Třetí pondělí v lednu je známé také jako Blue Monday, údajně nejdepresivnější den v roce. Letos připadá na 20. ledna. Přestože se jedná o smyšlený a vědecky nijak nepodložený marketingový koncept, poukazuje na to, co mnoho lidí první měsíc v roce zažívá: únavu, smutek a pokles energie, což vede k depresivním náladám. „Skutečná“ deprese ale není jen otázkou jednoho dne.
Pojem Blue Monday, tedy údajně nejvíce depresivní den v roce, vznikl v roce 2005 v tiskové zprávě společnosti Sky Travel propagující zimní dovolené. Jeho autorem je psycholog Cliff Arnall z Cardiff University, který se opíral o různé statistiky a subjektivní faktory. Data sice byla špatně interpretována, díky pozornosti médií však dala vzniknout novému fenoménu.
ČTĚTE TAKÉ: Střeva mluví s mozkem, ukázala studie. Ovlivňují stres i duševní zdraví, nabízí se nová léčba
„Arnall tehdy vycházel zejména z německé studie vzorců pro sebevraždy na německé železnici z roku 2004, jejíž autoři tehdy během šesti let analyzovali 4003 sebevražd či pokusů o sebevraždu,“ popsal genezi Blue Monday psychoterapeut Martin Zikmund.
„Zjistili, že muži páchají sebevraždu nejčastěji v pondělí (ženy v úterý) a hlavně v lednu (ženy v dubnu). Nicméně sami autoři říkali, že po roce 2000 se rozdíl mezi dny v týdnu začal měnit. Arnall pak z dalších zdrojů odvodil, že nejvíce sebevražd se má udát třetí pondělí v lednu, což bohužel nereflektuje zjištěná data – rozhodně ne pro všechna pohlaví a věkové skupiny,“ doplnil.
Obdobného výsledku sice dosáhly další výzkumy, například velká jihokorejská studie z let 1997 až 2015, zároveň však ukazují, že počet sebevražd v pondělí sice může být vyšší, ale rozdíly mezi dny nejsou tak výrazné.
Stres, deprese a nový rok
Obecně je však začátek nového roku náročným obdobím. Po vánočních svátcích, které bývají stresující samy o sobě, se lidé často potýkají s finančními starostmi, bilancováním uplynulého roku či snahou naplnit novoroční předsevzetí.
„Leden, především jeho začátek, bývá pro lidi často těžký. Mnoho z nich se totiž do konce roku snažilo učinit všechna zásadní rozhodnutí týkající se vztahů i financí. Tohle všechno je velmi stresující,“ vysvětlil psychoterapeut.
„Plno lidí si také dává nějaké novoroční předsevzetí, což sice pro někoho může být příležitostí k vděčnosti a spokojenosti, ale pro jiného jen další stres a pocit selhání. Situaci neprospívá ani temné počasí skoupé na sluneční svit,“ dodal Zikmund.
Jak připomíná zakladatelka neziskové organizace Loono Kateřina Šédová, deprese – bez ohledu na den – je závažné onemocnění, které výrazně ovlivňuje denní činnosti člověka.
„Projevuje se nejen pokleslou náladou, ale také ztrátou radosti ze života, sníženou energií a motivací, pocitem prázdnoty a beznaděje nebo poruchou koncentrace a paměti,“ zdůraznila. Mnozí lidé s depresí mají problém ráno vůbec vstát z postele a i běžné ranní činnosti jako sprcha nebo snídaně pro ně mohou být obtížné.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Těžký osud nemocného Tomáška. Matka ho bila v břiše, péči zanedbávala. Stará se o něj babička
Někteří lidé se mohou cítit vyčerpaní hned po probuzení, a to i pokud spali dostatečně dlouho. Velmi obtížné je i to, aby se soustředili na pracovní či jiné úkoly, stejně tak je pro ně náročný společenský kontakt. Mimo jiné mohou zažívat pocity izolace či nepochopení, a to i mezi blízkými lidmi. Vyskytují se u nich výčitky a pocity viny, ztrácí sebedůvěru.
U těžkých forem deprese se mohou objevit i bludy a halucinace. A přidat se mohou také fyzické obtíže, jako je bolest hlavy, problémy s trávením, nespavost, snížení libida i chuti k jídlu. Mnozí lidé s depresí ztrácejí zájem o věci, které jim dříve dělaly radost, například koníčky, setkávání s přáteli nebo sport.
I když se stále účastní běžných aktivit, nemají z nich žádnou radost a jejich výkon může být ovlivněn nízkou motivací. „Depresi je potřeba odlišit od smutku. Při depresi trvá chorobná nálada alespoň 14 dní a 70 procent pacientů při ní má i myšlenky na sebevraždu,“ doplnila Šédová.
Roli hrají genetika i prostředí
Deprese je velmi častým onemocněním, kterým podle Světové zdravotnické organizace (WHO) na celém světě trpí více než 250 milionů lidí. Častější je u žen, u mužů ale mívá obvykle závažnější průběh. Postihnout může člověka v jakémkoliv věku, a to včetně dětí. U nich má deprese obvykle tělesné projevy, jako je například bolest bříška.
ČTĚTE TAKÉ: Epidemie chřipky v Česku na vzestupu. Nejde o banální nemoc, varují lékaři. Jak se bránit?
