Nejdřív vábí, a pak nic!
Když jsem řešila, jestli Hanka připravit o jeho chloubu v podobě dvou oříšků pod řitním otvorem alias varlátek, zohledňovala jsem především to, jestli mu jeho hormonální dospělost nějak komplikuje život. Jenže Hank neutíká za fenkama, nevyje celou noc u dveří, ani není přehnaně dominantní. Takže jsem mu kuličky nechala. Někdy toho ale lituji…
Když jsem řešila, jestli Hanka připravit o jeho chloubu v podobě dvou oříšků pod řitním otvorem alias varlátek, zohledňovala jsem především to, jestli mu jeho hormonální dospělost nějak komplikuje život. Jenže Hank neutíká za fenkama, nevyje celou noc u dveří, ani není přehnaně dominantní. Takže jsem mu kuličky nechala. Někdy toho ale lituji…
Hank je totiž pořád pes, a když hárá některá z tisícovky fenek v naší vesnici (hned dvě sousedky mají chovnou stanici AKA ať žije život kousek za Prahou), prožívá Hank něco, co se dá popsat jen jako smutek z nenaplněných tužeb. S tím souvisí například to, že se chudák s neustále vystrčenou rtěnkou (nechtějte po mě prosím, ať u psa hovořím o erekci, děkuji) nemůže ani v klidu vykadit, aniž by neriskoval vypíchnutí oka.
Ale ani já to nemám jednoduché. Místo toho, aby letěl jako obvykle do kopce a viděl se v sadě s balonkem, z ničeho nic zapíchne čumák do keříčku a ten začne horlivě vylizovat. Nesnáším to. Zaprvé to nikdy nečekám a málem si vždycky vyrvu rameno z těla, a zadruhé jsou to pro mě ty nejnechutnější zvuky! Nicméně zdaleka nejtěžší z nás to má moje malá kočička Luna.
Pepper je sice fena stejného živočišného druhu jako Hank, ale je vykastrovaná a moc dobře chápe, co po ní Hank chce. A má zuby. Takže jakmile se ji snaží... jak to říct... navnadit orálním sexem, lehce zvedne pysk (ten na tlamě!) a věnuje mu pohled: “Tak tohle fakt ne, kámo. Já už jsem nějakej ten pátek mrtvá na spodek.” Z nějakého důvodu si tak začal Hank svoje sexuální touhy promítat do nebohé kočky.
Jenže taktéž vykastrovaná Luna, která není v mnoha ohledech zrovna nejbystřejší šelma, nechápe, co znamená to, že se na ni Hank snaží naskočit a neustále jí kňourá za zadkem. Považuje to za hru. Takže jakmile už je Hank ready a ve správném úhlu, lehne si na záda a v úvahu by přicházela jen misionářská poloha. To Hank ale nechce. Hank to chce zezadu. Tahle neshoda rychle přeroste v Lunin hysterický záchvat, v rámci kterého se mu pověsí zuby a drápy na ucho. Hank vyjekne, ona se lekne a uteče. Tohle se děje bezmála dvacetkrát během 24 hodin, zejména v noci je to moc příjemné…
Pamatujete si tu pohádku Kočkopes? Já ano. A něco takového tu fakt nechci. I bez toho mám totálně pošahaná zvířata.
Ještě asi pro jistotu zvážím tu Hankovu kastraci...
