Indonéská matka s novorozencem (ilustrační snímek) Zdroj: AP
Až půl milionu „nečekaných“ dětí se může narodit v Indonésii po první vlně pandemie koronaviru. S tímto odhadem přišli odborníci státního Úřadu pro plánování rodiny. A spustili kampaň na utlumení tzv. babyboomu. Městy projíždějí vozidla s tlampači, ze kterých úředníci volají: „Můžete mít sex, ale neotěhotněte!“
Národní ústav duševního zdraví zveřejnil studii Laboratoře evoluční sexuologie a psychopatie, podle které téměř polovina Čechů pocítila při jarním lockdownu zvýšenou sexuální touhu.
Odpírači roušek za trest kopou v Indonésii hroby pro oběti koronaviru
Úřady v Indonésii nařídily osmi lidem, kteří porušili příkaz nosit roušky, kopat hroby pro oběti COVID-19. K manuálním pracím byli nasazeni na hřbitově ve vesnici Ngabetan v oblasti Gresik ve Východní Jávě. Trest má odrazovat ostatní odpírače roušek od nerespektování celostátního nařízení o zakrývání nosu a úst, informuje The Jakarta Post.
Ve čtvrté nejlidnatější zemi světa Indonésii, v níž žije více 267 milionů obyvatel, zašli ještě dál a vyzkoumali, že se během příštích měsíců narodí až půl milionu dětí, které vzejdou z tamního jarního lockdownu. Podle úředníků jde většinou o neplánované rodičovství, neboť při první vlně pandemie nemoci COVID-19 došla v jihoasijské zemi velmi rychle antikoncepce, kondomy a tamní obyvatelstvo si nemohlo dovolit navštívit lékaře.
Venku řádí pandemie, kdežto uvnitř je útulno. A tak se také Indonésané, stejně jako Češi, vrhli na sex. Jenže… Zatímco v tuzemských lékárnách a obchodech bylo ochrany dostatek, v Asii nikoliv. A proto tam nyní čelí nečekaným problémům.
Při lockdownu došla antikoncepce
Příkladem může být devětatřicetiletá Juarsih, která je ve čtvrtém měsíci těhotenství. Přiznává, že dítě nebylo plánované, nechce ho však nazvat nechtěným. „Během jarního lockwdownu mi došly zásoby antikoncepčních pilulek, naše lékárna byla zavřená a k tomu manžel přišel o práci,“ popsala žena svou situaci pro německou televizi ARD. Kondomy prý nejsou v Indonésii obzvlášť oblíbené, a tak se to prostě stalo.
Morbidní indonéský rituál: Lidé vytahují z hrobů nebožtíky, oblékají je a mluví s nimi
Obyvatelé indonéského ostrova Celebes každý srpen provádějí rituál, během kterého vyzvedávají své blízké z hrobů, oblékají je, mluví s nimi, případně jim zapalují cigarety, pokud byl nebožtík kuřák. Lidé tam věří v úzké propojení mezi životem a smrtí. Každoroční „návštěvy“ zemřelých považují za další pohřeb a využívají ho také k výměně nebo čištění rakví, informoval web Daily Mail.
„Při zákazu vycházení a v období prvních opatření proti koronaviru jsme nebyly vítané ve státních nemocnicích. Neměly jsme navštěvovat gynekology. Mohla jsem jít k soukromé porodní asistentce, ale to je příliš drahé. Navíc manžel nemá práci a z něčeho musíme jako rodina vyžít,“ doplnila svůj příběh Juarsih.
Má dvě děti, jedenáctiletou dceru Siti a sedmnáctiletého Dava, oba chodí do školy. Rodina ekonomicky strádá, proto se žena přihlásila ke státnímu zdravotnímu pojištění, které je pro nejchudší zdarma. Jestli bude do programu společně se svými dětmi zařazená, však neví. „Doufám, že ano. Nic jiného mi nezbývá. Když přemýšlím nad budoucností, bolí mě z toho hlava. Ale snad budeme mít štěstí,“ poznamenala Juarsih.
