Evropská komise představila strategii připravenosti
Komise představila návod, jak reagovat v případě krize. Občané by podle něj měli mít například zásoby jídla na 72 hodin anebo by měli být schopni najít kryt ve své blízkosti. Plán ve středu představila Evropská komise pod názvem Strategie pro připravenost a má posílit schopnost Evropy reagovat na nečekané hrozby. Europoslanec Ondřej Krutílek (ODS) ale upozornil i na její slabiny.
Komise proto chce, aby každý členský stát vytvořil pro své občany „sadu“ pro přežití po dobu 72 hodin. Ta by jim měla umožnit čelit případným krizím, jako jsou akutní povodně, požáry, další vlna nové pandemie nebo, v případě nejčernějšího scénáře, napadení cizím státem.
„Připravenost musí být součástí struktury naší společnosti,“ řekla novinářům komisařka pro humanitární pomoc a krizové řízení Hadja Lahbibová. Dnešní hrozby jsou podle ní rychlé a komplexní, a reakce evropských zemí i jejich občanů tomu musí odpovídat.
ČTĚTE TAKÉ: ON-LINE: Obrana by neměla nést stranické tričko, apeloval Pavel na poslance ve Sněmovně
Strategie by podle evropské šéfky diplomatů Kaji Kallasové měla přinést lepší připravenost na rizika i posílit civilně-vojenskou spolupráci mezi evropskými státy. „Je zřejmé, že Evropa musí být silnější na všech frontách a na všech úrovních společnosti,“ uvedla.
Mít připravené zásoby i znát kryty v okolí
Dokument obsahuje celkem 30 opatření. Součástí strategie je i doporučení, aby veřejnost byla schopna „vydržet“ prvních 72 hodin od momentu, kdy udeří krize. Evropské státy by proto měly usilovat o to, aby jejich občané měli na těchto 72 hodin přichystané zásoby potravin anebo aby věděli, kde se v blízkosti jejich bydliště nachází nejbližší kryt.
Komise proto hodlá připravit doporučení týkající se „skladování základních zásob, krizového plánování, dostupnosti úkrytů nebo dalších opatření na ochranu osob, zvířat a majetku v případě krize“.
Strategie tak sice nepřináší žádné nové obranné iniciativy, ale navrhuje nový model krizového řízení. A to takový, který mají severoevropské země, kde je zapojena celá společnost – od občanů přes podniky až po vlády.
Důležitý krok k posílení Unie, říká Gregorová
„Dnešní představení Strategie připravenosti EU vnímám jako důležitý krok k posílení bezpečnosti Unie,“ okomentovala ve středu na dotaz redakce CNN Prima NEWS europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti).
Když se řekne „připravenost“, většině lidí se podle ní vybaví války, povodně nebo jiné přírodní katastrofy, kterým nyní čelíme a je určitě potřeba se na ně připravit. „Oceňuji ale, že se dokument zaměřuje i na kybernetické a hybridní hrozby – tedy výzvy, které jsou v digitálním věku stále naléhavější,“ komentuje Gregorová.
V příloze strategie tak jsou uvedena konkrétní opatření, například vznik Evropského systému kybernetických výstrah do roku 2026.
Otazník visí nad bojem proti dezinformacím, říká Krutílek
Vznik strategie kvituje také Ondřej Krutílek, europoslanec ODS. „Je dobře, že EU reaguje uceleně na výzvy v otázce ochrany obyvatel před krizemi všeho druhu. Připravenost na bezpečnostní i přírodní krize je v návrhu správně pojímána jako záležitost, která musí procházet celou společností a zahrnovat nejen vládní a unijní instituce, ale také maximum občanů či soukromý sektor,“ poznamenal.
Určité obavy ale podle svých slov má ze snahy některých států v čele se španělskou socialistickou vládou, které se nyní snaží do otázky ochrany obyvatelstva před krizemi zadními vrátky vpašovat klimatickou politiku.
„Představený návrh například obsahuje vypracování Plánu klimatické adaptace, který bude, doufám, sloužit jako nástroj k ochraně před následky klimatických změn a nikoli k dalšímu rozšiřování nerealistické klimatické politiky,“ vysvětluje.
Otazník podle Krutílka visí také nad pasážemi, jako je boj proti dezinformacím, který je podle něj v EU někdy pojímán „nepřiměřeným způsobem“.
S přípravou by se mělo začínat již na školách
Budování občanské připravenosti by ale podle Komise mělo začínat už ve školách. V budoucnu by proto měla vypracovat tvorbu učebních osnov, které by podporovaly získávání základních dovedností, které jsou důležité pro odolnou společnost.
K té patří i mediální gramotnost, která je podle Komise „klíčem k aktivnímu a informovanému občanství“ a odolnosti proti manipulaci s informacemi.
„Občané v celé EU musí mít možnost přístupu ke kvalitním a spolehlivým informacím, mít potřebné dovednosti k jejich vyhodnocování, aktivně se zapojit do předcházení krizím a být dostatečně připraveni na ně reagovat,“ píše se v dokumentu.
From wildfires to cyber attacks on critical infrastructure – new realities demand new preparedness.
— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) March 26, 2025
Our citizens, our Member States, and our businesses need the right tools both to prevent crises and to react swiftly when a disaster hits.
This is the Preparedness Union ↓
Lepší spolupráce napříč státy v otázce bezpečnosti
Dokument vychází z tzv. Niinistöovy zprávy o připravenosti a pohotovosti EU. Ta dospěla k závěru, že EU potřebuje posílení civilní i vojenské připravenosti a pohotovosti Evropy na řešení současných rostoucích bezpečnostních výzev. To platí v řadě oblastí: zdraví, migrace, technologické bezpečnosti, klimatu, obrany nebo ekonomiky.
Cílem plánu Komise je sladit pravidla pro všech 27 členských států, aby se zajistilo, že „každý na různých úrovních bude mít, řečeno tímto způsobem, návod, co dělat, když se spustí sirény,“ uvedl podle serveru Euronews vysoce postavený úředník EU, který hovořil pod podmínkou zachování anonymity.
„Úroveň připravenosti napříč Unií, napříč různými členskými státy je velmi rozdílná. Připravenost je v jednotlivých členských státech rozhodně chápána různě,“ dodal.
MOHL VÁM UNIKNOUT POSLEDNÍ DÍL PODCASTU SPÁLENÁ ZEMĚ: Ukrajina je dnes zemí invalidů. V Rusku za zranění dávají i mlýnky na maso
