Hrozí snazší vyhazovy úředníků? Poslanecká náhrada služebního zákona může odporovat právu EU
Návrh skupiny koaličních poslanců na náhradu služebního zákona může odporovat unijnímu právu. Myslí si to organizace Transparency International (TI) i odboráři, kteří kvůli návrhu zákona o státních zaměstnancích podají podnět k Evropské komisi. Legislativa z pera čtyř koaličních poslanců si klade za cíl zefektivnit státní správu, zvýšit její pružnost a snížit byrokracii. Poslance však před prosazením zákona varuje i Parlamentní institut. I podle něj by návrh mohl být v rozporu s principy EU. K projednání návrhu se ve čtvrtek mimořádně sejde Poslanecká sněmovna.
Návrh představuje zásadní změnu fungování státní správy a měl by nahradit služební zákon. Snaží se vypořádat zejména s malou flexibilitou při nabírání a propouštění lidí ve státní správě, na kterou upozorňovaly nejméně dvě analýzy. Státní zaměstnanci by tedy měli nově místo služebního poměru uzavírat pracovní smlouvu.
ČTĚTE TAKÉ: Zeman se vložil do debaty o „vydírání" Pavla. Zastal se Macinky, argumentoval zákonem.
Této změny se však odbory obávají. Služební zákon měl totiž za cíl odpolitizovat státní správu. „Máme strach, že její apolitičnost bude tímto návrhem narušena, protože zákoník práce umožňuje daleko lépe vypořádat se s lidmi, které dosadila předchozí vláda,“ uvedl předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací (OSSOO) Pavel Bednář.
„Říkáme: Ano, pojďme o tom diskutovat. Já si ale nejsem jistý, jestli je ta cesta jít do pracovního poměru tím správným rozhodnutím,“ sdělil pro CNN Prima NEWS.
Čtěte také
Před ohrožením nezávislosti státní správy varuje také TI. Naznačuje to prý způsob, jakým se koalice rozhodla návrh předložit. Do Poslanecké sněmovny jej totiž poslala jen čtveřice poslanců. Nejedná se tedy o návrh vlády, a neprošel proto odbornými aparáty ministerstev, které by se k němu mohly vyjádřit a pomoci „vychytat mouchy“.
Možný rozpor s principy EU
Podle OSSOO jsou změny navržené v zákoně tak závažné, že by mohly odporovat právu Evropské unie. Spolu s Českomoravskou konfederací odborových svazů se proto chystá podat podnět k Evropské komisi.
Ten je podle Bednáře již připravený a čeká se jen na podpis. Byla to před lety právě EU, která po Česku vznik služebního zákona požadovala.
Čtěte také
Na možné problémy poslance upozorňuje i Parlamentní institut, který funguje v rámci Poslanecké sněmovny. „Přestože se návrh na vydání (…) zákona o státních zaměstnancích primárně týká problematiky, kterou právo EU přímo neupravuje, je nutné upozornit na možné kolize s obecnějšími principy a požadavky EU,“ uvedl ve svém stanovisku.
S odbory nikdo nekomunikuje
Odborům také vadí, že poslanecký návrh nebyl prokonzultován s odbornou veřejností ani sociálními partnery. „Tím myslím třeba odborovou organizaci nebo odborový svaz, protože my zastupujeme zaměstnance pod zákonem o státní službě a tento návrh by na ně měl dopad,“ řekl Bednář.
Čtěte také
Zástupci vlády s odbory podle Bednáře nekomunikují. „Na konci minulého roku jsme oslovili pana premiéra s výzvou, aby svou autoritou dosáhl toho, že vláda návrh odmítne. Vyzvali jsme ho také k diskuzi. Nicméně zatím nám od něj nepřišla žádná reakce,“ popsal.
Návrh by měl podle záměru poslanců vejít v účinnost již na začátku července, což je podle Bednáře příliš brzy. Norma by se totiž dotkla asi 70 tisíc státních zaměstnanců.
Změny ve výpovědích
Návrh zákona z pera poslanců Radka Vondráčka, Zuzany Ožanové (oba ANO), Renaty Vesecké (Motoristé) a Libora Vondráčka (za SPD) mění mimo jiné způsob ukončení pracovního poměru. Zaměstnanci by nově mohli dostat výpověď na základě dvou nevyhovujících hodnocení. Minimální odstup mezi nimi by se zkrátil z 60 na 20 dnů.
Čtěte také
Okamžitě by mohl zaměstnanec dostat výpověď, pokud by bylo jeho místo zrušeno. Stabilitu jeho zaměstnání by měla ochránit fixace druhu práce v pracovní smlouvě. Návrh také ruší postavení zaměstnance mimo výkon služby.
K přijetí služebního zákona se Česko zavázalo při vstupu do EU a dlouho čelilo kritice, že jej nemělo. V účinnost totiž zákon vešel až v roce 2015 za vlády Bohuslava Sobotky. Cílem zákona bylo odpolitizování státní správy.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Výborný skončí ve vedení lidovců. Cesta se otevírá dlouho přemlouvanému Grolichovi
Lukáš studuje komunikační studia a žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Do CNN Prima NEWS nastoupil v prosinci 2022.
