Migréna není jen bolest hlavy. Příznaků je mnohem více a dotyčného doslova paralyzuje na několik hodin či dní. (Ilustrační foto) Zdroj: Profimedia.cz
V České republice trpí migrénou více než milion lidí. Mnoho z nich svou nemoc tají, protože se obávají reakcí okolí. Záchvat migrény však dokáže člověka doslova paralyzovat na několik dní. Toto onemocnění citelně zasahuje do osobního i pracovního života. Naštěstí existuje účinná léčba, která dokáže pomoci. O jakou léčbu se jedná a pro koho je vhodná, se CNN Prima NEWS zeptala neurologa Tomáše Nežádala.
Pane doktore, jaký je rozdíl mezi klasickou bolestí hlavy a migrénou?
Migréna má specifická kritéria. Jedná se o jednostrannou pulzující bolest hlavy doprovázenou pocitem na zvracení nebo zvracením a světloplachostí. Bolest trvá čtyři hodiny až tři dny. Někdy jí předchází aura, zpravidla zraková. Aura přeneseně z řečtiny znamená předzvěst samotné bolesti hlavy – jde o přechodnou zrakovou, senzorickou, jazykovou nebo motorickou poruchu signalizující brzký nástup bolesti hlavy. Klasickou nebo běžnou bolestí hlavy je nazývána většinou tenzní bolest hlavy, která je spíše nevýrazná, měnlivá a pomáhají na ní běžná analgetika.
Pomohou analgetika i při migréně, nebo mohou spíše uškodit?
Analgetika nebo triptany jsou standardní léčbou migrény, přílišná konzumace těchto akutních léků ale paradoxně vede ke vzniku bolesti hlavy. Pacienti se tak ocitají v začarovaném kruhu. Užívají léky na bolest hlavy, které ji však při nadměrném množství ještě zhoršují.
MUDr. Tomáš Nežádal, Ph.D., je absolventem oboru všeobecné lékařství na 1. LF UK v Praze. Specializovanou způsobilost v oboru neurologie (2. atestace) získal v roce 2003. V roce 2010 obhájil dizertační práci na téma „Psychogenní neepileptické záchvaty” a byl mu udělen titul Ph.D. na Univerzitě Palackého v Olomouci. V současné době pracuje na Neurologickém oddělení Ústavu klinických neurooborů ÚVN se zaměřením na bolesti hlavy (centrum pro bolesti hlavy) a epileptologii (vedoucí video-EEG monitorovací jednotky) a v Institutu neuropsychiatrické péče v Praze.
Uvádí se, že v Česku žije přes milion lidí s migrénou a většina svou nemoc tají. Kolik lidí dosáhne na biologickou léčbu, která je velkou naději pro lidi s migrénou?
Migrénou doopravdy trpí kolem dvanácti procent populace. Většina nemocných mívá záchvaty migrény méně než čtyřikrát za měsíc, zabírají jim triptany nebo jiná analgetika a nevyžadují nasazení preventivní léčby. Pacienti s četnějšími migrénami by měli mít nasazenou profylaktickou léčbu ve formě tablet. Pokud na bolesti nezaberou dvě nebo více skupin léků, je indikována biologická léčba. Podle původních propočtů by na ni mělo dosáhnout kolem 25 tisíc pacientů, nicméně tato diagnóza je v praxi podhodnocena.
Jaký je rozdíl mezi klasickou léčbou a biologickou?
Preventivní léčbu lze rozdělit na klasickou, podávanou formou tablet s různými typy účinku, a biologickou, která je specifická, zaměřená přímo na klíčovou látku v mechanismu vzniku migrény.
V čem je biologická léčba tak unikátní?
Působí přímo na látku (nebo její receptor), která se podstatně účastní mechanismu vzniku migrény, což je oproti předchozí necílené léčbě unikátní. Data ukazují, že léčba umí snížit počet atak i o polovinu a více. Kromě toho zkracuje dobu, po kterou záchvat trvá a zmírňuje jeho intenzitu. Biologická léčba také přináší minimum vedlejších účinků, což je velký benefit.
Jak dlouho trvá, než zabere?
Účinek léčby je pozorován již v prvním týdnu po aplikaci látky.
A jak dlouho ji musí člověk podstupovat? To je už do konce života, nebo stačí po určitou dobu?
Délka biologické léčby není v současné době známa. Pacientům, u kterých zabírá, je stále podávána. Nejdelší zkušenosti máme kolem pěti let. Je i na rozhodnutí nemocného, zda léčbu ukončí, nebo přeruší. Takový případ jsme však nezaznamenali.
Migréna není jen bolest hlavy. V nejhorším období jsem měla 20 záchvatů měsíčně, říká Marie
Migrénou trpí jednačtyřicetiletá Marie Kubešová z Prahy od puberty. Maminka dvou dětí vzpomíná na dobu, kdy měla až 20 záchvatů měsíčně a nemoc se projevila nejen na fyzickém, ale také duševním zdraví. Dnes se společně s pacientskou organizací Migréna-help snaží pomáhat lidem, kteří mají stejné problémy. Poukazuje také na osvětu, která je podle ní nedostatečná, protože mnozí považují migrénu za pouhou bolest hlavy a nemoc banalizují.
Kde se biologická léčba podává?
Lékaři ji mohou nasadit pouze v centrech pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy. V České republice je těchto center 31. Jejich seznam mohou pacienti nalézt například na webu Migréna Kompas.
Pojďme se ještě zaměřit na pojem akutní léčba a preventivní. Pro koho je určena ta preventivní?
Akutní léčba se týká samotné ataky migrény. Preventivní je nasazována, když frekvence migrén překročí čtyři ataky za měsíc nebo jsou velmi intenzivní.
Uvádíte, že biologická léčba má minimum nežádoucích účinků. Přesto nějaké jsou?
Nežádoucí účinky jsou velmi zřídkavé. Jedná se o lokální reakce v místě vpichu injekce, které jsou většinou málo intenzivní, přechodné a zpravidla nevedou k vysazení léčby. U některých látek je pozorována obstipace (zácpa).
Je biologická léčba vhodná pro každého? Nebo musí pacient splňovat určité podmínky?
Biologická léčba je vhodná pro pacienty, kteří selhali na dvou a více předchozích standardních preventivních terapiích, nebo je netolerovali.
Postihuje migréna častěji ženy než muže?
Migréna častěji postihuje ženy. Příčinou jsou hormonální vlivy. Muži se s migrénou svěřují o něco méně než ženy.
Jaké bývají její nejčastější spouštěče?
Často se migréna objeví i bez přítomnosti spouštěcího faktoru. Někdy to může být úleva po psychickém, například pracovním, stresu. U spánku je to spíše přespání než nevyspání. U žen existuje běžná vazba na menstruační cyklus. Popisován je i vliv změny počasí. Někdy bolest vyvolá alkohol nebo aromatická jídla. Vliv čokolády nebyl potvrzen, i když zvýšená chuť na ni může být součástí předzvěsti migrény.
