reklama

Můj Bůh je pitbull. Ale proč vlastně?

Křesťané věří, že Bůh je Láska. A jejich Bůh je zároveň zachraňuje před zlými silami, peklem a dokonce i jimi samými. Jsem věřící, ale antropomorfní pojetí Boha, rozcuchaného chlápka v sandálech, mi blízké není. Všechno tohle pro mě ale představuje můj pes.

reklama

Odmalička jsem byla posedlá zvířaty. Z každého plyšáka (velkého zajíce, Pikatchu i obřího medvěda) se rychle stal oběšenec, kterého jsem za sebou vláčela předstírajíc, že jde o psa na vodítku. Jenže doma se mé nadšení nesetkalo s pochopením - matka nesnášela vše živé a táta se zvířat bál. Ale z touhy po vlastním psovi mě nevyléčili ani interaktivním Furbym, ani tamagoči zvířátkem.

Odmalička jsem byla dost nemocná. Nesměla jsem začít ani plakat, abych se neudusila. I obyčejné nachlazení v dospívání doznívalo týdny v podobě nesnesitelného kašle. Pubertu jsem pak strávila na antibiotikách a ve vysokých horečkách. Když se ostatní děti koupaly, jezdily venku na kole a líbaly v letním kině, já ležela doma v posteli. Můj pokoj byl mé osobní peklo.

Žrádlo až na prvním místě

I tak se nám s tátou podařilo před matkou, která přísahala, že jí další živá věc (domů jsem tahala přejeté ježky, pulce, džungárky, želvy…) neprojde přes práh, prosadit, že budeme mít psa. Ponořila jsem se do knížek o plemenech a výcviku. Nedlouho potom jsme jeli do chovky pro štěně tibetského španěla. Bylo mi devět a splnil se mi sen. Celé hodiny jsem pozorovala, jak Tibi spí, když nespal, trénovala jsem s ním lehni, sedni, dej pac… Bohužel moji rodiče o psech nic nevěděli. A nenapadlo je přihlásit nás na cvičák. Takže pes nakonec padl do spárů žrádla a jeho původce - mojí matky.

Z milého společenského psa se stala dominantní agresivní bestie, která mi několikrát prokousla lýtko a odmítala mě pustit do mé vlastní postele. Miloval jen jedinou osobu a já jí nebyla. Zlomilo mi to srdce. Pak přišla puberta a starosti s dospíváním. Myšlenek na to, mít po boku chlupatého a věrného parťáka, jsem se vzdala.

Ani v pozdějším věku mě zdravotní problémy neopouštěly. Onemocněly mi ledviny a každý měsíc mě vezla sanitka. Jako by mi něco chybělo. V několikáté nemocnici mi v testech vyšlo, že moje tělo infikuje samo sebe a nemám žádnou imunitu.

Proč se nelitovat při výběru psa?

Takže v záchvatu pocitu sebelítosti a s přesvědčením, že jsem neustále jen oběť nespravedlivých okolností, jsem se při volbě plemene nezachovala zrovna nejrozumněji. Jako nejlepší nápad mi totiž přišlo pořídit si amerického pitbulteriéra. Plemeno, které je silné, zdravé a nezničitelné, tedy je vším, čím já nebyla.

Jenomže holka s podlomeným zdravím, prakticky nulovými zkušenostmi se psy a odporem k vycházení z bytu (přísahám, že jsem v té době nevěděla, jaké je venku roční období), by si prostě neměla pořizovat psa, který utáhne auto. Nenechala jsem si to ale vymluvit. O měsíc později jsem jela pro Hanka.

Hank byl nejsladší štěňátko na světě. Pro mě jako člověka, jehož párty se odehrávaly v noci ze čtvrtka na neděli, byl jediným tvorem, který měl alespoň stín šance, že mi změní život. Po půl roce s ním jsem si všimla, že jsem poprvé v životě několik měsíců bez antibiotik. Že můžu chodit ven, dýchat a jedna jízda autobusem pro mě neznamená týdny respiračních problémů. Nejsilnější pes ze všech mě uzdravil. Jenže přišly jiné problémy.

Cvičák? Ne, děkuji. Raději ti zničím byt

Hanka jsem zodpovědně socializovala a hledala pro něj vhodný cvičák. Nepodařilo se. Na všech si s malým divochem nevěděli rady nebo se ho báli, takže Hank rostl jako dříví v lese. V devíti měsících neměl přivolání, zapomněl i sedni, vytahoval z košů a následně žral pytlíky s psími hov*y a pustil se do demolice bytu. Den po mých narozeninách naštěstí převrhl v hospodě celý stůl s pivy na specialistu ve výcviku bull plemen. Díky Bohu (nebo Hankovi?) za mé štěstí v neštěstí…

Tím začala zcela nová etapa mého života, který se začal plně točit kolem mého nevycválaného psa. Začala jsem s Hankem makat, víkendy trávila na cvičáku místo v hospodě a po práci za ním hned pospíchala domů. Často přemýšlím, jestli bych už dávno nebyla mrtvá, kdyby nebylo Hanka. Díky němu můj život dostal řád. Díky němu jsem se uzdravila. Díky němu jsem si mohla začít plnit sny, protože můj život měl konečně smysluplný odrazový můstek.

Nedávno jsem četla knížku o psychosomatice a nemocech. Často se v ní hovoří o víře. Tak jsem si snažila představit, jak by asi vypadal můj Bůh. A první, co mi vyvstalo na mysl, byl pitbull. Ztělesnění bezpodmínečné lásky, síly a vnitřní čistoty. Bytost, která mě zachránila. Bytost, která věří ve mě a já v ni. Takže vám říkám: Můj Bůh je pitbull!

