Pocta obětem násilí
Napříč republikou se před policejními stanicemi rozblikaly majáky policejních aut. Na 22. únor totiž připadá Evropský den obětí trestných činů. Právě těm mimo jiné pomáhá i Probační a mediační služba, aby se ve složité situaci po útoku dokázali zorientovat.
Rozsvícená policejní světla v sobě značí symboliku. V momentě, kdy je lidé vidí, tak už vědí, že se blíží pomoc. Jednou z obětí je i pan Jan. Loni v listopadu šel pomoci příteli, kterého obtěžovala skupina podezřelých lidí.
„Svalili mě na zem, bili mě pěstmi. Prostřední pak přiběhl s lopatou a začal mě s ní řezat. Zlomili mi nos, kost za okem, takže jsem prakticky neviděl,“ popsal.
Na kriminální policii se pan Jan dozvěděl, že může bezplatně využít služeb Probační a mediační služby, která ročně pracuje se zhruba čtyřmi tisíci lidmi. „Pomůžou vám se vším – s právníkem, s tím, jak to probíhá u soudů. Jak je člověk ve strachu a bojí se, tak je to utěšující,“ dovysvětlil.
„Ani nemusí být skutek nahlášen na policii. My nebudeme zkoumat, jak se ten člověk jmenuje, ale cílem je, aby se člověku, který je v téhle situaci a cítí se být obětí trestného činu, dostalo základní právní informace. Na co má právo, jak může být ochráněn,“ vysvětlila ředitelka Probační a mediační služby Andrea Matoušková.
Podle advokátky Lucie Hrdé některým policistům chybí při práci s oběťmi násilných trestných činů empatie. Šanci na zlepšení vidí v lepším proškolování. „Oběť k vám musí mít důvěru, aby to nevypadalo tak, že jí nevěříte, nebo že ji nějakým způsobem zpochybňujete. Vy jí samozřejmě věřit nemusíte, ale musíte tak vypadat,“ sdělila Hrdá.
Policisté by také podle Hrdé měli více přemýšlet nad tím, jak se oběti po útoku cítí a upozornit je, jaká všechna práva má. „Pokud znásilněná odevzdává roztrhané spodní prádlo, tak jí můžete dát rovnou dopředu papír, že ho nebude chtít vracet a ne, že za půl roku, kdy se bude nejvíc rozjíždět posttraumatizace, jí budu usnesením vyzývat, ať si ho přijde převzít,“ vysvětlila dále.
