Minimální mzda by měla od ledna vzrůst o 2 500 korun na 24 900 korun. Odpovídat by měla 44,6 procenta průměrné mzdy. V roce 2028 by měla být na 45,8 procenta průměrného výdělku. Podle nynějších odhadů by to znamenalo přidání o dalších 2 000 korun na 26 900 korun. Nařízení o koeficientu pro výpočet minimální mzdy schválila v pondělí vláda, což novinářům sdělil ministr práce Aleš Juchelka (ANO).
Možný růst minimální mzdy na téměř 25 tisíc korun se promítne do ceny pečiva. Svaz pekařů varuje, že zvýšení ceny práce pocítí hlavně středně velké podniky, které se prý mohou dostat do problémů. Navíc roste cena zemního plynu a kvůli špatné úrodě visí otazník i nad náklady za mouku. Někteří ekonomové odhadují zdražení pečiva až o 10 procent.
Vláda schválila změnu platových tabulek ve veřejné sféře od ledna. Žádný z tarifů by neměl být pod minimální mzdou či zaručeným platem. K tomu by se měly částky zvýšit o pět až devět procent. Jednání budou pokračovat v září. Na tiskové konferenci po jednání vlády to v pondělí oznámila ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle ní by do výdělků mělo meziročně plynout o 36 miliard korun víc.
Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O jednání informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
Ministerstva práce a financí mají variantu navýšení platů ve veřejné sféře i dohodu na postupu k narovnání tarifů pod minimální či zaručenou mzdou. Novinářům to v úterý řekl ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Navýšení výdělků ve veřejném sektoru pro příští rok nechtěl přiblížit. Podle něj je na to čas do konce září či do října. Odbory o jednání o růstu platů žádají vládu od začátku dubna. Přístup kabinetu kritizují. Juchelka má kritiku za neopodstatněnou. Jednání o rozpočtu MPSV se Schillerovou má pokračovat ve čtvrtek, upřesní se požadavky, řekl Juchelka. O možném vyšším růstu penzí rozhodne koalice.
Na Slovensku se chystají prorůstová ekonomická opatření, která mají oživit místní hospodářství. Na úterní tiskové konferenci se k tématu vyjádřil i ministr práce, sociálních věcí a rodiny Erik Tomáš, který podle svých slov odmítl údajné požadavky zaměstnavatelů, jež by znamenaly horší podmínky pro zaměstnance. Vyloučil mimo jiné zkrácení obědové pauzy na patnáct minut. Kolik času na oběd vám musí poskytnout zaměstnavatel v Česku a jak si stojíme v mezinárodním srovnání?
Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek k pokrytí potřeb dospělého s dítětem, volného času i menšího spoření činila loni v Česku 48 336 korun hrubého. Meziročně se zvedla o zhruba dva a půl tisíce korun. V Praze a Brně byl důstojný hrubý příjem kvůli vysokým nákladům na bydlení na 56 912 korunách, proti předloňsku vzrostl o téměř tři tisíce korun. Na stanovenou důstojnou částku nedosáhlo 63 procent pracujících. Spočítal to tým odborníků z Platformy pro minimální důstojnou mzdu.
Podnikatelé a živnostníci se od roku 2026 budou muset seznámit s novinkami v oblasti daní či odvodů. Dochází například k osvobození při prodeji cenných papírů, podílů nebo kryptoaktiv. Pro někoho se bude rušit také srážková daň a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) si budou muset upravit své minimální odvody v paušálním režimu. Jaká je nová výše a co vše se mění?
Minimální mzda se příští rok zvýší o 1600 korun na 22 400 korun. České televizi (ČT) to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Částka vychází z nařízení, které vláda schválila loni na podzim a podle kterého má v příštím roce minimální mzda dosáhnout 43,4 procenta průměrné mzdy. Tu makroekonomická prognóza ministerstva financí podle ČT stanovila na 51 497 korun.
Aspoň litr na den, slibuje ve svém předvolebním videu Jana Maláčová, šéfka SOCDEM a lídryně Stačilo! v Praze. Snaží se tím říct, že pokud se opět dostane do křesla ministryně práce a sociálních věcí, bude prosazovat zvýšení minimální mzdy na 31 tisíc korun měsíčně. Ekonomové její návrh rozcupovali a považují ho za destruktivní. Tvrdí, že nejhorší dopad bude mít právě na ty s nejnižšími příjmy, kteří o práci přijdou, a nezaměstnanost tím vzroste. Maláčovou kritizuje i její nástupce a současný šéf MPSV Marian Jurečka, který nechápe, proč tento krok neprosadila, když resort vedla.
Pohřeb sociálních jistot, který obstarává česká vláda, symbolizovaná premiérem Petrem Fialou a Vítem Rakušanem. Ministr vnitra k tomu má připočítaných ještě „pět mrtvých z kauzy Dozimetr“. Velkoplošné bannery na Lidovém domě, sídle SOCDEM, dávají jasně najevo, jak naladěná vyrazí strana do voleb. Předsedkyně Jana Maláčová chce bojovat za vyšší mzdy či dostupné bydlení, stále ale ještě nemá dořešenou otázku, jakým způsobem se SOCDEM do volebního klání zapojí.
Sociální demokracie slibuje důchodcům 10 000 korun ročně navíc, chce snížit zdanění práce a zajistit růst minimální mzdy na 31 000 korun v roce 2028. Programové cíle pro podzimní volby do Sněmovny představila na sobotní stranické konferenci v Praze předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová. Patří k nim také vrácení věkové hranice pro odchod do důchodu na 65 let a zavedení až desetitisícového příspěvku dětem na kroužky nebo tábory. Sociální demokracie v minulých volbách před čtyřmi lety vypadla ze Sněmovny a nyní se její preference pohybují kolem dvou či tří procent.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
