minimální mzda

Tripartita se neshodla na růstu minimální mzdy pro příští rok. Jednání budou pokračovat. O přidání by mělo být jasno v polovině listopadu. Na tiskové konferenci po tripartitním jednání to v pondělí večer řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Odboráři a zaměstnavatelé mají dál výhrady také k návrhu rozpočtu. Podle náměstka ministra financí Marka Mory by vláda mohla ještě do připravovaného rozpočtového zákona některé požadavky sociálních partnerů částečně promítnout. Kabinet bude rozpočet schvalovat ve středu, poté ho pošle Sněmovně.

Ministerstvo práce navrhuje pro příští rok navýšení minimální mzdy buď o 1 600 korun, nebo o 2 100 korun. Nejnižší výdělek by se tak zvedl z nynějších 17 300 korun na 18 900 korun, respektive na 19 400 korun. Cílem je dostat částku do pěti let buď na 45 procent průměrné mzdy, nebo na polovinu průměrné mzdy. Vyplývá to z podkladů pro pondělní jednání tripartity. Resort v navrhovaném přidání vychází z variant chystaného vzorce pro pravidelnou valorizaci minimální mzdy a z evropské směrnice o přiměřeném výdělku.

Vládu Petra Fialy (ODS) znovu čeká boj o navýšení minimální mzdy. Odbory požadují vyšší pracovní minimum o 2 200 korun. To by byl téměř dvojnásobný nárůst, než se očekává u průměrné mzdy. Ekonomové oslovení redakcí CNN Prima NEWS upozorňují zejména na to, že vyšší minimální mzda může dál roztáčet inflaci. S minimální mzdou se také pojí některé výpočty sociálních dávek a daňových výjimek, které se taktéž od příštího roku mohou zvýšit.

Součástí důchodové reformy z dílny vlády premiéra Petra Fialy (ODS) je i změna minimálních odvodů živnostníků a podnikatelů, které by v příštích letech měly vzrůst z 25 na 40 procent minimální mzdy. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) si od úpravy slibuje lepší důchodové podmínky pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ).

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje po vládě zvýšení minimální mzdy od července o tisíc korun na 18 300. Přidání o dalších 1 200 korun pak žádá od ledna 2024. Usilovat chce i o dorovnání šesti z osmi stupňů zaručených výdělků, které se letos na začátku roku neupravily. Požadavky odborů v pátek představil předák ČMKOS Josef Středula. Minimální mzda se v Česku zvedala naposledy od ledna, a to o 1 100 korun na 17 300 korun.

Letošní výrazné zdražování zasáhlo do rozpočtů většiny domácností. Částečnou kompenzací by jim od ledna mohlo být několik novinek z dílny ministerstva práce a sociálních věcí. Týkají se státní podpory, minimální mzdy nebo důchodů.

Minimální mzda se od ledna v Česku zvedne o 1 100 korun na 17 300 korun. Z osmi stupňů zaručených mezd, které se vyplácejí podle náročnosti, odbornosti a odpovědnosti práce, se upraví jen dva. Nejnižší, který odpovídá minimální mzdě, se tak zvedne na 17 300 korun. Nejvyšší, který je na dvojnásobku minimálního výdělku, se dostane z 32 400 na 34 600 korun. Nařízení schválila ve středu vláda. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) také uvedl, že peníze, o které se od ledna 2023 zvýší platy pedagogických pracovníků, půjdou jen na odměny.

Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) popsal své priority na příští rok. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS sdělil, že plánuje představit úpravy důchodového systému, které by se mohly týkat i zvýšení věku odchodu do důchodu. Popsal také pomoc důchodcům ve formě výchovného. Nevylučuje ani zvýšení daní pro firmy.

Čechům klesají reálné mzdy nejvíce ze zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Smutná statistika odráží zejména vysokou inflaci, která požírá úspory na spořících účtech a znehodnocuje příjmy. Pokud by si však zaměstnanci začali hromadně říkat o přidání, vystoupí proti tomu Česká národní banka (ČNB) a zvýší základní úrokové sazby. A to kvůli obavě z roztočení mzdově-inflační spirály. Podle hlavního ekonoma společnosti Roklen Pavla Peterky je ovšem zvláštní, že ČNB se nyní nesnaží zkrotit inflaci standardními nástroji a místo toho volá po solidaritě zaměstnanců.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) předloží vládě návrh na zvýšení minimální mzdy od ledna. Odpovídat by měla 41 procentům průměrné mzdy v Česku. Konkrétní navrhovanou částku neupřesnil. Podle dosavadních údajů a propočtu ČTK by přidání mohlo činit kolem 350 korun. Minimální mzda je teď 16 200 korun. Odbory požadovaly kvůli vysoké inflaci její zvýšení o dva tisíce korun ještě letos. Zaměstnavatelé byli naopak proti skokovému růstu.

Na odbory svolané demonstraci budou lidé v sobotu na Václavském náměstí požadovat regulaci cen takřka všeho a také zvýšení minimální mzdy. Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný ale tvrdí, že demonstrací se nic nevyřeší. Minimální mzdu nejsou podle něj odbory schopny dořešit se zaměstnanci. Předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek to v pořadu 360° na CNN Prima NEWS označil za sprostou podpásovku neschopné vlády.

Evropská minimální mzda by mohla mít vliv na větší nezaměstnanost zejména v chudých regionech. Myslí si to poradce premiéra a hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček, podle kterého je spodní hranice mzdy sporná už i v českém nastavení.