minimální mzda

Průměrná měsíční mzda v roce 2025 přesáhne 46 tisíc korun, zároveň vzrostla i ta minimální. Na kterých pozicích se růst částky promítne nejvíce, na jakých pozicích si letos lidé vydělají vysoko nad průměrem a kdo na druhé straně na něj ani zdaleka nedosáhne? To přiblížili odborníci z personálních agentur.

Rok 2025 přinese hned několik velkých změn. Například se nám sníží výdaje za energie, zvýší se odvody osobám samostatně výdělečně činným nebo budou moci pracovat mladiství od 14 let. Seniorům se tradičně valorizují důchody a novinky lze čekat také při návštěvě lékárny. Na co všechno se připravit?

Vláda se chystá ve středu rozhodnout o zvýšení platů 846 300 pracovníků veřejných a státních služeb. Učitelům plánuje od ledna zvednout tarify o sedm procent, ostatním o 1400 korun. Vyplývá to z návrhu vládního nařízení. Předpis upravuje i zaručené platy či některé příplatky. Do přidání by mělo příští rok putovat asi 24 miliard korun. Na navýšení tarifů o 1400 korun se kabinet dohodl začátkem října s odboráři. Předáci však s částkou spokojeni nebyli, požadovali přidání aspoň o 2200 korun. Hrozili protesty. Výhrady mají i některá ministerstva a kraje či organizace měst a obcí.

Učitelům by se měly od ledna zvednout platové tarify o sedm procent. Ostatním zaměstnancům veřejného sektoru a státu by měl základ výdělku vzrůst o 1 400 korun. Počítá s tím návrh nařízení, který zveřejnila na svém webu vláda. Na přidání o 1 400 korun se kabinet dohodl začátkem října s odboráři. Poté navrhl, že by se platy politiků mohly příští rok zvýšit o 6,9 procenta. Předáci to kritizují. Požadují teď pro pracovníky státu a veřejné sféry stejné navýšení jako u ústavních činitelů, jinak hrozí protesty. Předpis upravuje i zaručené platy či některé příplatky. Na přidání by mělo příští rok putovat zhruba 24 miliard korun.

Vláda ve středu se rozhodla o tom, jak by měla růst v příštích dvou letech minimální mzda. Stanovila koeficienty pro zvýšení tak, aby se nejnižší výdělek dostal do roku 2029 z nynějších 41 procent průměrné mzdy postupně na 47 procent. Pro příští rok by tak měla minimální odměna odpovídat 42,2 procenta. Od ledna by se tedy zvedla z letošních 18 900 korun na 20 800 korun. V dalším roce by poměr měl být na 43,4 procenta. Oznámilo to ministerstvo práce.

V příštím roce vzroste minimální mzda o 1900 korun z 18 900 Kč na 20 800 Kč měsíčně. V diskusním pořadu Otázky Václava Moravce to řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Na začátku srpna ministerstvo odhadovalo zvýšení minimální mzdy v příštím roce na 20 600 korun, tento návrh posílalo do meziresortního připomínkového řízení.

Minimální mzda se zřejmě zvýší do roku 2029 postupně na 47 procent průměrné mzdy. Nyní je na 41,1 procenta a od ledna vzrostla na 18 900 korun. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce budou od příštího roku zachovány jen ve veřejném sektoru, v soukromé sféře budou zrušeny. Počítá s tím vládní novela zákoníku práce, kterou ve čtvrtek schválil Senát. Normu nyní dostane k podpisu prezident.

Na téma růstu mezd i změnách v Evropském parlamentu v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS debatovali místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS) a předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová, následuje velká politická diskuze.

Minimální mzda by měla do roku 2029 růst tak, aby odpovídala 47 procentům průměrné mzdy. Nyní je na 41,1 procenta a od ledna vzrostla na 18 900 korun. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce mají od příštího roku platit už jen pro veřejný sektor, ne pro firmy. Vládní novelu zákoníku práce, která pravidelný růst zavádí, schválila v pátek Sněmovna. Musí ji schválit Senát a podepsat prezident.

V příštích pěti letech poroste minimální mzda, celková částka má dosáhnout až 47 procent průměrné mzdy. Uvedl to v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Dohodli jsme se na tom i se sociálními partnery,“ dodal.

Minimální mzda by měla do roku 2029 růst tak, aby odpovídala 47 procentům průměrné mzdy. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce by měly od příštího roku platit už jen pro veřejný sektor, ne pro firmy. Počítá s tím novela zákoníku práce, kterou ve středu schválila vláda. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Vládní navýšení minimální mzdy na 18 900 korun je velké zklamání. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to pronesla bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (SOCDEM) s tím, že částka je stále pod hranicí chudoby. „Za ni se v Česku nedá přežít,“ zdůraznila. Výrazný nesouhlas vyjádřil europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09), který argumentoval tím, že se jedná o skokový nárůst o více než 9 procent a o kompromis mezi návrhy odborů a podnikatelů. Jeho slova podpořil i Štěpán Křeček, poradce premiéra Petra Fialy (ODS).