Vymahači by už brzy mohli být pod dohledem státu. Jenže ne všichni. Ministerstvo financí chystá zákon, který by některé způsoby vymáhání dluhů postavil mimo něj. Pokud ale projde návrh resortu financí, Asociace inkasních agentur varuje, že velká část byznysu okolo mimosoudního vymáhání stále zůstane mimo kontrolu. Navíc by došlo k diskriminaci těch poctivých.
Někteří vymahači dluhů neznají hranice. A oběti se brání marně. „Já jsem důchodce po infarktu mám z toho strašné nervy,“ vyjádřil své obavy pan Vladimír. O případu vymáhání jeho neexistujícího dluhu redakce CNN Prima NEWS informovala v únoru. Podle chystaného zákona by mohla za takové jednání padnout tučná pokuta. Stejně jako třeba za noční telefonáty, zveřejňování citlivých dat, vyptávání v práci či u sousedů a rodinných příslušníků dlužníka.
„Při návštěvě u mých rodičů, kde mám trvalé bydliště, se vydávali za exekutory a vyhrožovali mým rodičům, že mě udají na policii nechají mě zavřít,“ zní jedna z mnoha stížností na sociálních sítích. Dostat vymahače pod dohled státu chce ministerstvo financí. Tlačí ho k tomu Evropská unie. Jenže podle návrhu, se kterým resort přišel, by někteří dál zůstali mimo kontrolu.
ČTĚTE VÍCE: Jak vypočítat výši penzí či důchodový věk? Nijak, státní kalkulačka to už neumí
Nový zákon upravující mimosoudní vymáhaní by se totiž týkal jen dluhů, které banka prodala někomu dalšímu. „Znamená to, že když si banka bude vymáhat pohledávky sama, tak nebude spadat pod tento zákon. Stejně tak pohledávky za energie, za leasingy či pohledávky nebankovních finančních institucí,“ říká výkonná ředitelka Asociace inkasních agentur Jana Tatýrková.
„Působnost zákona odráží požadavky unijního práva, které reguluje jen trh s určitou kategorií bankovních úvěrů,“ poznamenává mluvčí resortu financí Filip Běhal. Podle asociace proto návrh ministerstva nebude znamenat, že zmizí některé drsné praktiky. Před tím varuje i opozice, podle které návrh nebyl dostatečně odborně diskutován.
Poslanec za ANO Patrik Nacher vyjádřil své obavy: „Bojím se, aby se nepřijalo jenom něco, něco naopak přidalo a aby z toho ve výsledku nebyla jen povinnost, co sice musí být kvůli Evropské unii přijata, ale nebude mít kýžený efekt, který se od toho očekával.“
Hlídat vymáhání by měla centrální banka, za porušení pravidel by mohla udělit až pětimilionovou pokutu. U bankovních a nebankovních společností už Češi dluží přes tři biliony korun. Za poslední rok se dluhy zvýšily o 181 miliard korun. Objem dluhů, které jsou více než tři měsíce po splatnosti, činí necelých 28 miliard korun.
„Pořád platí, že kdo se chová méně eticky, tak více vymůže. Proto budou ostatní pohledávky proti těm bankovním zvýhodněné,“ dodává Tatýrková. Ministerstvo financí chce nový zákon schválit co nejdříve, aby mohl ještě letos začít platit.