Hrůzná čísla z války: O končetinu přišlo 50 tisíc ukrajinských vojáků, hlavně kvůli minám

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu přišlo o jednu či více končetin na 20 až 50 tisíc ukrajinských vojáků. S odvoláním na odhady charitativních organizací, výrobců protéz a lékařů to napsal list The Wall Street Journal (WSJ). Rozsah amputací mezi Ukrajinci se podle listu dá porovnat s počty těchto zákroků během první světové války.

Odhadovaný počet amputací na Ukrajině se blíží číslům z takzvané Velké války. Během konfliktu v letech 1914 až 1918 přišlo o končetinu na 67 tisíc Němců a 41 tisíc Britů. Amputace byla tehdy jediným způsobem, jak zraněného zachránit před jistou smrtí. Například mezi americkými veterány z novodobých válek v Afghánistánu a Iráku je jich po amputaci méně než 2 000.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ukrajinci na severu kladou miny a ničí vlastní dálnice. Bojí se vpádu vagnerovců z Běloruska

Uváděná čísla o ukrajinských obráncích, mohou být podhodnocená, píše Wall Street Journal. Ve válkou zmítané zemi často trvá až několik měsíců, než jsou pacienti po prodělání zákroku uvedeni do databáze. Některým lékaři amputují nohu nebo ruku až několik měsíců či týdnů po zranění. Kromě toho konflikt může v současné době vstoupit do brutálnější fáze v souvislosti s tím, jak ukrajinská armáda zesiluje tlak na ruské jednotky na jihu a východě země v rámci své protiofenzivy.

Oběti amputace sdružuje organizace

Devatenáctiletá příslušnice ukrajinské armády Ruslana Danilkinová se letos v únoru ocitla pod palbou ruských sil na jihovýchodním úseku fronty nedaleko města Záporoží. Nohu jí nad kolenem utrhl šrapnel. Zatímco si tiskla zbývající část stehna, viděla, jak zdravotníci nakládají do sanitky i spodní část nohy. „Držela jsem v ruce kost, v tu chvíli jsem si uvědomila, že to je konec, že život už nikdy nebude stejný,“ uvedla.

Denys Kryvenko, 24letý bývalý ocelář z města Kropyvnyckyj ve střední Ukrajině, bojoval ve válce od loňského roku. Letos v lednu v „mlýnku na maso“, jak se přezdívá bitvě o východoukrajinský Bachmut, přišel o obě nohy a levou ruku. Zatímco před zraněním měřil 185 centimetrů, na umělých nohách je téměř o 20 centimetrů menší. Spolu s Danilkinovou spolupracuje s organizací Superhumans, jejímž prostřednictvím se z nich staly symboly ukrajinské odolnosti i utrpení.

Ředitelka organizace Olga Rudnevová upozorňuje na problémy spojené s dlouhými čekacími lhůtami na protézy. Aby se u pacientů předešlo atrofii a dalším komplikacím, měli by novou končetinu obdržet nejpozději 90 dní po amputaci, mnozí však čekají i přes rok. Ještě náročnější je situace u dětí, kterým se musí v průběhu růstu vyměnit protéza hned několikrát.

Dříve ostřelování, nyní miny

Na začátku ruské invaze byla nejčastější příčinou amputací zranění z dělostřeleckého a raketového ostřelování. V poslední době je mají na svědomí hlavně miny, kterými ruští vojáci v přípravě na ukrajinskou protiofenzivu poseli oblasti podél frontové linie.

Ukrajinská armáda neposkytuje informace o ztrátách včetně zranění svých jednotek v konfliktu, který  trvá více než 17 měsíců. V zemi před loňským vpádem ruské armády lékaři prováděli několik tisíc amputací ročně, nyní je ale zdravotnický systém přetížený. Na novou končetinu pacienti čekají i více než rok. Západní vojenští chirurgové se s podobnými zraněními v takovém rozsahu nesetkali od druhé světové války, uvedl Aaron Epstein, vedoucí skupiny GSMSG, sdružující bývalé vojenské lékaře.

Jak nyní vypadá kompletně zdevastovaný Bachmut? Podívejte se ve videu:

Tagy:
Ukrajina lékař amputace Rusko končetiny protéza válka na Ukrajině První světová válka ruská invaze na Ukrajinu