Před lékařskou univerzitou v Mandalaji, druhém největším městě Myanmaru, se sešlo okolo dvacítky protestujících. Zdroj: twitter.com
K prvnímu pouličnímu protestu od pondělního vojenského převratu v Myanmaru se ve čtvrtek sešla skupina demonstrantů v Mandalaji ve středním Myanmaru. S odvoláním na příspěvky na sociálních sítích o tom informovala agentura Reuters.
Podle videa umístěného na Facebooku se před lékařskou univerzitou ve druhém největším městě Myanmaru sešlo okolo dvacítky protestujících. Lidé mávali transparenty s nápisem „Lidé demonstrují proti vojenskému převratu“ a skandovali hesla požadující propuštění uvězněných politiků. Předchozí myanmarské junty se pouliční protesty nebály krvavě potlačit, připomíná Reuters.
Armáda v Myanmaru převzala moc. Prezident, premiérka Su Ťij a další byli zadrženi
Myanmarská armáda vyhlásila v zemi výjimečný stav poté, co zadržela šéfku vlády Do Aun Schan Su Ťij, prezidenta Win Myina a některé další politiky. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP, podle nichž se vedení Myanmaru ujal vrchní velitel armády Min Aun Hlain. Výjimečný stav byl vyhlášen na rok.
Myanmarská armáda v pondělí provedla vojenský převrat, při kterém zadržela šéfku vlády Do Aun Schan Su Ťij a prezidenta Win Myina a vyhlásila v zemi na rok výjimečný stav. Oba politici čelí obviněním, která lidskoprávní organizace označují za nepodložená. Armáda převrat zdůvodnila údajnými podvody při listopadových volbách a generál Min Aun Hlain, který se postavil do čela státu, slíbil zahájit vyšetřování nesrovnalostí. Dění v zemi odsoudila řada států i organizací.
Generální tajemník OSN António Guterres ve středu večer vyzval k vytvoření tlaku na myanmarskou armádu. „Uděláme, co je v našich silách, abychom mobilizovali veškeré klíčové aktéry a mezinárodní společenství, vytvořili dostatečný tlak na Myanmar, a zajistili tak, že tento převrat neuspěje,“ uvedl Guterres v rozhovoru s listem The Washington Post. „Po volbách, o kterých se domnívám, že se konaly normálně, je to absolutně nepřijatelné,“ doplnil šéf OSN.
O společném stanovisku jedná i Rada bezpečnosti OSN, která se z iniciativy Británie zabývala návrhem převrat odsoudit a armádu vyzvat k respektování lidských práv a k propuštění zadržených. Takové stanovisko však musí schválit všichni členové rady a hrozí, že s ním nebudou souhlasit Rusko a zejména Čína, které mají právo veta.
