Armáda v Myanmaru převzala moc. Prezident, premiérka Su Ťij a další byli zadrženi
Výběr redakce
Myanmarská armáda vyhlásila v zemi výjimečný stav poté, co zadržela šéfku vlády Do Aun Schan Su Ťij, prezidenta Win Myina a některé další politiky. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP, podle nichž se vedení Myanmaru ujal vrchní velitel armády Min Aun Hlain. Výjimečný stav byl vyhlášen na rok.
Armáda své kroky zdůvodnila podvody při loňských listopadových volbách, v nichž podle oficiálních výsledků vyhrála vládní strana nositelky Nobelovy ceny za mír Su Ťij. V pondělí se mělo konat ustavující zasedání nového parlamentu. Už minulý týden se objevily spekulace, že armáda chystá převzetí moci. Ještě v sobotu armádní představitelé odmítali, že by plánovali převrat.
Mluvčí vládní strany Národní liga pro demokracii (NLD), kterou vede někdejší disidentka Su Ťij, v noci na pondělí agentuře Reuters řekl, že Su Ťij, prezident Win Myin a další přední činitelé byli zadrženi v časných ranních hodinách místního času a že očekává i své zatčení. Vyzval obyvatele země, aby nejednali unáhleně a konali v souladu se zákonem. Poté už se ho agentuře Reuters nepodařilo kontaktovat.
Čtěte také
Server BBC posléze s odvoláním na svého zpravodaje v jihovýchodní Asii uvedl, že na ulicích myanmarské metropole Neipyijta i největšího města země Rangúnu jsou vojáci. Poté začaly přicházet zprávy, že v obou městech je přerušeno telefonní a internetové spojení.
V listopadových volbách získala většinu v myanmarském parlamentu stejně jako v roce 2015 strana NLD. Největším soupeřem jí opět byla Strana svazové soudržnosti a rozvoje, kterou založili bývalí vojáci a představitelé vojenské junty, jež vládla v zemi padesát let. Podle armády ale hlasování doprovázely rozsáhlé podvody a vojáci proto žádali revizi volebních výsledků. Volební komise pochybení odmítla.
Parlamentní volby se neuskutečnily v některých částech země, z nichž mnohé obývají etnické menšiny, protože k tomu podle vlády nebyla vhodná bezpečnostní situace. Za toto rozhodnutí si vláda vysloužila kritiku z domova i ze zahraničí. Znemožněno hlasovat měla i většina příslušníků muslimského etnika Rohingů, které převážně buddhistický Myanmar označuje za nelegální přistěhovalce z Bangladéše, upírá jim občanství a základní lidská práva.
Kvůli tažení armády v roce 2017 po útocích rohingských ozbrojenců na policejní stanoviště uprchlo z Myanmaru přes 700 000 příslušníků této menšiny. OSN označila razie proti Rohingům za etnickou čistku. Kvůli tomu, že masakrům Rohingů nezabránila, čelila kritice i Su Ťij, která je od roku 2016 de facto šéfkou vlády. V zemi, která má na 55 milionů obyvatel, ale má ale stále velkou moc armáda, která mimo jiné jmenuje čtvrtinu členů parlamentu a může blokovat změny ústavy.
Nyní pětasedmdesátiletá Su Ťij si získala mezinárodní respekt bojem za demokracii ve své zemi, kvůli němuž ji vojenská junta dlouhé roky držela v domácím vězení. Za tento boj získala řadu ocenění včetně Nobelovy ceny za mír (1991), na kterou ji navrhl bývalý československý a český prezident Václav Havel. Loni ale například vedení Evropského parlamentu Su Ťij formálně vyloučilo z komunity nositelů Sacharovovy ceny za svobodu myšlení, kterou získala v roce 1990. Důvodem bylo, že podle europarlamentu dostatečně nebránila násilnému útlaku Rohingů.
Česko převrat odsoudilo
Spojené státy, Austrálie či generální tajemník OSN António Guterres vyjádřili znepokojení nad zprávami o převratu v Myanmaru a vyzvali armádu k propuštění šéfky tamní vlády Do Aun Schan Su Ťij i dalších politiků. Informovaly o tom agentura AP a Reuters.
Vojenský převrat odsoudilo i české ministerstvo zahraničí. „Vyjadřujeme naši podporu legitimnímu vedení země a vyzýváme k jejich okamžitému propuštění, stejně jako k respektu výsledků parlamentních voleb z listopadu 2020,“ uvedl resort.
🇨🇿🇲🇲 Česko odsuzuje vojenský převrat v Myanmaru. Vyjadřujeme naši podporu legitimnímu vedení země a vyzýváme k jejich okamžitému propuštění, stejně jako k respektu výsledků parlamentních voleb z listopadu 2020.
— Ministerstvo zahraničních věcí (@mzvcr) February 1, 2021
Zadržení nositelky Nobelovy ceny za mír Su Ťij a dalších politiků odsoudil i generální tajemník OSN António Guterres. Jeho mluvčí Stéphane Dujarric uvedl, že takový vývoj je vážnou ranou demokratickým reformám v zemi, a vyzval velení myanmarské armády, aby respektovalo vůli lidu, lidská práva a základní svobody.
„Vyzýváme myanmarské vojenské velení, aby propustilo všechny vládní činitele a lídry občanské společnosti a respektovalo vůli barmského lidu tak, jak byla vyjádřena v demokratických volbách 8. listopadu,“ citovala Reuters šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena.
„Spojené státy jsou znepokojeny zprávami, že barmská armáda podkopává přechod země k demokracii a že zatkla šéfku vlády Aun Schan Su Ťij a další civilní představitele Myanmaru,“ uvedla v prohlášení mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. Dodala, že prezident Joe Biden je o situaci informován.
Také australská ministryně zahraničí Marise Payneová vyzvala k propuštění šéfky myanmarské vlády Su Ťij a dalších politiků a podpořila výsledky listopadových parlamentních voleb.
Čtěte také
Spolehlivý, rychlý a nezávislý zpravodajský servis.