Riziko vzniku deprese ovlivňuje také genetika. Pokud mají lidé někoho s depresí v rodině, mají třikrát vyšší riziko, že propukne i u nich. Mezi rizikové faktory patří také závažné životní situace, jako je například ztráta blízkého člověka či zaměstnání, rozvod nebo fyzické či sexuální obtěžování.
Roli hrají také sociální vlivy, rozvoji deprese může napomoci třeba nedostatečná opora v rodině či mezi přáteli, stejně tak může působit i diskriminace jakéhokoliv druhu.
Patrná je i souvislost se socio-ekonomickými faktory, kdy depresí častěji trpí lidé s nižšími příjmy, nižším vzděláním či dlouhodobě nezaměstnaní. Velký vliv může mít i dlouhodobý stres, užívání návykových látek, nedostatek světla zejména v zimních měsících nebo poruchy spánku.
Deprese se může objevit také po úrazech či při chronických nemocích, nejčastěji při onemocněních štítné žlázy či mozku, astmatu, cukrovce nebo obezitě.
Jak depresi předcházet?
Základem je podle organizace Loono dostatek spánku, který by měl trvat alespoň sedm až devět hodin. Pravidelný pohyb přispívá nejen ke zdravým svalům a kostem, ale má pozitivní vliv také na duševní pohodu, jelikož zvyšuje sebevědomí a snižuje stres i úzkost. A klíčová je také zdravá a vyvážená strava.
Vzhledem k množství povinností, které jsou v dnešní době na člověka kladeny, je velmi důležité také efektivní hospodaření s časem. Do běžného dne je dobré vedle práce či studia zařadit také dostatek odpočinku, ať už pasivního (sledování filmů, poslouchání hudby) nebo aktivního (procházka, jóga).
Během relaxace do mozku přichází snížené množství impulzů, čímž se z organismu odstraňuje svalové a duševní napětí, což vede k jeho regeneraci a zotavení. Zapomínat bychom neměli ani na různá relaxační cvičení, která pomáhají k zvládání stresu a podporují duševní vyrovnanost.
Pokud na sobě nebo na blízkém člověku zpozorujete příznaky deprese, navštivte praktického lékaře, který doporučí další kroky, včetně psychiatrického vyšetření. Navštívit můžete také přímo psychiatra. Pokud psychiatr diagnostikuje depresi, navrhne léčbu, která se může lišit podle konkrétního případu.
- Některé zdravotní pojišťovny poskytují svým pojištěncům příspěvky na psychoterapii. U OZP mohou lidé získat příspěvek ve výši až 10 tisíc korun; VZP nabízí pojištěncům příspěvek až 5 tisíc korun a například Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR nabízí 4 tisíce korun.
Klíčová je změna životního stylu – pravidelný pohyb, zdravá a vyvážená strava, omezení alkoholu a dalších škodlivých návyků – ale také pravidelné užívání léků, které pomáhají zmírnit příznaky deprese až u 80 procent pacientů. Léčbu je vhodné doplnit také dlouhodobější psychoterapií.
ČTĚTE TAKÉ: Psychické obtíže v Česku? Experti hlásí enormní nárůst počtu pacientů, nejvíce je trápí úzkost
„Jestliže máte podezření, že byste mohli trpět depresí nebo jiným duševním onemocněním, nestyďte se, vyhledejte pomoc odborníka a povězte o svých problémech blízkým. Nezůstávejte na to sami,“ apeluje Šédová z neziskové organizace Loono.
Jak si zlepšit náladu?
Ačkoliv zmiňovaný Blue Monday nemá žádný vědecký základ, pro někoho skutečně může být tento den náročný. Odborníci proto radí, jak nejen „v nejdepresivnější den v roce“ zvládnout negativní pocity:
- Fyzická aktivita – pohyb pomáhá uvolňovat endorfiny, které zlepšují náladu.
- Kontakt s blízkými – sdílení problémů s přáteli nebo rodinou může zmírnit pocit osamělosti.
- Realistická očekávání – místo předsevzetí (bývají demotivující) si stanovte dosažitelné cíle.
„Nejšťastnější den“ roku? Zatím nikoliv
Zajímavostí je, že vedle uměle vytvořeného konceptu Blue Monday zatím neexistuje žádný obecně uznávaný pojem nebo den, který by byl označen za „nejméně depresivní“ nebo „nejšťastnější den“ v roce. Pokud bychom chtěli sami takový den hledat, museli bychom zohlednit faktory pozitivně ovlivňující naši psychiku – dlouhé dny, slunečné počasí, dny volna a svátky.
Některé průzkumy ukazují, že lidé jsou nejšťastnější v červnu nebo červenci, což souvisí s letním počasím, dovolenými a větší socializací, což lidé coby společenské bytosti potřebují.
Nejlepší nálada bývá zaznamenána v pátek nebo v sobotu, kdy se lidé těší na volný čas. Proto je pravděpodobné, že za nejméně depresivní by mohl být považován některý letní víkendový den. Abyste se však cítili dobře, nemusíte čekat na léto.
„Pokud si chcete sami vytvořit svůj ‚nejšťastnější den‘, může vám pomoci vědomé plánování vašich oblíbených aktivit a trávení času s lidmi, na nichž vám záleží,“ doplnila doktorka Jitka Vojtová, zdravotní ředitelka OZP.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Jídla, která škodí vašemu mozku. Expertka radí, jak oblíbené pochoutky dostat pod kontrolu