Migréna není jen bolest hlavy. Mnohdy ji doprovází řada dalších projevů jako například zvracení, ztráta rovnováhy, zimnice, průjem, zmatenost. Lidé migrénu nevnímají jako nemoc a často ji bagatelizují. Toto onemocnění ale dokáže silně znepříjemnit a zkomplikovat život, a to jak po fyzické, tak i psychické stránce. Přitom migréna postihuje více jak milion lidí v Česku. Jaké jsou pokroky v léčbě tohoto chronického onemocnění?
První záchvat dostala Karolína Petrušková (37 let) krátce po maturitě. „Tehdy se u mě projevil první záchvat migrény, který trval několik dní,“ vypráví svůj příběh Karolína. Když poté nastoupila na vysokou školu, záchvaty pokračovaly a objevovaly se stále častěji. Po neurologickém vyšetření lékař potvrdil, že se jedná o migrénu. „Paradoxně se záchvaty migrény hlásily pravidelně ve stejný den – v úterý. Byl to totiž jediný den v týdnu, kdy jsem měla volno a nemusela do školy,“ pokračuje. Lékaři to zdůvodnili tím, že když je člověk v „zápřahu“, nemá čas na nic myslet a nic se neděje. Jakmile ale vypne a mozek chce odpočívat, spustí se ataka.
Několikrát jsem musela jet na pohotovost. Bolesti hlavy byly neúnosné, do toho jsem pořád zvracela
O tom, že migréna je nemoc nevypočitatelná, se Karolína přesvědčila mnohokrát. Období pravidelnosti střídalo období, kdy se záchvaty nedostavily vůbec, a pak zase častěji. „Lékaři mi na migrénu doporučovali léky proti bolesti, ale ty většinou nestačily a intenzita záchvatů se stupňovala. Když jsem byla v pátém ročníku těsně před státnicemi, bolesti byly nesnesitelné. Několikrát jsem musela jet na pohotovost, kde mi píchli injekci proti bolesti a zvracení a já to šla domů zaspat,“ říká Karolína.
Migréna Karolínu provází dodnes. Kromě prášků na bolest jí pomáhají především antimigrenózní léky, tzv. triptany. Ty mají ale vedlejší účinky a nezaberou vždy na 100 %. „Jako preventivní léčbu jsem užívala i léky na epilepsii, ale ty nezabíraly a já se po nich cítila unavená a zhubla jsem. Teď mám předepsaná antidepresiva jako další typ možné preventivní léčby,“ pokračuje ve svém příběhu Karolína Petrušková. Vedle fyzických projevů má migréna negativní vliv na psychiku.
V těhotenství to bylo ještě horší. Nemohla jsem si vzít ani žádný prášek
Karolína doufala, že by se vše mohlo změnit v těhotenství. Migrénu totiž někdy ovlivňuje i hormonální nerovnováha v těle ženy a záchvaty tak v těhotenství mnohdy zmizí. „To se bohužel u mě nestalo. Naopak – záchvaty byly mnohem horší a navíc jsem si nemohla ulevit léky,“ vzpomíná. Jediné období, kdy se nepříjemných projevů migrény zbavila, bylo období kojení. Jakmile ale kojit přestala, záchvaty se vrátily v plné síle. V péči o dítě tak musel pomáhat manžel, který si mnohdy bral volno z práce, když bylo Karolíně nejhůř.
Přestože ji migréna provází prakticky celý dospělý život, zvládla Karolína vystudovat vysokou školu, založit rodinu a najít zaměstnání, které ji baví a kde ji vychází vstříc. Život s migrénou ale není jednoduchý a každý den „bez bolesti“ je vlastně svátek.
Prožívaná bolest v oblasti hlavy či šíje má mimořádně silný charakter – odborníci ji přirovnávají k porodním bolestem
O tom, že migréna není jen obyčejná bolest hlavy, ale chronické onemocnění, které pacienty výrazně omezuje, se snaží veřejnost informovat Rýza Blažejovská. Sama trpí migrénou od mládí, a proto se rozhodla založit pacientskou organizaci Migréna-help.
Paní Blažejovská, vaše organizace se zaměřuje na osvětu. Proč většina lidí migrénu zlehčuje, v čem vidíte největší problém?
Přispívá k tomu nízké povědomí o tom, co všechno se pod pojmem migréna může skrývat. Lidé migrénu často vnímají jako obyčejnou bolest hlavy, proti které stačí vypít sklenici vody a vše bude za pár hodin v pořádku. Migréna ale není jen bolest hlavy. Doprovází ji celá řada dalších projevů jako například zvracení, citlivost na zvuky, pachy a světlo, bolesti břicha, zimnice, silná únava, ale i výpadky zorného pole nebo závratě. Navíc při záchvatu prožívaná bolest v oblasti hlavy či šíje má mimořádně silný charakter – odborníci ji přirovnávají k porodním bolestem. Pacienti s migrénou musí bojovat nejen s úpornými bolestmi, ale také s nepochopením okolí.
Paní Rýza Blažejovská trpí migrénami a snaží se pomáhat ostatním, které sužuje toto chronické onemocnění.
Je to tedy tak, že mnoho lidí svou nemoc skrývá před okolím?
Ano, mnoho lidí se za své potíže stydí, často si připadají neschopní, nevýkonní, divní. Avšak ve chvíli, kdy člověk zažívá čtyři, deset i více celodenních záchvatů každý měsíc, je kvalita jeho života silně narušená. Kromě osobního života komplikuje migréna přístup ke vzdělání, brzdí kariéru, péči o děti, vlastně všechny oblasti každodennosti ... Lidé s migrénou musí často zůstávat doma, a tak se setkávají s nepochopením kolegů, nadřízených, ale i rodinných příslušníků nebo přátel.
Migréna kompas pomůže pochopit kdy a proč záchvaty přicházejí
Vaše organizace nyní představila novou aplikaci, která by mohla nemocným s migrénou pomoci. O co se přesně jedná?
Ano, jedná se o mobilní aplikaci Migréna Kompas. Aplikace umožní pacientům s migrénou zaznamenávat jednotlivé záchvaty, jejich délku, intenzitu a užité léky. Kromě toho si pacienti mohou do kalendáře aplikace zapisovat svou životosprávu. Cílem této aplikace je umožnit lidem s migrénou lépe porozumět jejich onemocnění a snadněji odhalit možné spouštěče. Aplikace pomáhá pacientům k tomu, naučit se s touto nemocí lépe žít, pochopit ji a předcházet záchvatům.
Tato aplikace je bezplatná a jak se k ní mohou pacienti dostat?
Ano, je určena bezplatně pacientům s diagnózou migrény, ale je užitečná i pro osoby s jinými typy bolesti hlavy. Mohou si ji jednoduše stáhnout. Je určena pro operační systémy Android a iOS.
Neurologové se shodují, že při léčbě migrény je důležitá především rychlá a správná diagnóza a pravidelné užívání léků. V ČR existuje síť třiceti Center pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy. Podle prim. MUDr. Jolana Markové, FEAN, vedoucí lékařky Centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy Neurologické kliniky 3. LF UK a Thomayerovy nemocnice, některým pacientům pomáhá při záchvatu akutní léčba analgetiky nebo léky přímo na migrénu – triptany. „U těch, kteří mají záchvaty častěji než čtyřikrát měsíčně, lze nasadit preventivní – profylaktickou léčbu. Dokážeme tak snížit počet záchvatů až o 50 %. Používáme přípravky, které byly původně vyvinuty pro jiné onemocnění, ale fungují také na migrénu,” vysvětluje neuroložka.