Minář: Nechci chodit příštích pět let demonstrovat, zvažuji kandidovat do parlamentu

Milion chvilek pro demokracii už za dobu své existence vystřídal všechny možné formy občanského protestu, od otevřených dopisů po demonstrace. S čím přijdete dál?
Vyčerpali jsme celou řadu možností, jak se občansky projevovat. Mělo to obrovský smysl, občanská společnost se probudila. Zároveň se ukazuje, že jakkoliv je důležité pojmenovávat problémy, samo o sobě to nestačí ke změně. Klíčová změna se musí odehrát v krajských i sněmovních volbách. Těmi hlavními, kdo rozhodnou, zda změna nastane, jsou opoziční strany. Tímto směrem se ubírají i naše další kroky.

Říkáte tedy, že teď už je to na politicích?
My říkáme, že to hlavní je na politicích.

Nebyly pomyslným vrcholem činnosti Milionu chvilek dvě demonstrace na Letné? Může ještě spolek něčím překvapit?
Je to možné, že to byl vrchol. Možné také je, že nás ten vrchol ještě čeká. To se nedá naplánovat. Určitě jsme za jedním z vrcholů, i proto říkáme: přestaňme se fixovat na velké akce typu demonstrací. Jakkoli jsou důležité, nestačí. Od začátku říkáme, že země je v krizi demokracie tím, že posílily oligarchické struktury. Abychom to mohli vyřešit, je třeba dvou partnerů: silné opozice a silné občanské společnosti. Společnost tu je a je ochotná něco dělat, proto říkáme, že míč je na straně politických stran. Jsou na tahu, aby občané na náměstích viděli, že nechodí demonstrovat zbytečně.

Nebojíte se, že oslovujete stále stejné lidi?
Víme, že společnost je rozdělena na tři tábory. Zhruba třetina nás podporuje, třetina nepodporuje a třetina je mezi.

Jak jste na to přišli?
Dělali jsme si výzkum, ale odpovídá to i tomu, co změřily sociologické agentury po těch velkých demonstracích. Je tu tedy potenciál oslovit další lidi.

Milion chvilek se nestane politickou stranou

Loni jste opozici vyzvali, aby do roka a do dne představila opatření, aby nepropadly u voleb hlasy jejích voličů. Lhůta vyprší v listopadu. Co se stane, když opozice neudělá, co od ní očekáváte?
Vyzvali jsme ji, aby se otevřela novým lidem, přišla s vizí budoucnosti země, pokud bude zvolena. A za třetí, aby nepropadaly hlasy pro malé strany. Neřekli jsme, jak to udělat, to nám nepřísluší, je to na opozici. Podzim je mezní termín pro to, aby se voliči dozvěděli ten plán, jak opozice vyhraje sněmovní volby.

Co vy a politika? Už od vás nezaznívají taková kategorická NE, jaká zaznívala dřív. Jak dlouho vás osobně bude bavit být profesionálním demonstrantem?
Já nejsem profesionální demonstrant, to bych vás skutečně opravil. V téhle zemi je řada lidí nespokojených s tím, tak to tu je, proto je důležité, aby existovala iniciativa, která mluví jejich jménem. To je naše role. Dál platí, že Milion chvilek se nestane politickou stranou a jeho úloha je být nadstranickou občanskou iniciativou.

Proto se ptám na vás jako občana. Už dnes na vás některé atributy politika sedí. Jednáte s nimi, zastupujete zájmy konkrétních lidí, kladete požadavky, hodnotíte vládu. Láká vás politika?
Odpověď je jednoznačná, politika mě neláká. Na druhou stranu řeknu toto. Dva a půl roku života jsem obětoval, včetně toho, že jsem nedodělal školu, abych pomohl artikulovat opoziční hlas. Neobětoval jsem to proto, aby ten potenciál nějak vyšuměl, aby došlo k tomu, že politické strany neuchopí ten potenciál a nepřetaví ho v reálné politické výsledky. Já teď nevidím, že by se to dělo, proto zvažuji skutečně všechny varianty.

Co to znamená?
Že zvažuji všechny varianty.

Kandidovat do parlamentu?
Tím pádem zvažuji i tuhle variantu. Já nevím, která varianta má být ta pravá. Třeba se pletu, do podzimu klesnou preference Andreje Babiše, vstoupí tam jiný silný hráč, opozice přijde s nějakou iniciativou... Nemám plán, jak to přesně musí být. Ale musím zvažovat všechny varianty. Já nechci chodit příštích pět let demonstrovat, a proto jsem motivován udělat všechno, aby to tak být nemuselo a příští vládu složily demokratické strany.

S opozicí máme do jisté míry partnerství

Jak byste definoval vztahy mezi spolkem a opozicí? Já jsem zaznamenala, že jste říkal, že nedělají pro své vítězství dost, ony naopak tvrdí, že dost dělají.
Charakterizoval bych je jako vzájemný respekt a do jisté míry partnerství, jde nám o stejnou věc, i když máme jiné role. Klíčovou roli ale mají politické strany. Na druhou stranu ano, začalo to mezi námi i víc jiskřit, očekávali jsme, že vývoj bude trošku jiný. Že bude víc signálů o tom, že se povede přetavit potenciál z náměstí do politických výsledků. Dokážeme pochválit to dobré, co opoziční strany dělají, že spolupracují, ale to hlavní je vyhrát volby. V tom nevidíme v tuto chvíli skutečný plán. Nechceme ale opozici za každou cenu tepat.