Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se sešel s kandidátem na post vrchního státního zástupce v Olomouci Radimem Daňhelem. Během schůzky ho seznámil s fakty o úřadu, v jehož čele má stanout. Situace na olomouckém Vrchním státním zastupitelství (VSZ) není podle zjištění ministerstva spravedlnosti dobrá. „Nový vrchní žalobce bude postaven před nelehký úkol tento neblahý stav změnit,” uvedl po setkání šéf resortu.
Ministerstvo detailně analyzovalo celkový stav a činnost VSZ v Olomouci. Výsledek analýzy je údajně neuspokojivý, místy až znepokojující. Daňhel podle Blažka v řádu dnů předloží návrh na reorganizaci a restrukturalizaci zastupitelství a na jeho základě jej jmenuje, či nejmenuje do funkce. Daňhel by mohl nahradit Ivo Ištvana, který od dubna přešel jako státní zástupce na Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) v Brně.
Ministr spravedlnosti jmenuje vrchní státní zástupce na návrh nejvyššího státního zástupce. Ten koncem června Blažkovi navrhl právě Daňhela, který nyní působí jako okresní státní zástupce v Kroměříži. Blažek řekl, že ho považuje za dobrého kandidáta, ale před rozhodnutím jej musel seznámit se situací v úřadu a vyžádat si jeho představu o řešení. „Pokud tu představu řekne takovou, aby byla pro ministerstvo a vládu této země přijatelná, tak nic nebrání jeho jmenování,“ uvedl Blažek.
Z provedené analýzy podle ministra vyplývají dlouhodobé problémy ve fungování olomouckého vrchního státního zastupitelství. Z 30 státních zástupců podle něj třetina vykonává vedoucí funkce a dalších pět je vykonávat může. „Na 30 státních zástupců je tam až 15 vedoucích míst, což si myslím, že takový úřad nenajdeme,“ řekl Blažek.
Znepokojující jsou podle něj také finanční částky požadované na náhradách škody za nezákonná trestní stíhání v případech řešených olomouckým vrchním zastupitelstvím. Od roku 2012 tato částka dosahuje asi 511,5 milionu korun. Ministr dodal, že v případě Vrchního státního zastupitelství v Praze, které je počtem státních zástupců trojnásobné, je to zhruba 331 milionů korun.
Plat 162 tisíc korun
Na náhradách škod za nezákonná trestní řízení vedená olomouckým zastupitelstvím bylo za posledních deset let vyplaceno 10,5 milionu korun, 13 řízení přitom ještě pokračuje. „U pražského vrchního zastupitelství to bylo 6,6 milionu korun,“ upozornil Blažek. Mediálnímu lynči jsou vystavovaní nezákonně stíhaní, či dokonce pouze prověřovaní lidé, kteří nakonec nejsou obvinění, uvedlo ministerstvo spravedlnosti v tiskové zprávě. „V nejednom případě tak došlo k porušení práv garantovaných Listinou základních práv a svobod, konkrétně se jedná o právo na spravedlivý proces. Také bylo zasaženo do lidské důstojnosti, osobní cti a dobré pověsti,“ dodalo.
V porovnání s Prahou podle ministra nefunguje v Olomouci dobře ani odbor závažné hospodářské a finanční kriminality. Zatímco na pražském vrchním zastupitelství loni tento odbor evidoval 11 obžalob právnických osob a 33 fyzických, u toho olomouckého to byly čtyři právnické a čtyři fyzické. Ministr dodal, že to tak bylo i přesto, že odbor v Praze má 17 státních zástupců včetně stáží, tedy jen o dva více než olomoucký.
Neuspokojivé je podle Blažka i hospodaření olomouckého úřadu, kde průměrný měsíčné plat státního zástupce s vyplácenými příplatky vzrostl na 162 027 korun a vedení se nepokoušelo učinit žádné provozní úspory. „V Olomouci mají oproti pražskému vrchnímu zastupitelství vyšší rozpočtované výdaje na cestovné, služby elektronické komunikace a informační prostředky,“ uvedl Blažek.
