Miliardový spor o zaměstnávání zdravotně postižených. Resorty řízené ANO se nemohou shodnout


Příspěvek na vznik pracovního místa pro zdravotně postižené by mohl od příštího roku klesnout z až osminásobku na nejvýš 1,5násobek průměrné mzdy, u vážněji handicapovaných z dvanáctinásobku na 2,5násobek. Roční podpora na provozní náklady by se ale mohla zvednout z nejvýš 48 000 korun až na dvojnásobek průměrné mzdy. Příspěvek na mzdu invalidů na chráněném trhu práce by nově odpovídal 0,8násobku minimální mzdy. Částky by se tak valorizovaly. Změnit by se mohl i integrační fond sociálních podniků. V novele o zaměstnanosti a integračním podniku to navrhuje ministerstvo práce (MPSV). Resort financí (MF) je proti valorizaci i dalším změnám.

„Cílem navrhované právní úpravy je zejména zpřesnit, zefektivnit a lépe zacílit jednotlivé formy podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením, posílit jejich předvídatelnost,“ uvedlo ministerstvo práce v návrhu legislativní úpravy.

ČTĚTE TAKÉ: Špatný bonmot, zní z ODS k Zemanovu zpochybnění Ústavního soudu. Soudce mluví o anarchii

Navrhuje snížit příspěvek na zřízení místa z až osminásobku a dvanáctinásobku průměrné mzdy podle závažnosti postižení na maximálně 1,5násobek a 2,5násobek. Vyšší podpora při vytvoření desítky pozic by se zrušila. Podle autorů mají žadatelé teď nerealistická očekávání a v minulých dvou letech vzniklo 125 pozic za 8,7 milionu korun od státu. Ten tak v průměru na post poskytl asi 69 450 korun, tedy zhruba 1,4násobek průměrné mzdy, uvedlo ministerstvo práce. Doba, po kterou musí handicapovaný zaměstnanec na podpořené pozici pracovat, by měla místo tří let trvat mezi jedním a dvěma lety.

Roční příspěvek na provozní náklady novela zvedá ze 48 tisíc korun na dvojnásobek průměrné mzdy. Využívat by se měl na výdělek včetně odvodů a na asistenta, na dopravu postižených do práce i na přizpůsobení provozovny.

Ministerstvo financí: Novela popírá integrační fond

Firmám na chráněném trhu práce s více než polovinou postižených zaměstnanců poskytuje stát příspěvek na 75 procent mzdových nákladů, nejvýš ale 18 600 korun měsíčně. Od příštího roku by to byl 0,8násobek minimální mzdy. Spolu s ní by se částka valorizovala, už by ji neurčovala vláda v nařízení. Minimální mzda by mohla od ledna vzrůst z letošních 22 400 korun na odhadovaných 24 900 korun. Příspěvek na mzdu invalidů by se tak zvedl na 19 920 korun.

Výdaje na podporu spolu s tisícikorunovým paušálem činily loni asi 13 miliard korun. Pro příští rok je resort práce spočítal na 14,6 miliardy korun. Suma by se každý rok zvyšovala. Na další příspěvky není podle autorů nárok, takže se automaticky nedá předpokládat růst výdajů.

Integrační fond se má podle návrhu změnit na fond reinvestice zisku. Dosud musí integrační podnik fond vytvořit z vlastního kapitálu a dávat do něj aspoň polovinu zisku. Nově by vkládal víc než polovinu zisku, pokud by ho měl. Úprava se týká i využití peněz z fondu.

Ministerstvo financí s valorizací zásadně nesouhlasí. Vadí mu, že by mandatorní výdaje rostly bez ohledu na možnosti rozpočtu, o částce by nerozhodovala vláda a v době recese a konsolidace by se musel měnit zákon. Podle ministerstva novela „popírá i většinu koncepce“ integračního fondu a reinvestiční funkce zaniká.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Praha u bytů zaspala, pustila se Nislerová do ODS. Daň by zvedla i u celých domů