Napsal si parte, pak herec Císler za oknem zemřel. Byl jsem špatný, ale milující táta, přiznal
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Matka pocházela z Ukrajiny.
Znáte krále z pohádky, který promlouval i hlasem de Funèse?
Svoje parte napsal s předstihem.
Nemoc, která ukončila jeho zářnou kariéru.
Jiří Císler, kterého nejvíce proslavila postava krále v pohádce Za humny je drak, patřil k všestranným umělcům: byl to skvělý herec, bavič i hudebník. Poslední roky života ale protrpěl. 17. dubna uplynulo 22 let od jeho smrti.
Jiří Císler vyrůstal v Českých Budějovicích. Jeho maminka, která byla Ukrajinka, mu dala jméno Jiří. Tatínek si však přál Jana a dlouho si myslel, že se tak skutečně jmenuje. Až u zápisu do školy zjistil, že ho manželka se synovým křestním jménem obelstila.
Už od svých čtyř let hrával Jiří na housle – cvičil šest až osm hodin denně. Po vystudování obchodní akademie nastoupil jako houslista do orchestru Jihočeského divadla v Českých Budějovicích.
ČTĚTE TAKÉ: Strašné, žiju jako jezevec, všechno jsem zapíchl. Jak dnes žije herec Oldřich Vlach?
K herectví ho přivedl Miroslav Macháček. Před kamerou ztvárnil desítky filmových a seriálových rolí. Nejvíce ho proslavila postava krále v pohádce Za humny je drak. Jako autor napsal několik her, muzikálů a scénickou hudbu. Prosadil se rovněž v dabingu. Jeho hlasem promlouvala řada animovaných postaviček. Po smrti Františka Filipovského ve filmu Jo namluvil francouzského legendárního herce Louise de Funèse.
Čtěte také
S první manželkou, sólistkou divadla v Karlíně Boženou Havlíčkovou, měl Jiří Císler dvojčata – dcery. S druhou manželkou Magdalenou, s níž žil až do své smrti, vychovával Zuzanu.
Bolestivé odcházení
Jeho uměleckou kariéru nemilosrdně utnula Alzheimerova choroba. Měl problémy s pamětí, nepamatoval si texty, býval dezorientovaný a nakonec se stáhl do ústraní. Poslední čtyři roky svého života už téměř nepromluvil a nevycházel z domu. Svět odevzdaně pozoroval z oken svého bytu u Národního divadla. Tam ve věku 76 let zemřel.
Režiséra Dušana Kleina, který Císlera obsadil do svých filmů „o básnících“, po jeho smrti trápily výčitky. „Všichni jsme na něj tak trochu zapomněli. Je mi líto, že jsem mu nezavolal, že jsem se ho nepokusil navštívit. Bohužel, doba je už taková. Každý se za něčím žene, a na kamarády se zapomíná,“ svěřoval se tehdy smutně redaktorovi webu CNN Prima NEWS.
Císler věděl, že smrt se blíží. Sám si dokonce s předstihem připravil vlastní parte. A jak bývalo jeho zvykem, velmi osobitě. „Tak prej jsem umřel! Já, milovník života a radosti, kterej vás režíroval, hrál s vámi i vám, já - lidma zbožňovanej i nenáviděnej, obdivovanej i zapomenutej, ale vždycky svůj. Těžko tomu věřit, že je čas na poslední Sešlost,“ zmiňoval v něm svůj televizní pořad, na kterém dlouhá léta spolupracoval. „Co spláchne déšť, to vrátí proud, i vítr ví, kdy spočinout. Dobrý, ne? Magdaleno (manželka, pozn. red) a Zuzano (dcera, pozn. red), dopište data a sezvěte to,“ stálo ještě v jeho posledním psaní. Na konci dopisu se popsal jako špatnej, ale milující manžel a táta. Vdova Magdalena psaní na parte objevila náhodou až po jeho smrti. Jak sdělila pro deník Blesk, kdy ho napsal, netušila. Nikdy se jí o tom nezmínil.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: První snímky a slova vážně nemocného režiséra Jiřího Adamce ze sanatoria. Ještě jsem si tu nezvykl, říká
David v rámci CNN Prima NEWS píše především o dění na domácí scéně. (david.lastovka@iprima.cz)