Vrchní státní zastupitelství v Olomouci vedl mezi lety 1997 až 2007 a poté 2011 až do letošního dubna Ištvan. Letos v únoru sám požádal o přeložení na Nejvyšší státní zastupitelství v Brně. Jako důvod odchodu uvedl, že v době přípravy novely zákona o státním zastupitelství je pro veřejnou žalobu důležité, aby v čele Vrchního státního zastupitelství v Olomouci stál nikoli dosluhující vedoucí státní zástupce, ale respektovaná osobnost s plnohodnotným funkčním mandátem. Ištvan je známý mimo jiné kvůli policejnímu zásahu na Úřadu vlády v roce 2013, po kterém padl kabinet Petra Nečase (ODS). Od té doby byl Ištvan terčem ostré kritiky především ze strany občanských demokratů.
Ištvan: Blažek změnil názor po zásahu na úřadě vlády
Postoj ministra spravedlnosti k VSZ v Olomouci se změnil od roku 2013 po policejním zásahu na Úřadu vlády. K analýze, která podle Blažka ukázala nedostatky na olomouckém vrchním zastupitelství, to řekl bývalý šéf VSZ Ivo Ištvan. Blažek podle Ištvana jako ministr spravedlnosti v roce 2012 a 2013 neměl k fungování olomouckého VSZ připomínky.
„Když byl Pavel Blažek ministrem spravedlnosti v roce 2012 a 2013, tak neměl k fungování VSZ v Olomouci vůbec žádné připomínky ani poznámky, přestože jsme se vídali a přestože měl všechny informace, které prezentuje, tak mu nevadilo vůbec nic,“ uvedl Ištvan, který od dubna přešel jako státní zástupce na Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) v Brně. „Jeho (Blažkův) postoj se radikálně změnil od roku 2013 po zásahu policie na Úřadu vlády. Berte to touto optikou,“ dodal Ištvan.
Po policejním zásahu na Úřadu vlády v červnu 2013 padl kabinet Petra Nečase (ODS). V kauzách, které se týkaly mimo jiné blízké spolupracovnice, šéfky kabinetu a partnerky tehdejšího premiéra Nečase Jany Nagyové (nyní Nečasové) a údajné politické korupce, soudy ve většině případů Nečasovou a další obžalované zbavily viny, některé stále řeší.
Stříž se s hodnocením neztotožňuje
Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž se s hodnocením VSZ provedeným ministerstvem neztotožňuje. „Je velmi problematické učinit takové zásadní závěry na základě nepříliš hluboké analýzy, která vychází pouze z některých statistických ukazatelů,“ konstatoval Stříž. „Stejně tak není bezvýhradně možné porovnávat činnost VSZ v Praze a VSZ v Olomouci, protože skladba trestné činnosti i rozsah obvodu působnosti se výrazně liší,“ dodal. Střížovo vyjádření poskytl mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý.
Nejvyšší státní zastupitelství se však bude údaji nastíněnými Blažkem podrobně zabývat, uvedl Stříž. „O problematice odškodňování bude nejvyšší státní zástupce znovu jednat s ministrem spravedlnosti, neboť Nejvyšší státní zastupitelství podrobnými údaji nedisponuje,“ pronesl. Blažkův postup ve vztahu k Daňhelovi Stříž označil za naprosto standardní a korektní.
Ministr na slova Ištvana a Stříže zareagoval ve zprávě. „Čísla, která jsem říkal, platí, ať zásah v roce 2013 byl, či nebyl,“ napsal Blažek po Ištvanovo vyjádření. „Uváděl jsem čísla bez výraznějšího komentáře. Údaje si může každý vyhodnotit sám,“ poznamenal pak ke Střížovým slovům.