Marian Kotleba

Kdo bude nejvíc fandit Kremlu, ten vyhraje prezidentské volby na Slovensku. Že je to nesmysl? Pro některé z kandidátů to byla dokonce výzva. Recept, jak co nejvíce zaujmout voliče. První kolo voleb už ale Slováci mají za sebou, takže je čas i na ohlédnutí do historie. Příklon k Rusku se nezrodil ze dne na den, už za války přišli slovenští komunisté s heslem: „Za slobodnú a šťastnú Slovenskú sovietsku socialistickú republiku!“

Slovensko si vybírá nového prezidenta. Do druhého kola postoupili předseda Národní rady a expremiér Peter Pellegrini společně s exministrem zahraničí Ivanem Korčokem. Konečný výsledek mohou ovlivnit voliči Štefana Harabina i ti, kteří v prvním kole nehlasovali. Do hry chtěli původně promluvit také další kandidáti, například bývalý předseda Nejvyššího soudu Slovenska Harabin nebo expremiér Igor Matovič. Volby probíhaly v klidu, policie ale musela zasahovat u člena volební komise, který byl pod vlivem alkoholu. Jiný zase zkolaboval.

Podporu slovenskému kandidátovi na prezidenta Peteru Pellegrinimu vyjádřil ve středu večer šéf hnutí ANO Andrej Babiš. V příspěvku na sociálních sítích uvedl, že předseda strany Hlas – sociální demokracie (Hlas-SD) zemi vždy „důstojně reprezentoval, aniž by se bál pojmenovat slovenské národní zájmy“. Podle Babiše je nutné, aby v čele úřadu stanul člověk, jemuž občané důvěřují a „ví, co od něj mohou čekat“. Ve středu večer rovněž proběhla poslední debata slovenských kandidátů na post hlavy státu.

Zklamání i frustrace. Zkušenost s poslední vládou, která Slovensko přivedla k předčasným volbám, přináší i nechuť hlasovat znova. „Nevím, jestli půjdu k volbám, spíš ne. Všude slyším, že z těch bláznů už si není koho vybrat,“ tvrdí 84letá Olga Samáková, někdejší starostka Sokola v Trenčíně. Po nájemné vraždě novináře Jána Kuciaka, masových protivládních demonstracích a parlamentních volbách v roce 2020 totiž uvěřila, že Slovensko konečně zamíří na Západ. „Mysleli jsme si, že volíme demokraty, ale stali se z nich psychopati,“ odepisuje politiky z poslední vládní koalice.

Předvolební shromáždění slovenské krajně pravicové strany Republika v Trenčíně moderuje místopředseda partaje Ondrej Ďurica. Okresní soud v Bratislavě v květnu 2018 rozhodl, že Ďuricu je možné označovat za neonacistického zpěváka, protože se od své minulosti v kapele Bílý odpor nikdy nedistancoval. Nechal se také slyšet, že mezi patriotismem a nacismem je jen velmi tenká čára. „Hajloval na koncertech a skandoval neonacistické pozdravy,“ napsal o něm loni v prosinci v otevřeném listu Richard Duda, předseda Ústředního svazu židovských obcí na Slovensku.

Nejen Slováci, ale i Češi žijí rvačkou mezi slovenským expremiérem Igorem Matovičem a bývalým ministrem vnitra Robertem Kaliňákem. Někteří se baví, jiní smutní a stydí se. O potyčce je nutné říci dvě věci. Zaprvé ošklivě ilustruje předvolební náladu u našich východních sousedů. A zadruhé, a to je ještě smutnější, jde jen o špičku ledovce. Slovenská společnost je silně rozdělená, střetů přibývá a nejen mezi politiky to vypadá na drsnou předvolební válku.

Slovenský prezident Jozef Tiso v roce 1942 požehnal transportům 58 tisíc slovenských Židů do Osvětimi a dalších vyhlazovacích táborů. Za „odvoz“ jedné osoby platila Bratislava nacistickému Berlínu 500 marek. Prezidentův rodný dům v západoslovenské Bytči ale i v roce 2023 zdobí pamětní deska a květiny. „Aby očistili vlastní svědomí, tak mnozí Slováci pořád nechtějí uvěřit, že jsme tu také měli holokaust,“ přemítá Jozef Kuciak, otec zavražděného novináře Jána Kuciaka. Jozef Tiso byl z rozsudku československého Národního soudu právě mimo jiné za podíl na deportacích popraven 18. dubna 1947.

Velké drama se odehrálo na půdě slovenské Národní rady, tedy tamního jednokomorového parlamentu. Přímo během schůze totiž zkolaboval jeden z poslanců. Příhoda se stala teprve 35letému zákonodárci za krajně pravicovou partaj Kotlebovci – Lidová strana Naše Slovensko Martinu Beluskému, který měl dokonce na několik minut přestat dýchat. Schůze byla přerušena, poslance odvezli záchranáři ve stabilizovaném stavu do nemocnice.

Juraj K. starší, otec střelce z bratislavského baru, poprvé veřejně promluvil. Svými slovy v rádiu krajně pravicového a odsouzeného exposlance Mariana Kotleby navíc mnohé šokoval. Juraj K. starší totiž podle svých slov nevěří, že byl jeho syn pachatelem, ačkoliv se k vraždám homosexuálů veřejně přiznal na sociálních sítích. Dodal také, že jeho syn nemusel spáchat sebevraždu, ale byl „zneužitý jako oběť“.

Předseda slovenské krajně pravicové strany Kotlebovci –⁠ Lidová strana Naše Slovensko (LSNS) Marian Kotleba přišel o poslanecký mandát. Důvodem je úterní rozhodnutí slovenského nejvyššího soudu, který potvrdil jeho vinu za extrémistický trestný čin. Senát nejvyššího soudu však Kotlebovi vyměřil pouze podmínku, zatímco soud první instance ho na podzim roku 2020 potrestal vězením v délce čtyř let a čtyř měsíců.

Podle bývalého slovenského premiéra a lídra nejsilnější opoziční strany Směr-SD Roberta Fica jsou hlavním viníkem krize na Ukrajině kromě Ruska také USA a kroky premiéra Eduarda Hegera a prezidentky Zuzany Čaputové přispívají k růstu napětí. Slovensko se mělo vyvarovat vojenské a materiální pomoci Ukrajině, tvrdí Fico. Ještě dál jde jeho blízký spolupracovník a místopředseda Směru Ľuboš Blaha, který hovoří o americké propagandě a Ruska se zastává.

Výhrůžky oběšením či postavením před polní soud, neustálé urážky a označování za vlastizrádce, ale i napadání příbuzných. S tímto chováním se aktuálně potýkají slovenští poslanci vládní koalice, kteří z řad svých odpůrců čelí útokům kvůli obranné dohodě s USA. Internetem navíc kolují adresy vládních poslanců a současná opozice vyzývá, aby lidé chodili protestovat přímo před jejich bydliště.