Místo, kde ožívají pohádkové bytosti: Muzeum strašidel v Plzni

Máte vy a především vaše děti pro strach uděláno? Vydejte se tedy na místo, kde ožívají postavy z pověstí a pohádek. V plzeňském Muzeu strašidel narazíte na čarodějnice, skřítky a na své si přijdou také milovníci vláčků.

Pokud máte rádi pohádky a věříte v kouzelné bytosti, je pro vás Muzeum strašidel na náměstí Republiky v centru západočeské metropole jako dělané. Nás po něm při natáčení dalšího dílu pořadu Prima Česko prováděl sám principál. Na zdejší strašidla dohlíží už 12 let. Nebylo jednoduché je sem všechny nastěhovat, protože prý mají svoji hlavu a jen tak někde se jim nelíbí.

Jedna z oblíbených expozic se jmenuje Skřítkozemě. „Je tu jaro, léto, podzim a zima. Skřítkové jsou všelijací. Mají své povinnosti k přírodě, mají povinnosti k nám lidem,“ vykládá Zdeněk Zajíček, principál Muzea strašidel.

Další vyhledávaná část muzea je Tajuplná komnata lovce strašidel. „Lovec strašidel je takový člověk, který se vlastně žádného strašidla nebojí, protože je vzdělaný a většinou ten, kdo všechno zná, tak nemá strach z neznámého,“ dodává principál.

„Hú, hú“ tu nedělají jen strašidla

Výstava zcela jistě potěší i milovníky vláčků, ty pochopitelně jezdí v prostředí plném tajuplných postav. „Co se týká našich kolejišť, tak jsou oblíbené u děvčat i u kluků. Samozřejmě kulisy, ve kterých jezdí vlaky, jsou přímo pohádkové. Takže tu mohou objevit bílou paní, která chodí na cimbuří, mohou tu objevit vodníky a také neslušného turistu,“ láká k návštěvě Zdeněk Zajíček, který zároveň upozorňuje na dvojici strašidel a jejich velké lásky. „Tohle je láska až za hrob. Oni za svého života spolu být nemohli a dostali se k sobě až po smrti. Takže je to láska věčná.“

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Architektonický skvost v Plzni: Semlerova rezidence nadchne luxusem a nadčasovostí

Ve sklepení na návštěvníky čeká expozice strašidel z plzeňských pověstí a pohádek. Tady třeba můžete vidět ohnivého psa z Guldenerovy ulice a hned vedle je Saracénský čert a čerti z Pecihrádku. A nejen to. „Je tu i studna. Je nejhlubší a nejstarší, hlídá ji ohnivý pes a zároveň s tím i vodní běs a jeho fousatá manželka. Voda v té studni má kouzelnou moc, kdo se z té studny napije, tak běhá celou noc,“ říká tajemně principál a vzápětí dává všem, kdo se zajímají o strašidla, užitečnou radu. Totiž jak odlišit saň od draka.

„Saň jednu hlavu má, drak má dvě tři nebo i dvacet dva. A o kousek dál se můžeme podívat na bílou paní. Ta krajem chodí, koho potká, tomu poví, co se mu stane a nemine. Záleží na tom, zda si dospělá dáma od ní vezme červenou růži, pak se jí může stát, že do roka a do dne může otěhotnět.“

Strašidla jsou skutečná

Sám principál na strašidla prý věří. Pouze ale na ta hodná, která lidem pomáhají. „Strašidla jsou, existují a mnohé z nich mají vlastnosti lidí, je to takový extrakt dobrých i špatných vlastnosti. Když se člověk zamyslí, co v sobě z kterého strašidla ukrývá.“

Nejen že se do plzeňského muzea strašidel chodí bát děti i dospělí, v prostoru se často pořádají narozeninové oslavy a nedávno tady dokonce manželé oslavili zlatou svatbu.

Tagy:
Plzeň Česko pohádka Zdeněk Zajíček Muzeum strašidel