orbán kontroval a podle agentury Reuters měl v tamním radiu prohlásit: „Brusel se stará o nás, ačkoliv by se měl starat o koronavirus. Mimořádné pravomoci maďarské vlády během stavu nouze jsou zhruba stejné, jako má francouzský prezident v době míru.“

Redakce CNN Prima News provedla exkluzivní průzkum mezi maďarskými novinářkami a novináři, kteří odpověděli na tři anketní otázky:

1) Jaký dopad bude mít rozhodnutí maďarského parlamentu o předání moci Viktoru Orbánovi na obyvatelstvo?

2) V čem vidíte největší nebezpečí? Nebo je na tom i něco pozitivního?

3) Co takové rozhodnutí může způsobit na maďarské mediální scéně? Ohrozí vaši práci?

Dóra Diseriová

Vedoucí projektu propojování novinářů n-ost, novinářka na volné noze

1) Nemyslím si, že obyvatelstvo ten rozdíl pozná. Strana Fidesz vládne již více než deset a tento autokratický režim budovala krok po kroku. Vždyť s jejich dvěma třetinami v parlamentu dokázali prosadit všechny možné zákony. Dělají si všechno, co jen chtějí. Lidé si na to pomalu zvykali, stejně jako praví maďarské pořekadlo, že žába si nevšimne, když se voda vaří.

2) Celý proces s upevněním moci slouží jen následujícím věcem: Opozice bude ještě více vystavována jako nepřítel, její lidé jako ti, kteří „nechtějí chránit maďarský národ před koronavirem“. Také proto, že hlasovali proti tomuto novému zákonu. Nezávislá média se dostanou pod ještě větší tlak a budou dále omezována, protože ten zákon obsahuje i změnu trestního zákoníku, která umožňuje ty, kteří šíří „nepravdivé informace“ nebo „tvrzení, která by mohla zabránit ukončení epidemie“, odsoudit až na pět let do vězení. Tyto informace by tedy nutně neměly být nesprávné. Pokud je však vláda klasifikuje jako „obvinění“, které brání její práci, mohlo by několik novinářů čelit pokutám.

3) V nejhorším případě by to mohlo vést k ještě větší autocenzuře. Maďarská vláda a její spřátelená propagandistická média již zahájila kampaň proti nezávislým sdělovacím prostředkům. Mluvčí vlády Zoltán Kovács často hodnotil otázky novinářů z nezávislých médií jako ty vytvářející paniku a ovlivňující náladu ve společnosti. Obsah se bude hodnotit podle toho, jak „pasuje“ k záměrům vlády a to by mohlo vést k tomu, že novináři budou ve své práci ještě více omezovaní.

Kornélia R. Kissová

Novinářka na volné noze, pravidelná přispěvatelka do týdeníku Magyar Hang

1) Záleží na tom, jaká nařízení vláda během stavu nouze přijme. Je však nedorozuměním, že se takový stav nouze přijímá bez časové lhůty. Ano, vláda takový stav může vyhlásit, ale měla by ho zrušit, a společně s ním i zvláštní právní předpisy, pokud stav nouze – v tomto případě pandemie – pomine. Oprávnění se vztahuje na předpisy schválené vládou během nouzového stavu. Jinak by je měl parlament obnovit každých 15 dní. To však neplatí na nařízení vlády bez lhůt a bez pravidelných parlamentních kontrol. Podle mého názoru však nebyla náhoda, že taková nařízení, která byla přijata v naléhavých případech, byla původně spojena s pravidelnými parlamentními kontrolami.

2) Z pohledu vlády je efektivní, že nyní nepotřebuje každé dva týdny parlament k tomu, aby uvedla v život nějaké své nové nařízení. Celé toto maďarské schválení stavu nouze však nemělo být myšlené na tuto pandemii koronaviru, ale spíš na přírodní katastrofy, kdy lze za dva až čtyři týdny situaci zvládnout a život v zemi se nezastaví na měsíce. V argumentaci vlády jde o to, že pokud parlament nemůže jednat, neboť jsou někteří poslanci nemocní, a je tedy neusnášeníschopný, aby mohla rozhodovat vláda. Na druhou stranu by bylo třeba nastavit rozumné lhůty, kdy toto bude platit. Ale osobně si myslím, že je toto rozhodnutí extrémně negativním poselstvím: Vláda jím vzkazuje, že parlament nepotřebuje ani jako „křoví“.

