Tisková konference tehdejší vlády Andreje Babiše (ANO) Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Nejvyšší soud (NS) novým rozhodnutím otevřel cestu k náhradě škody způsobené krizovými opatřeními v době pandemie koronaviru. Vyhověl dovolání firmy, která musela omezit a pak zcela přerušit maloobchodní prodej potravin. Za období od října 2020 do února 2021 žádala náhradu škody 1,1 milionu korun, což označila za ušlý zisk. O nároku musí znovu rozhodnout Městský soud v Praze. Rozsudek NS je dočasně zpřístupněný na úřední desce.
Rozsudek NS je dočasně zpřístupněný na úřední desce. Poškozený podnikatel má v Praze samoobsluhu. Kvůli vládním restrikcím ale musel majitel držet podnik v omezeném režimu. Původní žalobu zamítl Obvodní soud pro Prahu 7. Rozhodnutí potvrdil odvolací městský soud, podle kterého stát odpovídá za škodu pouze za dvou podmínek: Musí jít o individuálně určené krizové opatření proti konkrétně vymezené osobě nebo okruhu osob. Nebo musí být škoda způsobena provedením krizových opatření.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Chceme hrát v EU první ligu. Farský naznačil, proč dala Nerudová přednost STAN před TOP 09
„Omezení odpovědnosti státu podle krizového zákona na situace, kdy krizové opatření směřuje proti konkrétně určeným osobám, jak je provedl odvolací soud, proto nemá oporu v zákoně a nelze je dovodit ani teleologickým výkladem (tedy vysvětlení odkazující na účel či funkci vysvětlovaného jevu, pozn. red.). Proto je právní posouzení věci odvolacím soudem z tohoto důvodu nesprávné,“ uvedl v rozsudku Nejvyššího soudu Pavel Simon, který je zároveň kandidátem prezidenta na pozici ústavního soudce.
Krizový zákon podle Nejvyššího soudu počítal s tím, že opatření budou reagovat na mimořádné události velkého rozsahu. Zohledňoval totiž zkušenosti s povodněmi na třetině území státu. „Argumentace nepředvídatelností mimořádné situace spočívající v epidemii silně nakažlivého onemocnění, které postihne celé území státu, není proto namístě,“ stojí v rozsudku.
NS nesouhlasil ani s druhou podmínkou vymezenou městským soudem. „Logikou odvolacího soudu by totiž měl mít právo na náhradu škody ten, kdo postupoval protiprávně, odmítl se krizovým opatřením řídit a muselo proti němu být provedeno například zákrokem policie, zatímco jiný, který postupoval v souladu se zákonem a krizovému opatření se podrobil, by nárok na náhradu škody mít neměl. S takovým výkladem se NS přirozeně nemohl ztotožnit,“ popsal Simon.
Účinky krizových opatření nastaly podle Nejvyššího soudu okamžikem, který je v každém jednotlivém krizovém opatření uveden jako počátek jeho účinnosti. „Jde například o termín, kdy mají obchody zůstat zavřené. Od daného okamžiku získala opatření potenciál způsobit firmě škodu. A právě tento okamžik je zároveň nutné považovat za okamžik provedení krizových opatření,“ uvádí Simon v rozsudku.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Covidová situace stabilizovaná není, tvrdí Prymula. Nastínil, za jaké situace by se vrátily roušky
