Skupina amerických zákonodárců ve středu představila zákon na počest vojačky Vanessy Guillenové, která byla letos v dubnu zavražděna. Zákon by měl změnit způsob, jakým se v armádě řeší sexuální obtěžování a napadení ze strany vojáků.
Dvacetiletá Vanessa Guillenová zmizela ze základny Fort Hood v Texasu v dubnu tohoto roku. Podle rodinné právničky Natalie Khawamové byly její ostatky nalezeny 30. června v mělkém hrobě. Rodina se dále od armádních vyšetřovatelů dozvěděla, že Vanessa byla ubita a její tělo bylo vrahem přesunuto mimo vojenské zařízení.
Zaměstnankyně americké armády údajně v Německu roznášela koronavirus
Zaměstnankyně americké armády je podezřelá z toho, že v německém městě Garmisch-Partenkirchen nakazila tamní obyvatele koronavirem. Už ji kvůli tomu vyšetřuje státní zastupitelství v Mnichově.
Hlavním podezřelým z jejího zmizení byl voják Aaron Robinson, který po konfrontaci s texaskou policií spáchal v červenci sebevraždu. Právnička rodiny sdělila, že Guillenová plánovala na Robinsona podat stížnost kvůli obtěžování. Den předtím ji ovšem zavraždil.
Zákon „Já jsem Vanessa Guillenová“ by ze sexuálního obtěžování učinil trestný čin v rámci Jednotného kodexu vojenského soudnictví. Rozhodnutí o stíhání případů sexuálního napadení a obtěžování by napříště bylo přesunuto mimo vojenskou linii velení.
Ve vojenském soudním systému velící důstojníci přezkoumávají výsledky vyšetřování trestného činu a rozhodují, zda svolat vojenský soud za účelem stíhání.
Podle demokratky Jackie Speierové podporuje návrh zákona ve Sněmovně reprezentantů již 73 zákonodárců, demokratů i republikánů. Hlasování proběhne v říjnu či listopadu.
Republikánský kongresman Markwayne Mullin podotkl, že prezident Donald Trump, ačkoli text zákona neviděl, by legislativu podpořil a „je odhodlán pomoct Vanessině rodině“. Trump se v červenci s její rodinou osobně setkal v Bílém domě.