Tagy:

Hlavní zprávy

Oplotit a bez alkoholu. Za jakých podmínek by nová vláda nechala otevřené vánoční trhy?
Partie

Oplotit a bez alkoholu. Za jakých podmínek by nová vláda nechala otevřené vánoční trhy?

Vláda v demisi premiéra Andreje Babiše (ANO) ve čtvrtek ze dne na den mimo jiné zakázala po celém Česku vánoční trhy. Nastupující kabinet pod vedením Petra Fialy (ODS) s tím ale razantně nesouhlasí. Poslanec Tom Philipp z KDU-ČSL v Partii na CNN Prima NEWS nastínil, za jakých podmínek by mohly být trhy otevřené. Zmínil omezený počet lidí i zákaz konzumace alkoholu, nesouhlasili s ním ale hejtmané.

Vánoční trhy jsou zábava, nejen nákupy. Ve hře jsou i nová omezení, řekl Havlíček

Vánoční trhy nejsou jen otázka nákupů, ale také zábavy při velké koncentraci lidí na jednom místě. To je podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) důvod, proč vláda přistoupila k jejich zákazu. „Nejedná se o to, že se nakoupí a jde se pryč,“ řekl Havlíček v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS. Současná vláda prý prozatím nechystá vyhlásit lockdown, další přísná protipandemická omezení však nelze podle Havlíčka vyloučit.

Stodolní, 22.00: Vztek na odmítače, návrat výdejních oken a disko jako uzavřená akce

Slavná ostravská ulice, která údajně nikdy nespí, šla v pátek do hajan v deset večer. Mohla za to nová vládní opatření, kvůli kterým byli hosté vyhnáni z podniků nejpozději ve 22 hodin. A vzápětí na zasněžené Stodolní spílali neočkovaným. „My jsme zodpovědní, odmítači nám ale ode dneška kazí noční zábavu,“ shodli se třeba Vojta, Kamil, Tomáš a Robin před barem Harley's Retro. Za rohem v podniku High Five dál hřímala soukromá diskotéka. A znova se otevřela výdejní okénka, i když jen dvě v celé zábavní čtvrti.

Tamara Kotvalová: Peníze pro mě nikdy nebyly skutečnou motivací

V nitru stále vzpomíná na těžké začátky v Tatrách, které jí poskytly cennou životní lekci, z níž do určité míry čerpá dodnes. Ráda by ji také předala dál svým dětem, zejména staršímu synovi Martinovi. Nic za to ale nežádá. Ví, že si každý z jejích potomků musí jít svou vlastní cestou, stejně jako kdysi ona sama. Ta její ji dovedla až k založení a mohutnému rozvoji společnosti Carollinum, ze které se stal tuzemský lídr v distribuci luxusního zboží.

Vaše návrhy by byly vhodné pro první vlnu, dobré ráno, rýpnul si Havlíček do Rakušana

Současná vláda prozatím nechystá vyhlásit lockdown, další přísná protipandemická omezení však nelze vyloučit. V nedělním pořadu Partie na CNN Prima NEWS to řekl vicepremiér v demisi Karel Havlíček (ANO). Předseda hnutí STAN Vít Rakušan mu vyčetl, že kabinet Andreje Babiše v mnohém zaspal. S tím však Havlíček nesouhlasil: „Vaše návrhy by byly vhodné pro první vlnu, dobré ráno.“

reklama

Domácí zpravodajství

Povolit na českých dálnicích 150 km/h? Nová vláda je pro, na Západě naopak zpomalují

Nastupující vláda Petra Fialy (ODS) navrhuje, aby se na některých úsecích dálnic mohlo jezdit až 150 km/h. Že by čeští řidiči mohli více šlápnout na plyn, však jde proti trendu, kterým se ubírá západní Evropa. V některých státech naopak zvažují snížení nejvyšší povolené rychlosti. V Česku byl navíc již jednou podobný nápad odmítnut. Bývalý ministr dopravy Dan Ťok tehdy upozorňoval, že české dálnice nejsou na vyšší rychlost stavěné.

Před 100 lety se narodil Dubček. Naivka i statečný partyzán, který byl za války raněn

Život Alexandra Dubčeka je příběhem smělých nadějí i hořkých zklamání. Byl populární tváří pražského jara, velkým poraženým okupace ze srpna 1968, faktickým spolupachatelem násilí na demonstrantech o rok později. Ale nejen to. Muž s pověstí ustrašeného naivky, od jehož narození uplynulo přesně 100 let, taky bojoval ve Slovenském národním povstání, později studoval s Gorbačovem. O jeho pestrém osudu vypráví v rozhovoru pro CNN Prima NEWS historik Milan Bárta.

Monika snila o vlastní cukrárně, ale našli jí nádory na mozku. Rodina žádá o pomoc

Málokoho potká v životě větší smůla než devatenáctiletou Moniku Šmahajavou. Před dvěma a půl lety ji trápily zhoršující se bolesti hlavy, magnetická rezonance přinesla drsnou diagnózu: dva nádory na mozku. Dívka podstoupila sedmihodinovou operaci, která bohužel nevyšla. Od té doby statečně bojuje s návratem do běžného života, i přes intenzivní snahu je však stále ležící, špatně mluví, hýbe se velmi omezeně. Moničina rodina se nevzdává, jen žádá o pomoc.

Topolánek: Zeman je v pořádku, nalezl v sobě negativní vlastnosti. Fiala je klidná síla

Petr Fiala je klidná síla, dokáže zvládnout složitý mechanismus vyjednávání mezi pěti stranami, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS o budoucím premiérovi bývalý předseda vlády Mirek Topolánek. Celý proces jmenování podle něj prodloužily zdravotní problémy Miloše Zemana. Topolánek ale prohlásil, že v současnosti je prezident plně v pořádku, protože v sobě nalezl negativní vlastnosti.

reklama