Ochranné pomůcky dostávají už novorozenci
Ví, že pojištění bude potřebovat. Už kvůli tomu, co se nyní odehrává v indonéských nemocnicích. Pandemie koronaviru rozbourala všechno fungující, nastolila nové „pořádky”. Ochranu na obličej, ať v podobě roušek nebo štítů, dostávají v nemocnici v hlavním městě Jakartě už i děti krátce po porodu. Své o tom ví Devi Rahayuová, která v minulých dnech porodila své třetí dítě. Šťastně však nevypadá a ani se tak necítí. Také proto, že je ženou v domácnosti. Manžel je řidič. Ještě do „rozjezdu“ první vlny pandemie byl každý den na cestách. Nyní pracuje už jen dva dny v týdnu. „A to nestačí. Samozřejmě mám obavy. Vždyť moje dítě potřebuje každý den mléko a mnoho dalších věcí. Ale náš příjem je nyní výrazně nižší. Prostě to musíme nějak zvládnout,“ postěžovala si Devi Rahayuová.
Pandemie zvýšila počet nechtěných těhotenství
Podle informací lékařských odborů bylo 17 procent všech těhotenství před pandemií koronaviru v Indonésii nechtěných. Lidé neměli přístup k antikoncepci. A pandemie to ještě zhoršila. Odborníci očekávají tzv. babyboom, tedy že se v Indonésii narodí v následujících týdnech a měsících na půl milionu dětí, tzv. mimo očekávané přírůstky a tabulky. A při nástupu druhé vlny by prý mohlo být ještě hůř. Proto Úřad pro plánování rodiny zaktivoval na 24 tisíc poradkyň i poradců, kteří teď křižují zemi a radí: „Můžete mít sex, můžete se sezdávat, ale neotěhotněte!“ požadují státní úředníci a doporučují: „Muži, držte se zpátky.“
Během prvního lockdownu se prostě ženy a muži více vídali, protože muži neměli práci, tak zůstávali doma, a ženy zase nesměly opustit dům. No a nedokázali si odepřít sex. Tím došlo k mnoho nechtěným těhotenstvím
Jednou z pomocnic je i porodní asistentka Septriyanti, která vysvětlila, jak k babyboomu došlo: „Během prvního lockdownu se prostě ženy a muži více vídali, protože muži neměli práci, tak zůstávali doma, a ženy zase nesměly opustit dům. No a nedokázali si odepřít sex. Tím došlo k mnoho nechtěným těhotenstvím.“
Od domu k domu a se státní antikoncepcí
Nyní Septriyanti se svými kolegyněmi obchází domy a byty a vysvětluje: „Existuje více možností ochrany. Injekce, prášky, kondom. Používejte je.“ Za podpory státu navíc velkoryse rozdávají až dvojité dávky antikoncepčních pilulek.
Dvaadvacetiletá Revi Mahelaová porodila své první dítě před dvěma měsíci a nyní hodlá užívat prášky. „Nezapomeňte. Každý den ve stejnou hodinu si jeden vzít,“ burcovala porodní asistentka Septriyanti. O pár domů vedle bydlí Yuni, ve svých 24 letech má tříletého syna. Dříve užívala injekční hormonální antikoncepci. Ta jí prý dávala jistotu jen na dva až tři měsíce. Teď se prý rozhodla pro hormonální implantát, který vydrží až tři roky. Navíc ho zaplatí stát. „Pokud otěhotní ženy z nejchudších poměrů, jejich děti často mívají vývojové poruchy. Protože ani těhotné ženy, ani nově narozené děti nemají dost jídla a živin,“ popsala trýznivou situaci Septriyanti.
Ohrožení populace v podobě podvýživy
Hasto Wardoyo, vedoucí oddělení z Úřadu pro plánování rodiny, je velmi znepokojený. Prý se může narodit až půl milionu dětí, většinou však z rodin, které si je nemohou dovolit. Vidí nejen soukromé tragédie, ale také vážné důsledky pro celou zemi. Až do pandemie byla Indonésie považována za rozvíjející se zemi. Stoupající chudoba se však může stát rizikem. „Podvýživa ovlivňuje potenciál naší populace. Podvyživení lidé jsou menší a rozhodně mentálně nedostatečně rozvinutí,“ uzavřel Hasto Wardoyo.