3) Ano, jednoznačně. Tento zákon zahrnuje zpřísnění trestního zákoníku. Ovšem za trestné bude považováno nejen šíření falešných zpráv, ale také „zkreslený popis faktů“, či podávání informací, které „ohrožují účinnost ochrany proto koronaviru“. Tato formulace je však nejasná, neví se, jak tato účinnost může být ohrožující, takže prakticky neexistuje právní praxe, na kterou by se člověk mohl spolehnout. Státní zástupce má navíc možnost paralyzovat redakce ze dne na den, v případě podezření může „zabavit důkazy“. To může znamenat nejen počítače, ale dokonce i servery vydavatelství. Pak může následovat vyšetřování i soudní řízení, v nejhorších případech to může mít pro redaktory online redakcí až fatální následky. Zprávy o tom, že takzvaná kritická média „šíří falešné zprávy“ využívá vláda jako zbraň proti těmto kritickým médiím. Podle mého názoru chce vláda vyvolat strach, aby média neinformovala o negativním vývoji, o problémech a podobně. Komunikace funguje velmi omezeně, protože nejen bezpečnostní složky, ale také lékaři, nyní podléhají ministru vnitra, který uzavřel tiskové konference. Je sice možné poslat otázky písemně, ale oni si vybírají, na které budou v přímém přenosu odpovídat. Otázky kritických médií bezpečnostní složky ignorují. Tento nepřímý, „inscenovaný“ způsob komunikace považuji za nevhodný, neprofesionální a extrémně škodlivý nejen pro novinářskou práci, ale i pro veřejnost. Podle mých zkušeností je mylná představa, že si diváci a čtenáři nevšimnou rozdílu mezi skutečnou a „umělou“ komunikací a že to nepoškodí důvěryhodnost vlády a úřadů. Obávám se, že vláda nebere vážně hrozbu izolace, místo toho, aby poskytla transparentní vysvětlení a otevřeně diskutovala o situaci s obyvatelstvem a zachovala to, co zbylo z demokracie v Maďarsku. Jako novinářka mám někdy pocit, že se nám nedostává čerstvého vzduchu. A zjišťuji, že stejně jsou na tom i lidé, kteří nemají absolutně nic společného s žurnalistikou nebo politikou. Nyní se však zajímají o komunikaci, protože to téma je zásadní.

Jan Mainka

Vydavatel a šéfredaktor německy psaného týdeníku Budapester Zeitung

1) Spíše pozitivní. Aspoň tak je to z obyvatelstva cítit. Nakonec se vláda nyní může ještě lépe soustředit na boj proti oběma krizím, koronovirové i hospodářské.

2) Největším nebezpečím bude další opakovaná bouře ze zahraničí. Ale na to už jsme v Maďarsku zvyklí. Útoky ze zahraničí také „zajistí“ ještě větší jednotu doma. Tím, že nyní potřebujeme co největší míru soudržnosti, lze ze zahraničních útoků získat ještě něco pozitivního s cílem vypořádat se s domácí krizí.

3) Naše práce není tímto rozhodnutím parlamentu ohrožená. Už dříve jsme kladli velký důraz na přesnost a pravdivost zpráv a samozřejmě to tak bude i nadále. Pro nás se tedy nic nemění. Pokud se kdokoli, kdo zprostředkovává informace, před nahráním a zveřejněním zprávy na chvíli „pozastaví“ kvůli nové zákonné pasáži o falešných zprávách a zváží, zda jsou dané informace skutečně pravdivé, zda je zdroj čistý, tak to rozhodně není nevýhoda.