reklama

Armáda v Myanmaru převzala moc. Prezident, premiérka Su Ťij a další byli zadrženi

Myanmarská armáda vyhlásila v zemi výjimečný stav poté, co zadržela šéfku vlády Do Aun Schan Su Ťij, prezidenta Win Myina a některé další politiky. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP, podle nichž se vedení Myanmaru ujal vrchní velitel armády Min Aun Hlain. Výjimečný stav byl vyhlášen na rok.

reklama

Armáda své kroky zdůvodnila podvody při loňských listopadových volbách, v nichž podle oficiálních výsledků vyhrála vládní strana nositelky Nobelovy ceny za mír Su Ťij. V pondělí se mělo konat ustavující zasedání nového parlamentu. Už minulý týden se objevily spekulace, že armáda chystá převzetí moci. Ještě v sobotu armádní představitelé odmítali, že by plánovali převrat.

Mluvčí vládní strany Národní liga pro demokracii (NLD), kterou vede někdejší disidentka Su Ťij, v noci na pondělí agentuře Reuters řekl, že Su Ťij, prezident Win Myin a další přední činitelé byli zadrženi v časných ranních hodinách místního času a že očekává i své zatčení. Vyzval obyvatele země, aby nejednali unáhleně a konali v souladu se zákonem. Poté už se ho agentuře Reuters nepodařilo kontaktovat.

K tématu

Server BBC posléze s odvoláním na svého zpravodaje v jihovýchodní Asii uvedl, že na ulicích myanmarské metropole Neipyijta i největšího města země Rangúnu jsou vojáci. Poté začaly přicházet zprávy, že v obou městech je přerušeno telefonní a internetové spojení.

V listopadových volbách získala většinu v myanmarském parlamentu stejně jako v roce 2015 strana NLD. Největším soupeřem jí opět byla Strana svazové soudržnosti a rozvoje, kterou založili bývalí vojáci a představitelé vojenské junty, jež vládla v zemi padesát let. Podle armády ale hlasování doprovázely rozsáhlé podvody a vojáci proto žádali revizi volebních výsledků. Volební komise pochybení odmítla.

Parlamentní volby se neuskutečnily v některých částech země, z nichž mnohé obývají etnické menšiny, protože k tomu podle vlády nebyla vhodná bezpečnostní situace. Za toto rozhodnutí si vláda vysloužila kritiku z domova i ze zahraničí. Znemožněno hlasovat měla i většina příslušníků muslimského etnika Rohingů, které převážně buddhistický Myanmar označuje za nelegální přistěhovalce z Bangladéše, upírá jim občanství a základní lidská práva.

Kvůli tažení armády v roce 2017 po útocích rohingských ozbrojenců na policejní stanoviště uprchlo z Myanmaru přes 700 000 příslušníků této menšiny. OSN označila razie proti Rohingům za etnickou čistku. Kvůli tomu, že masakrům Rohingů nezabránila, čelila kritice i Su Ťij, která je od roku 2016 de facto šéfkou vlády. V zemi, která má na 55 milionů obyvatel, ale má ale stále velkou moc armáda, která mimo jiné jmenuje čtvrtinu členů parlamentu a může blokovat změny ústavy.

Nyní pětasedmdesátiletá Su Ťij si získala mezinárodní respekt bojem za demokracii ve své zemi, kvůli němuž ji vojenská junta dlouhé roky držela v domácím vězení. Za tento boj získala řadu ocenění včetně Nobelovy ceny za mír (1991), na kterou ji navrhl bývalý československý a český prezident Václav Havel. Loni ale například vedení Evropského parlamentu Su Ťij formálně vyloučilo z komunity nositelů Sacharovovy ceny za svobodu myšlení, kterou získala v roce 1990. Důvodem bylo, že podle europarlamentu dostatečně nebránila násilnému útlaku Rohingů.

Česko převrat odsoudilo

Spojené státy, Austrálie či generální tajemník OSN António Guterres vyjádřili znepokojení nad zprávami o převratu v Myanmaru a vyzvali armádu k propuštění šéfky tamní vlády Do Aun Schan Su Ťij i dalších politiků. Informovaly o tom agentura AP a Reuters.

Vojenský převrat odsoudilo i české ministerstvo zahraničí. „Vyjadřujeme naši podporu legitimnímu vedení země a vyzýváme k jejich okamžitému propuštění, stejně jako k respektu výsledků parlamentních voleb z listopadu 2020,“ uvedl resort.

Zadržení nositelky Nobelovy ceny za mír Su Ťij a dalších politiků odsoudil i generální tajemník OSN António Guterres. Jeho mluvčí Stéphane Dujarric uvedl, že takový vývoj je vážnou ranou demokratickým reformám v zemi, a vyzval velení myanmarské armády, aby respektovalo vůli lidu, lidská práva a základní svobody.

„Vyzýváme myanmarské vojenské velení, aby propustilo všechny vládní činitele a lídry občanské společnosti a respektovalo vůli barmského lidu tak, jak byla vyjádřena v demokratických volbách 8. listopadu,“ citovala Reuters šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena.

„Spojené státy jsou znepokojeny zprávami, že barmská armáda podkopává přechod země k demokracii a že zatkla šéfku vlády Aun Schan Su Ťij a další civilní představitele Myanmaru,“ uvedla v prohlášení mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. Dodala, že prezident Joe Biden je o situaci informován.

Také australská ministryně zahraničí Marise Payneová vyzvala k propuštění šéfky myanmarské vlády Su Ťij a dalších politiků a podpořila výsledky listopadových parlamentních voleb.

K tématu

Tagy: armáda OSN Austrálie převrat Barma vězení Myanmar USA Su Ťij

Další hlavní zprávy

Jak hodnotí rok s koronavirem Miloš Zeman a Andrej Babiš? Sledujte nedělní Partii
Střet komentátorů Zlámalové a Koláře: Hádali se o opatřeních, školách i výměně vlády
Hon na Lišky dopadl výtečně, začíná lov hráčů Slavie. Trpišovský chce vysoké částky
reklama
reklama
Zapomeňte na uzavření krajů, ve hře je mnohem tvrdší opatření

Vláda

Domácí zpravodajství

Nejde si vakcínu jen tak naložit do auta a jezdit s ní po Praze, zlobí se Blatný
Jihoafrická mutace řádila ve školce v Brně. Potvrdila se zatím ve třech případech
Další články
reklama
reklama