Jednání vlády Petra Fialy (ODS) Zdroj: Úřad vlády ČR
Vláda ve středu se rozhodla o tom, jak by měla růst v příštích dvou letech minimální mzda. Stanovila koeficienty pro zvýšení tak, aby se nejnižší výdělek dostal do roku 2029 z nynějších 41 procent průměrné mzdy postupně na 47 procent. Pro příští rok by tak měla minimální odměna odpovídat 42,2 procenta. Od ledna by se tedy zvedla z letošních 18 900 korun na 20 800 korun. V dalším roce by poměr měl být na 43,4 procenta. Oznámilo to ministerstvo práce.
Nařízení, které kabinet ve středu schválil, minimální mzdu nezvyšuje. Stanovuje ale hodnoty pro její výpočet.
ČTĚTE DÁLE: ČEZ a Rolls-Royce budou spolupracovat na vývoji modulárních jaderných reaktorů, potvrdil Fiala
Pro letošek činí minimální mzda 18 900 korun. Na hodinu je to 112,50 korun. Predikovaná průměrná mzda má pro příští rok činit 49 233 korun. Po vynásobení koeficientem by tak minimální mzda měla od ledna vzrůst na 20 800 korun. Na hodinu by se mělo platit minimálně 124,40 korun. Výši minimální mzdy na další rok vyhlásí ministerstvo práce ve Sbírce zákonů do konce září.
„Návrh nařízení vlády vychází ze současného střednědobého cíle ministerstva práce. To znamená postupně rovnoměrně zvyšovat relaci minimální a průměrné mzdy tak, aby mohlo být v roce 2029 dosaženo 47 procent, což při budoucím zachování této dynamiky znamená každoroční zvyšování relace o 1,2 procentního bodu,“ uvedlo Ministerstvo práce v podkladech k nařízení.
Při tomto tempu růstu bude příští rok minimální mzda odpovídat 42,2 procenta průměrné mzdy a v roce 2026 pak 43,4 procenta. Podle nařízení koeficienty pro příští dva roky tedy činí 0,422 a 0,434. Jimi se vynásobí průměrný výdělek, který stanovuje do konce srpna daného roku ministerstvo financí. Resort v tiskové zprávě uvedl, že podle srpnové predikce by přespříští rok mohla minimální mzda dosáhnout 22 500 korun.
Zaručené mzdy, které se vyplácejí v osmi stupních od minimální mzdy do jejího dvojnásobku podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce, se ve firmách od ledna ruší. Zůstane zaručený plat ve veřejné sféře. Nově bude ve čtyřech stupních, a to v minimální mzdě a jejím 1,2násobku, 1,4násobku a 1,6násobku. Činit by tak měl 20 800 korun, 24 960 korun, 29 120 korun a 33 280 korun. Na hodinu by to bylo 124,40 koruny, 149,30 koruny, 174,20 koruny a 199,10 koruny.
Firmám vzrostou příští rok mzdové náklady o 3,5 miliardy korun. Veřejná sféra by měla na minimální a zaručený plat mít 17,1 miliardy korun navíc. Z toho by stát získal na odvodech od firem 1,2 miliardy korun a od veřejného sektoru 5,76 miliardy.
Ministerstvo práce v podkladech píše, že výdělková úroveň a minimální mzda v Česku patří v EU k nejnižším a koeficienty ke zvýšení přiblíží české příjmy částkám ve vyspělejších evropských zemích. Podle resortu měla Česká republika šestou nejnižší minimální mzdu z 22 států sedmadvacítky. Česká částka odpovídala podle Eurostatu na začátku roku 764 eurům. V Polsku byla na 978 eurech. Nejvyšší minimální výdělek mělo Lucembursko, a to 2571 eur. Nad 2 000 eury byla minimální mzda ještě v Irsku, Nizozemsku a Německu. Nejnižší byla v Bulharsku, kde dosahovala 477 eur.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Sledujte tři předvolební Superdebaty: Souboj deseti lídrů vládních a opozičních stran
