Na letouny na čáslavském letišti dohlíží 16 dravých ptáků. Zdroj: Armáda ČR
Na bezpečí stíhacích letounů české armády na čáslavském letišti dohlíží 16 dravců. V popisu práce mají uchránit letiště od jiných ptáků nebo třeba zajíců, se kterými by se mohli stíhači srazit. Sokolníci se svými svěřenci čáslavskou základnu hlídají od roku 1984, uvedla na webu ministerstva obrany mluvčí 21. základny taktického letectva Čáslav Hana Havrdová.
„Střet ptáka s letadlem může znamenat velké nebezpečí nejen pro samotné letadlo, ale také osádku,“ poznamenal velitel základny Jaroslav Míka. Nebezpečí srážek podle něj prudce stouplo s rozvojem proudových letadel. Uvedl, že při rychlosti 900 kilometrů v hodině představuje náraz dvoukilového ptáka energii asi 25 tun. „Celosvětově se škody po srážkách s ptáky odhadují řádově na stovky milionů dolarů ročně,“ poznamenal.
Vlci na Broumovsku decimují stádo vzácných muflonů, chov se už nepodaří obnovit
Unikátní stádo muflonů z Broumovska zanikne kvůli útokům vlků. Celosvětově ceněná trofejní zvířata chovatelé už nedokáží rozmnožit tak, aby jejich populace opakované ztráty způsobené šelmami ustála.
V Čáslavi mají sokolníci k dispozici káňata Harrisova, orly, jestřáby, sokoly a rarohy. „Káňata Harissova a orli se používají na srstnatou zvěř, sokoli a rarozi na létající kořist, což jsou například holubi a špačci. Univerzální jestřáb loví oboje,“ uvedl Jiří Rybář, velitel stanice biologické ochrany.
Nebezpečí představují špačci, kvíčaly, havrani nebo čejky
Největší nebezpečí pro letadla představují ptáci, kteří žijí v hejnech, tedy například špačci, kvíčaly, havrani nebo čejky. „Dravci pomáhají vymezovat letecké teritorium. Ostatní ptáci se naučí sem nelétat, což znamená větší bezpečnost pro letadla a jejich osádky,“ poznamenal Rybář.
Pro sokolníky jsou podle něj nejnáročnějším obdobím jarní a podzimní tahy ptáků, problematické je i vyvádění a osamostatňování mláďat. „Proto úzce spolupracujeme s okolními mysliveckými spolky, které nám pomáhají ve své honitbě vytlačit zvěř od perimetru letiště a při plašení nám povolují vstup na jejich pozemky,“ dodal.
Havrdová poznamenala, že sokolníci musí mít velmi dobré znalosti o ptácích z asi desetikilometrového okruhu kolem letiště. Musí znát seřadiště, hnízdiště a nocoviště třeba čápů, vodních ptáků nebo dravců. Pilotům každý den před letem sdělují, jaká je ornitologická situace. Kolem přistávací a vzletové dráhy musí zajistit, aby se volně žijící ptáci drželi co nejdále od dráhy. Když nemohou nasadit dravce, mohou zvěř odhánět i šrapnely nebo výstřely z brokovnice.
